Ok...

Film je ok. Je z neho citit, ze bol pokusom o nieco velke. Ale chyba mu nieco. Napriek tomu, ze zakladne pravidla baseballu aj statistiky poznam, tu som sa stracala. Neviem si predstavit pozriet si to znova.

náhled do baseballu

mám ráda tyto typy sportovních filmů, které jsou podle skutečných událostí...bylo to moje první nahlédnutí do světa baseballu a velmi se mi to líbilo....Brad mi tam nevadil a celkově se tam hodil... byla jsem ráda, za mého miláčka Chrise Pratta :)

Poprvé ve světě baseballu

Příjemné nakouknutí do světa, mnou dosud neprobádaného. Baseball jsem díky filmu sice nepochopila, ale strávila jsem nějaké 2 hodinky u fajn filmu. Navíc "hezoun" Brad tu nemá svou typickou roli, ale i tato poloha mu sedí.

Nič pre mňa a preto aj tak zahlasujem. Nebolo to síce až tak moc nezaujímavé ale tá nezaujímavosť bola väčšina času pozeraním tohto filmu. Začiatok, kúsok stredu, tesne pred koncom sa to ešte dalo, inak nie.

V životě nemusíte vidět ani jeden baseballový zápas, aby vás Moneyball chytnul. I když se režisér často věnuje citové stránce k tomuto sportu a několikrát nám předloží otázky typu „jak vůbec jde tuhle hru nemilovat“, především je to další z řad příběhů o průkopnících. A po této stránce má film rozhodně co nabídnout, i neznalému divákovi je jasné, že teorie statistické analýzy je stejně tak revoluční jako kontroverzní a hlavní hrdina dává každou minutu všanc svoji pracovní kariéru. Billy Beane není z filmového hlediska nijak převratná postava, přesto, nebo právě proto, si ho snadno oblíbíte. Pasuje totiž do těch šablon, kvůli kterým mu stojí za to fandit. 1. Vsadí všechno na jednu kartu. 2. I přes vyhořelou kariéru hráče zůstává věrný svému sportu. 3. S týmem se nikdy nebavil, nyní zkouší navozovat lidské kontakty. 4. Udržuje příkladný rodinný život i po rozvodu. A jeden důvod navíc, jeho vizuální podobu obstarává skvěle hrající Brad Pitt. Skrze jeho postavu a vztah k ní je rázem svět baseballu mnohem bližší. Bohužel se nemůžu zbavit dojmu, že to občas vypadá možná až moc jednoduše, snad i prvoplánově (jo jasně, napsal to sám život, ale i tak...). Příběh se chvíli co chvíli odklání k očekávaným scénám, kdy to nejdřív nejde, aby se později mohlo všechno zdárně povést. Naštěstí tento fakt do jisté míry maskuje civilnější pojetí Millera prosté všech klišé o sportovních zázracích, které dodává potřebnou míru uvěřitelnosti. Pro mě není Moneyball žádným trhákem, na podobné filmy si nijak nepotrpím, ale přesto jsem s výsledkem spokojený. Po jeho skončení nebudu mít rád baseball o nic víc než předtím, ale rozhodně budu mít víc rád Brada Pitta.

Hodnocení: 4 z 5 (****)

Příběh o podceňovaném týmu, který to dotáhl daleko, se mi zamlouvá. Jisté podobnosti vidím s anglickým Prokletým klubem, tedy až na ty hrátky se statistikami. Je zajímavé sledovat sportovní dění z pozice sportovního manažera a skautů. Brad Pitt to zahrál dobře a i díky němu to je místy zábavný film. Určitě jedna z jeho nejlepších rolí. Škoda jen posledních patnácti minut. Přišlo mi, že filmu docházel dech a trochu se to celé zbytečně natahovalo. Rozhodně jsem však Moneyball neviděl naposledy.

