Lovec kořist mě nesmírně zaujal hned na první pohled. Na sci-fi s mimozemšťany si dokážu vždy najít čas, zvlášť když mají skutečně zajímavý nápad. Lovec kořist je přesně ten mimozemšťanský film, který kinematografie potřebovala už nesmírně dlouho. Neustále jsme měli možnost sledovat mimozemské invaze, které naše civilizace sice skoro pokaždé odvrátila, avšak nikdy neměla navrch. Vždy byl mimozemšťan ten vyspělejší, s kterým se člověk nemohl měřit. Lovec kořist má kousky snad ode všeho. Příběh je zasazený do kontextu podobného sérii Star-Trek, děj se podobá asi nejvíce filmům Predátor a Můj nepřítel, avšak s tou významnou výjimkou, že je to právě člověk, kdo je tu number one. Ačkoliv je docela smutnou pravdou, že Lovec kořist nedokázal světu tento nápad lépe prodat, přesto bylo na tomto filmu saturujícího více než dost. Fakt, že role jsou prohozeny, že je tu člověk, který za hudby sundá masku podobně jako predátor, zatímco hlavní postavou je daleko spíš mimozemšťan, dává celkem táhlému ději úplně jiný nádech. Diváci, jakožto příznivci lidské rasy se musí potýkat s tím, jak kontroverzně je scénář napsaný. Máte fandit mimozemšťanovi v barevnější zbroji Sithů, který zde vystupuje a mluví častěji, nebo vyspělejšímu člověku s neznámými úmysly? Jedna z dobrých vlastností filmu… Co se týče děje, asi jsem už objasnil, co mu dodává šťávu, a čímž se u filmu nenudíte, i když jako dynamický se film vážně moc označovat nedá. Jednoduchá zápletka, ale zkrátka dobrý nápad, který ještě posiluje skvělá hudba a celkem slušné rekvizity a masky. Jen nedokážu filmu nevytknout jednu věc. Tvůrci se nás snaží po celou dobu mást. Téměř vše, co zde uslyšíte, se vzápětí vyvrací. Celkově lehce nadprůměrnému filmu velmi škodí hrstka rádoby šokujících scén, v nichž jsou vedeny klišovité monology. Nicméně mi vůbec nevadilo, že zde nejsou téměř žádná zvučná jména, nebo skoro ani nastíněný širší kontext. Známí herci by zde neměli cenu, a alespoň jsme si užili pocit nevědomosti před tím, než přijde dozajista mnohem horší druhý díl (podobně jako u Riddickovy Černočerné tmy).

Podle názvu celkem logický děj, ozvláštněný neznámou totožností lovců a kořisti. Hra na kočku a na myš se nejdříve zdála být zábavná. Nízkorozpočtové pojetí mi bylo sympatické, režisérský přístup solidní a především kamera vylepšovala i ten nejfádnější záběr. Velká škoda, že po prozrazení identity ústředních postav se jedna dějová linka okatě tlačí do překombinovaného a rádoby šokujícího stylu. Dělání naschválů, vzájemné (ne)zabíjení se a především rozhovory za účelem sdělit pouze nejnutnější minimum působí velmi zvláštně. Je fajn, že nezůstali úplně při zemi a měli nějaké ambice… Ale na jednu stranu víte o předloženém vesmíru velký kulový a na druhou do vás hustí neustále tu samou informaci. „Vyhynutí, přizpůsobením a podstata války obecně.“ Nejdříve v rámci možností silně jednostranné leč své, poté čím dál tím víc otravné. Rovněž poslední minuty vybízející k pokračování dost dobře nechápu, moc nepřehledné až zmatečně, ucelenost tomu zoufale chybí. Pro málorozpočťák je dobré být odlišný a razit nový druh zábavy, ale takhle to vyzní pouze jako hra a amatérská óda na známější kousky. Zarazil mě i věk režiséra, původně jsem se těšil na mladého studenta, který si filmem pomůže na vyšší místo, ale 43-letý Sandy Collora, coby machr přes speciální efekty a modelařinu, mi sem nesedí už z principu. Masky jsou laciné, co si budeme povídat, srovnání se seriálem Angel pak vcelku trefné. Jako jednohubka to není špatný nápad, pokud si chcete odpočinout od megalomanských projektů za nehorázné sumy, proč ne, ale stále se tu najde mnoho chyb a nedostatků… Hodně těžko se mi hodnotí, nejde použít standardní měřítka, proto 50%.