My mrazíme, vy konzumujete

Tento film mám pokoukaný jen jednou (což je málo) a chci ještě vidět krásu Americkou, možná přijdou oba pod konfrontaci. Přesto první dojem vždy velí. Zpočátku mi film připadal trochu zmatený, pak ale přišla sprcha. První, co mě upoutalo, byla hrozná novostavba před paneláky, kdy jeden vidí tomu druhému do talíře. Taky život obyvatel je propojen. Jakoby je spoutával pes volně přebíhající ploty. Zde se mi líbí styl zobrazení reality, ve které se nachází - svět sebestředný, unylý, tristní a groteskní stejně, jako je jeho hudba, kterou hraje učitelka na klavír; svět, kam se přišli ukrýt a budovat a který je schlamstnul-a to viděno z perspektivy „všudybylové“ kamery, která neodbytně šmíruje, přistihuje a dokumentuje. Každý v Kráse po něčem touží. Jedné noci se všichni společně toho dotknou a zjistí, co vlastně chtějí. Společně však hledají sami sebe. Ráno přijde vystřízlivění. Útěk dvou je jasným východiskem z tohoto světa, který je přiklopí jako poklice na hrnci s vroucí vodou (paralela s papouchem, pro mrtvolu symbol nedostižného). A jak dopadne tatík, který se rozhodne se jít za vysněnou nezávislostí, svobodou, je důkazem polapení v síti světa novostaby. Kruh z lištiček se uzavřel. Hodně se mi líbily dvojsmyslné hlášky, emotivní výjevy, z kterých leze mráz po zádech, absurdita s dávkou šílené nadsázky, jak pracovník může dostat od slizkého šéfa odstupné, … Zajímavý snímek na vícero pokoukání, spousta motivů, svérázný humor i silné scény. 75%, ale to musím zaokrouhlit nahoru …