Tak to vidím já...

Ten film je v podstatě bezchybný. Nekonečně precizní, vyzývavě sebejistý a bůhví, co ještě. Jak to tak ale (zvlášť u mých střetnutí s Andersonem) bývá, nedostává se mi až na krev, ale jen příjemně pod kůži. 85 %

Master

Hodně jsem se těšila, ale jsem bohužel zklamaná. Nezpochybňuji, že je film Mistr precizní po stránce režijní, herecké, celkově formální, avšak jako celek mě neskonale nudil. To bezobsažné filozofování mi lezlo na nervy, neměla jsem nejmenší chuť vidět za tím něco víc, pokud tam vůbec něco je. Phoenix hrál tak nesympatickou postavu. Bohužel mi začíná být protivná i Amy Adams. Je to škoda. Myslela jsem, že P. S. Hoffman má čuch na filmy, které se mi líbí. Dosud to tak bylo. Snímek nejde divákovi na ruku, to by mi až tak nevadilo, myslím, že nejsem "jednoduchý" divák. Jenže Mistr mě dokonale minul.

Od jednoho z nejzásadnějších filmů všech dob zpět k vyprázdněnému umění, aneb i Anderson musel natočit svůj Strom života. Je fakt, že z vrcholu vede jen cesta dolů, ale já myslel, že se Anderson udrží alespoň kousek pod ním. Phoenix je jen maličký nevýrazný stín Lewise. Hudba ve stejné nicotě. Anderson tentokrát nevypráví, ale jen točí jakési umění pro ty, kteří si v každé debilní scéně najdou životní moudro a přesně ví, proč kameraman pro správné vyznění zvolil právě tuto hloubku ostrosti. Pokud bylo cílem natočit nesmysl o nesmyslu, pak se povedlo. Ale mně to hlavu jako Až na krev neutrhlo. Spíše ta prdel byla zas zbídačená.