Velmi zajímavý film a prosím nenechte se odradit sportovním prostředím! Koukla jsem na něj jen kvůli opěvovanému výkonu Brada Pitta a odešla jsem od něj spokojená s velmi dobrým zážitkem. Bradův výkon sice podle mě na Oscara stačit nebude, ale je v jeho filmografii mimořádný svou prostotou a civilností, na druhou stranu perfektním herectvím spočívajícím v pro mě u něj nových grimasách a pohledech. Společně se svým guru přes baseballové statistiky tvoří dokonalou, komickou dvojku, jejíž dialogy jsou to nejlepší, co ve filmu je, a by se budete bavit, aniž byste byli znalci baseballových pravidel a sportovní maniaci. Je to pěkný film, který vás nijak nepoznamená, psychicky vás nerozdrtí, ale zůstane vám po něm v duši velmi hezko. To je myslím u tohohle žánru fakt co říct.

Moneyball

Moneyball mi nemohl uniknout. Dívala jsem se kvůli Pittovi (ne, že by to byl můj idol, ale chtěla jsem si soukromě zhodnotit jeho šance při udílení letošních cen a potvrdit názor, že to dávno není ten hezoun a lamač dívčích srdcí), ale taky proto, že konkrétní filmy se sportovní tematikou, které jsou tak nějak všeobecně ceněné, nakonec dobré opravdu jsou. Alespoň pro mě. Moneyball nenadchne, nepřekvapí, ale díky filmu strávíte příjemné dvě hodiny u něčeho, co vás bude bavit. Snímek jede podle klasických šablon, nabídne přesně to, co divák očekává, ale nepřinese tolik emocí, jako přinesl například letošní Warrior. Chybu vidím hlavně v konci - podle mě má film skončit v nejlepším. Ne že se odehraje celkem jímavá scéna, která vás na chvíli zviklá k osmdesáti procentům, a pak nastoupí dalších dvacet minut, které jsou nudnější a celkový dojem opět srazí níže. Nakonec lepších sedmdesát procent.

Jakožto příslušníka českého národa, mě baseball nikdy nezajímal. Není to jako fotbal a hokej náš národní sport, neznám ani jeho pravidla, víc jak jeden světově proslulý tým… Moneyball ale nečekaně překvapil. Nejenže nebyl vytvořen jenom pro Američany, ale zároveň do jisté míry podnítil i mou zvědavost ohledně baseballu. Předčil totiž naprosto všechna moje očekávání. S předpokladem, že mě čeká podívaná typu Zrození šampiona, Gólu, Trestné lavice či podobného sportovního filmu, se mi zkrátka nechtělo věřit, že podobně dobře dopadne i film o sportu, který mě vůbec nezajímá. Jenže Moneyball k mé radosti nevyužil ani jeden z motivů, které používají zmíněné filmy. Vůbec se nesoustředí na sport samotný. Prakticky žádné scény z tréninků, žádné vtipné komentáře zápasů, žádné scény z lavičky, žádná duše týmu ukrývající se v hlavní postavě, ba dokonce ani žádný divákův bližší vztah k hráčům samotným. Moneyball se zabývá tou stránkou sportu, kterou veřejnost a fanoušci úplně přehlížejí. Jeden by si řekl, že tohle nemůže vyjít, ale kdepak. Realisticky a nezaujatě pojatý příběh má do sebe víc, než se zdá. Moc jsem nevěřil spolupráci Brada Pitta a Jonaha Hilla, ale ti dva to skutečně zmákli. Nevím, nedokážu si to pořádně vysvětlit, ale v těch 95 procentech ze zákulisí baseballu prostě nuda nebyla. Pitt a Hill zkrátka dokázali příběh uvést takovým směrem, aby se pořád něco dělo a děj nezůstal bez zábavy a napětí i bez těch zbylých pěti procent, kdy jsme se náhodou zatoulali na hřiště. A zde mě zase zaujala kombinace filmových a skvělých televizních záběrů ze skutečných zápasů. Ačkoliv se hlavní idea Moneyballu přibližuje něčemu jako „musíš věřit, a dokážeš cokoliv…“, nejde o klasický americký film. Je to dost možná nejlepší sportovní záležitost tohoto roku, která si možná sáhne i na Oskara. Silně doporučuji nedat na předsudky, a stopro se vám to vyplatí.

Brad Pitt

Je to zajímavý příběh jednoho z chudších baseballových týmů Oakland Athletics, kde využijí počítačovou statistickou analýzou a začnou najímat podceňované levné hráče, aby se vyrovnali bohatším klubům. Ve filmu jsou použity zajímavé sportovní scény a upoutá i samotný děj.

