NÁZORY K FILMU
...
Tystnaden
Film o jednom děsivě působícím hotelu, ve kterém se za pár dní odehraje sesterská hra plná lásky a nanávisti. Film, který většinu času mlčí, avšak i z nejtiššího ticha (zajímavostí je nevkládaná hudba) na vás křičí svou tíživou atmosférou. Je to drama, ale chvílemi dokáže působit skoro hororově. Zrůdnost v každé z filmových postav naznačuje, že zrůdami jsme vlastně všichni - jen každý jiným způsobem. Vcelku nudný snímek, ve kterém Bergman opravdu šetřil dialogy, a který je však svou němotou a vleklými scénami vlastně poutavý. Nechutné myšlenky ("sperma páchne, po oplodnění jsem smrděla jako zkažená ryba") zní tolik reálně, až se vám z toho může zamotat hlava, v horším případě udělat zle. Pocitově a herecky dokonale odvedené filmové dílo, u něhož málokdo vydrží je tvořeno pro náročného diváka a, jak jinak, náročným režisérem. Však tři úhlavní postavy (Lindblomová, Thulinová a Lindstrom) ze sebe vydávají herecké nenapodobitelné výkony ve scéně za scénou. Ať už erotickou, tichou nebo "ječící". Mlčením završuje Bergman svou psychologickou trilogii, je to však jediné dílo, které jsem prozatím z této série měla možnost spatřit. Snad proto jsem byla vcelku šokována. A vy budete taky! Po otevřeném závěru jsem zůstala sedět jako opařená a přemýšlela jsem, čím si spravím náladu. (Rozhodně nedoporučuji v depresích! :) Mimochodem, skvělá Bachova hudba. Ne, že by jí tam bylo mnoho, ale sedí dokonale. Z celku jsem byla trochu zklamaná a trochu příjemně překvapená, ale vlastně jsem od Bergmana něco podobného očekávala. Lepší je na film jít s tím, že víte, do čeho jdete. Zaručeně ale bude převeliké většioně diváků stačit vidět tento černobílý snímek jen jednou. Dávám 80 %, a to především za bravurní herecké výkony a tíživý, přesto velmi dobrý scénář.