Fugax: Říká se, že se jednoho dne k nám vrátí a medovice bude pršet z oblohy jako déšť.
Lucas: Takže vy chcete, aby z nebe padaly teplé bobky?
Fugax: Ano! To by byl požehnaný den!

Hova: Toto je obraz naší pramatky.
Fugax: Říká se, že se k nám jednoho dne vrátí a medovice bude pršet z nebe jako déšť. Potom už nikdy nebudeme hladovět.
Lucas: Takže vy chcete, aby z nebe padaly teplý bobky?
Fugax: Ano! To by byl požehnaný den.

Hova: Toto je obraz naší pramatky.
Fugax: Říká se, že se k nám jednoho dne vrátí a medovice bude pršet z nebe jako déšť. Potom už nikdy nebudeme hladovět.
Lucas: Takže vy chcete, aby z nebe padaly teplý bobky?
Fugax: Ano! To by byl požehnaný den.

mravenec: Ten je ale měkký. Je nejspíš tvrdý uvnitř.
malý mravenec: (zpanikaří) On je naruby?

Zoc: Krucajs, ty šutráku. Proklínám tvý děti.
Hova: Hm, já myslím, že šutry děti mít nemůžou.
Zoc: Teď už ne.

mravenec: Tento škodolibý lidský ničema, dále pak nazýváný Pinďa Kazisvět, záměrně a se zlým úmyslem rozmačkal zásobárnu jídla, zaplavil líheň kukel v dolních patrech a zmáčel mraveniště obávaným žlutým dehtem.
Lucas: Co má bejt, mně se chtělo.