Mefista jsem viděla teprve před dvěma dny. Ačkoliv jsem si na začátku filmu myslela, že u něj dlouho nevydržím, nakonec jsem ho shlédla až do konce. Nejvíce mě okouzlil představitel Mefista, který svou postavu zahrál skvostně. Myslím si, že pokud by byl Američan, tak by snad byl i za tuto roli nominován na Oscara. Na film se ještě určitě několikrát podívám, což se o jiných filmech říct nedá. Dávám tedy plný počet.

Hodnocení: 4 z 5 (****)

Moje první filmová zkušenost s ikonou maďarské kinematografie Istvánem Szabóem začala jeho kritiky nejoceňovanějším dílem Mefistem, první částí jeho volné historické trilogie. Představuje nám v něm úspěšného divadelního herce Henrika Hofgena, jenž se v začínajícím nacistickém Německu pozvolna mění v bezmocnou loutku totalitního režimu. Film je doslova prošpikován divadelními scénami a také impulzivním chováním hlavní postavy. A Szabó našel herce, který si s touto náročnou rolí poradil se vší parádou. Je jím samozřejmě kdo jiný než rakouský herec Klaus Maria Brandauer, jeden z pilířů Szabóovy úspěšné trilogie. Jestli někdo chce vidět opravdu mimořádný herecký výkon, ať Brandauera sleduje především v Mefistu. Film je v první řadě ukázkovým příkladem střetu kultury a totalitní ideologií a předem prohraným bojem jedince proti ní. Škoda jen, že nejsem tolik divadelně orientovaný, určitě bych potom film ocenil lépe.