GOLDIE FILM

Minulá goldie se věnovala Dokonalému triku Christophera Nolana, snímku s pečlivě budovanou atmosférou, spletitým příběhem a hravou narativní výstavbou. Všudypřítomná rafinovanost jde ruku v ruce s jednou zásadní vlastností: posedlostí. Soupeření dvou eskamotérů, kteří se snaží předčit jeden druhého, se málem vymyká zdravému rozumu. Právě posedlost se v měsíci březnu stane pojítkem mezi našimi texty. Tento atribut můžeme pojmout různě, možnostem se meze nekladou, což ostatně filmaři nesčetněkrát dokázali. Mildred Pierceová Michaela Curtize variuje posedlost hned dvěma způsoby. Za prvé ji představuje jako sžíravou a vášnivou lásku matky k nevděčné dceři, za druhé jako stejně zanícený cit, tentokrát ale cit, který projevuje ona rozmazlená dcera k penězům a luxusu obecně.

Těžko říct, zda je Michael Curtiz, americký režisér maďarského původu, více znám díky legendárnímu romantickému dramatu Casablanca či později natočenému noiru Mildred Pierceová. Oba filmy mají své kvality, ale srovnávat je by bylo asi zbytečné, možná i nemožné. Autor stejnojmenné knižní předlohy James M. Cain byl v Hollywoodu zavedeným pojmem. Jeho knihy inspirovaly několik úspěšných a dodnes oblíbených snímků, jakými byly Pojistka smrti, Pošťák vždy zvoní dvakrát nebo právě Mildred Pierceová. Ta spatřila světlo světa v roce 1945, v době, kdy byl film noir na vrcholu. Definici žánru noir v mnohém naplnila, ale ve spoustě ohledů také překročila. Nezvyklé jsou například některé prvky v rámci narace. Originální dramatický příběh navíc balancuje na hranici dalších žánrů. Mildred Pierceová je zkrátka zajímavým počinem v mnoha ohledech.

Děj se sice točí okolo samotné Mildred Pierceové, ale důležitou roli ve snímku hraje také Mildredina starší dcera Veda. Mildred Pierceová je prototypem tzv. ženského filmu. Figurují v něm hlavně ženy, které jsou v centru dění. Mužské postavy samozřejmě neabsentují, avšak zdaleka nedostávají tolik prostoru jako jejich protějšky. Ženám spíše sekundují. Prim hrají i vztahy mezi ženami. Vztahy notně pokřivené a deformované. Ač jsou ženy představeny jako ambiciózní, emancipované, snímek na ně ve výsledku příznivé světlo rozhodně nevrhá. Mildred zpočátku působí jako hloupá osoba, tento dojem je ještě stupňován tím, jak nekriticky miluje a upřednostňuje svou starší dceru Vedu. Skrze práci a podnikání si sice plní svůj americký sen, avšak její další vlastnosti ji jako osobu spíše degradují. Veda sama je negativní postavou. Rozmazlená, frackovitá, ale zároveň femme fatale. Ač ženský film, jako diváci si najdete cestu spíše k mužským hrdinům.

Úvodní scény ukazují smrt muže. Byl zastřelen uvnitř luxusního domu. Poté se seznamujeme s Mildred. Právě úvodní scéna a následné retrospektivně vedené vyprávění nás vedou k určité myšlence. Myslíme si, že víme, kdo je vrah. Jenže nic není černobílé a zdaleka tak jasné. Curtiz si s divákem trochu pohrává.
Mildred Pierceová se dostavuje k výslechu na policejní stanici. V tu chvíli začne vyprávět o životě, který vedla před tímto okamžikem. Hovoří o tom, jak byla odhalena nevěra jejího muže, jak se díky této zkušenosti postupně vypracovala ve váženou a úspěšnou podnikatelku v oblasti gastronomie. Muži o ni měli zájem, proto se Mildred neměla problém podruhé provdat. Ovšem její život nebyl jen pohádka. Přehnaná láska k dceři se jí krutě vymstila, Veda se zachovala nevděčně, což Mildred těžce nesla. Dceřina krutost ji zničila. O to smutnější je fakt, že mladší dcera nebyla zahrnována takovou pozorností jako Veda. Její náhlá smrt s Mildred příliš nezamávala.

Snímek vynáší na světlo americký sen, žena si zde plní své tužby, dokazuje si, že i ona může něco znamenat. Jenže Mildred Pierceová zároveň zpochybňuje dobové ideály o mateřské lásce a rodině vůbec. A to je závažné obvinění suverénní země. Rodina Pierceů nefunguje, to je zřejmé od začátku. Manželství je poznamenáno nevěrou, rodičovské vztahy jsou pokřivené. Posedlost matky starší dcerou je evidentní. Těžko říci, zda se v ní vidí a chce si kompenzovat svůj dosud nudný a stereotypní život. Každopádně je vidno, že je schopna pro ni obětovat možná i svůj život. Takové nezdravé vztahy však nepřinášejí ovoce. Veda se naopak vidí v luxusních šatech, v luxusním domě a prvotřídním voze. Matka pro ni tolik neznamená. Všude hledá jen peníze. Její postava je pravou femme fatale. Osudovou ženou, která ničí vše okolo. Posedlost v obou podáních ale vede jen k záhubě. V příběhu není vítězů, jen poražených. Vinni jsou svým způsobem všichni.

Mildred Pierceová byla skvělou příležitostí pro Joan Crawfordovou. Však za svůj výkon získala Oscara. Snímek obdržel dalších pět nominací. Dalo by se v podstatě chválit a chválit. Dramatická hudba dokresluje atmosféru, kontrasty mezi bílou a černou přesně zapadají do škatulky filmu noir... Není důvod nevěnovat Mildred Pierceové pozornost.