RECENZE FILMU

Steven Soderbergh není "obyčejný režisér". Ne že by běžně měnil vodu ve víno a oživoval nebožtíky, od jeho filmů ale očekáváme ekvivalent toho na plátně. Poslední roky se tak nicméně neděje. Primárně proto, že ambice k něčemu podobnému v nich nejsou přítomny. Nákaza i Zkrat představují žánrově čisté, zcela neobjevné, ale ve své škatulce jistě kvalitní počiny. Někoho jejich jednoduchost a přímočarost baví, jiné uráží. Co na to Magic Mike, česky Bez kalhot?

Ten souhlasí. Uvolněný příběh odehrávající se v prostředí pánského striptýzového baru nasedá na vlnu podobně ražených méně věkově přístupných, přesto v jádru dobrosrdečných komedií, aby mezi nimi zářil jako maják uprostřed noci. Nebo se hodí spíš rčení o jednookém králi?
Mike (Channing Tatum) je třicetiletý striptér, který si svým kontroverzním zaměstnáním bez problému plní krátkodobé sny, zatímco těm dlouhodobým se naopak stále víc vzdaluje. Nejvíc se zrovna věnuje zasvěcování Adama (Alex Pettyfer) do řemesla a balení jeho ségry (Cody Horn).
Zpočátku se zdá, že bude následující hodina a půl postrádat jakýkoliv děj a prostě jen zobrazuje jednu velkou pařbu. Postupně se do popředí dostávají výše zmíněné motivy o stagnujícím Mikeově životě, až očekáváme, že příběh vykrystalizuje v nějaké tragické nabourání žánru. Soderbergh si ale nakonec uvědomí, že nic nabourávat nechce, ucukne a zajímavý potenciál docela vyšumí.

Skutečně se zdá, a já to opravdu můžu jen odhadovat, že Soderbergh záměrně natáčí tak, aby byl výsledek standardním žánrovým počinem bez jakýchkoli odboček a změn. Jaký metaumělecký záměr ho k tomu vede, by stálo za delší debatu, ale jeví se mi to jako nejpravděpodobnější možné vysvětlení té hmatatelné obyčejnosti. Trochu podivné vzhledem k tomu, že oscarový režisér neustále hrozí ukončením kariéry, protože ho už prý kinematografie nenaplňuje. Jak by za daných okolností mohla?
Sluší se každopádně dodat, že Magic Mike je překvapivě vkusným a překvapivě nehloupým filmem. U kohokoliv jiného bych byl vzhledem k námětu a žánru takovým výsledkem mile překvapený. Jenže u Soderbergha to považuji za jakési minimum toho, co od něj očekávat. Našlápnutí správným směrem, ovšem s cílem cesty stále v nedohlednu. A další krok už tu nikdo neučiní, takže zřejmě smůla.

Největší pochvalu si nakonec zaslouží miláček žen Channing Tatum, pravý iniciátor vzniku snímku. Sám si totiž před lety osm měsíců přivydělával jako striptér, vyprodukovat kousek o tom tedy považoval za atraktivní a vhodné. Že se mu podařilo zlanařit Soderbergha, je přímo obdivuhodné a chvályhodné. Krom toho rozhodně nehraje špatně.
Vůbec celkově se ale obsazení povedlo. Lze snadno uvěřit, že si herci natáčení velmi užívali a jakási pohodová atmosféra z Mikea sálá překvapivě i na muže, kteří pánský striptýz zrovna nevyhledávají. Na ženy pak zcela samozřejmě, to asi netřeba dodávat. Není podstatné, jestli jde o opravdovou pohodu mezi herci, nebo iluzi, ale pro snímek podobného ražení jde o zásadní věc.
O svlékací čísla spoře oděných modelů nebudou natěšené dámy ochuzeny, přestože nic explicitnějšího neuvidí. Zároveň ale tanečníci působí jako normální chlápci, co mají z vlastního povolání srandu a provozují ho čistě proto, že rychleji a snadněji peníze neseženou - to z nich dělá hrdiny snesitelné i pro muže.

V důsledku jsem měl dokonce dojem, že je snímek co do samotného příběhu pro "chlapy" vlastně mnohem víc než pro "ženský", ostatně není zde žádná plnohodnotná hrdinka a řeší se zde výhradně mužské problémy (dům-syn-strom). Nejvýraznější ženou je Adamova sestra, ani ona ale nemá dost prostoru, abychom o ní mohli mluvit jako o protagonistce. Kdybychom tedy striptýz zaměnili třeba za nějaký sport, změny by byly minimální a nikoho by ani nenapadlo, že se snímek zaměřuje na ženy, což se od něj v současné chvíli očekává. Ostatně, který muž by zaplatil za to jít do kina na film, v jehož zhruba třetině se jiní muži velmi svlékají a kroutí se u toho? Možná je trochu chyba, že je Magic Mike i přesto překvapivě guy-friendly, protože kinematografie stále nedokázala předvést plnohodnotný "odvaz" určený holkám všeho věku. Doposud nejdál se dostaly Ženy sobě, které ale stavěly na tom, že se jejich hrdinky chovají jako muži, čili opět oklika.
Dominance mužského vidění světa u filmu, který z jeho podstaty ocení spíš ženy (vlastně možná ještě gayové) ale překvapí jako jediný prvek filmu - ostatní je sice sympatické, ale zcela standardní až rutinní. Výsledek je film nadprůměrný, když se ale podíváme na jméno režiséra a jeho několikrát prokázané schopnosti, zdá se jeho nadprůměrnost spíš jako samozřejmost než důvod oslavovat.