Baseballu se mi propadnout nepodařilo. Krásným vráskám Brada Pitta taky ne. Lehce ale propadnu člověku, který jde srdcem za svou vizí, cílem, myšlenkou. A pak už jsou jeho krásné vrásky jen bonus. A tento film opravdu nebyl jen o Američanech a jejich baseballu. Je o výjimečném člověku (lidech), jeho způsobu myšlení a cestách. Vážím si výjimečných, a je tedy pravděpodobné, že film o někom takovém se mi bude líbit také. Přesto jsem v kině usedla se skeptickou obavou. Po filmu „Strom života“ jsem se bála víc než hodně. Druhý „přešlap“ mého dávného blonďatého idolu bych nesla špatně. Jenže Bradík nepřešlápl. Uf! _______ Stejně jako „Štěstí na dosah“, i tento film řadím mezi motivační kopance. Věř si a jdi za tím, co chceš. „Moneyball“ mi zase trochu pohnul emocemi. Koukám a sžívám se s postavami, jejich rozhodnutími, situacemi, myšlenkami a trpím netrpělivostí nad jejich dalšími kroky, které bych já sama asi nezvládla. Takže obdiv. Téma skvělé. Brad Pitt, o kterém teď každý musí něco napsat (alespoň podle toho co jsem přečetla), protože je to jakási nepsaná povinnost filmových znalců i rádobyznalců, je také dobrý. Přesto jsem měla chvílemi z jeho hraní pocit, možná úplně pitomý, že tenhle krásnej chlap dostal strach, že lidé jeho úspěch dodnes hodnotili podle bílého úsměvu a zelených očí, a tak se na „starší“ kolena snaží možná až trochu moc (pře)hrát. Anebo je jeho hraní fakt výborný. Jen jsem se nedojala v situacích, které byly k dojetí natočené; Brad Pitt na trávníku, Brad Pitt potají na zápase. To už bylo trochu moc. Dvě silné scény – Brad Pitt s dcerou, Brad Pitt a jeho definitivní rozhodnutí. ________ Ale pokud mohu znovu porovnat se „Štěstím na dosah“, pak „Moneyball“ na Štěstí nedosáhl. Štěstí plyne přirozeně, Ball na mě působí trochu manipulačně, a já nemám ráda, když manipulaci poznám.

Ďalšia športová dráma, tentokrát na pozadí baseballu. Film má podľa mňa vysoké hodnotenie najmä kvôli kombinácii Američanov + baseballu. V Európe tento šport nie je až tak populárny, tým pádom ľuďom nehovorí veľa terminológia a takisto sa nedokážu do filmu úplne vžiť. Samozrejme, že tento film má byť pre masy a režisér sa ho aj tak pokúsil natočiť. Otázka je, či je tento film odhliadnuc od týchto aspektov taký výnimočný. Myslím si, že režisér dokázal vymačkať z tejto témy a tohto príbehu skoro maximum. Mňa zaujal hlavný hrdina, o ktorom si si neskôr hľadal informácie a zisťoval, čo je to za človeka. V tomto ohľade film splnil svoju úlohu a pretrval vo mne dlhšie ako 133min. Kamera a hudba boli ľahko nadpriemerné a Brad Pitt podľa mňa opäť útočí na Oscara. Film ako celok vyznieva ľahko nadpriemerne. Je náročné rozvíjať túto obmedzenú tému tak, aby sa človek vyhol klišé. Ale treba brať do úvahy, že sa nejedná o nič výnimočné, nakoľko sa pre mňa osobne jedná o typickú priemernú-novodobú-oscarovú drámu, ktorej vymenili obal, ale podstata je rovnaká. Tento hybridný žáner, ktorý tu už je nejakých 5-6 rokov berú ľudia rôzne. Ja osobne uprednostňujem trošku iné filmy...

Tak to vidím já...

Králova řeč letoška. Film, jehož kvality nejde neuznat, ale bohužel mě naprosto nezajímá. 40% času Pitt sedí v prázdné tělocvičně a kouká do země a 40% času se něčím cpe. Zbylých 20% je samozřejmě rezervováno pro baseball. Se Social Network to každopádně má společného pramálo. Je to podobně ukecané, ale mnohem doslovnější a neustále se opakující.