RECENZE FILMU

Lorax je kraťounká veršovaná a obrázková knížka, kterou si můžete na internetu (asi legálně) prohlédnout například na youtube, kde vám ji i přečtou. Teď zbývá otázka, jak ji natáhnout na očekávaných 90 minut filmu, aby to nevypadalo zbytečně a aby se ekologický nádech nestal otravným. Natočit tenhle příběh bylo zkrátka nevděčné rozhodnutí a studio, které má za sebou Já, padouch, překvapivý hit předloňského roku, rozhodně nenašlo řešení.

75 milionů dolarů za první víkend promítání (čili víc než rozpočet) jim dává za pravdu, my ale musíme litovat, že kvalita nestoupá úměrně s tržbami.
Příběh je oproti v Americe kultovní předloze značně rozšířen. Hlavním hrdinou se stal chlapec, který se v knížce sotva mihne, a přibývá celé velké město, odkud pochází, i chlapcova rodina. V tomto městě lidé neznají trávu, stromy, ptáky, zvířata a vlastně cokoliv živého, krom jiných občanů. Místo toho se obklopují umělou přírodou, která všem vyhovuje. Chráněni jsou velkou zdí, za níž nikdo nechodí (ne že by nemohl, prostě o to nikdo nejeví zájem). Vzduch dodává se slušnou marží jistý podnikatel, fakticky zdejší vládce, protože ten okolní se dá sotva dýchat. Vše to nicméně vypadá velmi idylicky a pohodově (lidé sborově zpívají o tom, jak je jim fajn, a my nemáme důvod nevěřit).
Klučina se jednoho dne rozhodne získat pravý strom, aby ohromil dívku. Neví přesně, jak takový strom vypadá, ale babička mu poradí, ať vyhledá Jednoráze, který žije za městem a zná krutou pravdu.
Skutečně ho najde a poslouchá jeho příběh, a to už je právě děj zmíněné knihy, tedy příběh mladíka, který během cesty za bohatstvím zlikvidoval jedno malebné údolí.

Na každý pád je Lorax adaptací značně nezvládnutou. Ne proto, že knihu využívá v nějakých 40 % děje, ale protože její poselství nechápe a tím ho dělá nesnesitelným a nepřesvědčivým. V knize se například řekne "lidé ztratili zájem o přírodu", kdežto ve filmu doslova vidíme, jak každý jeden člověk neví, co to příroda je, nikdy ji neviděl, bojí se jí a hnusí se mu. Připadá vám, že oba obrazy souhlasí? Opak je pravdou! Mate to stejně, jako bych řekl "lidé dnes nedodržují dopravní předpisy" a někdo to tlumočil "každý člověk jezdí po dálnici bez známky, v plné rychlosti a ještě v protisměru".
Způsob, jakým autoři zextremizovali myšlenky knihy, dělá ony vzletné poučky pouhým vyřváváním ekologických klišé těmi, kteří vůbec netuší, jaký dopad by mělo splnění jejich přání.
Velký nedostatek pak tkví i v tom, že ve skutečnosti nechápeme, proč bychom vůbec měli stát o návrat stromů a přírody do tohoto světa. Vždyť to vypadá, že civilizace vzkvétá i bez květin! Pouze se opakuje, že "takhle to dál nepůjde", my ale nevíme, v čem vězí háček. Co se asi ještě může stát? Stromy už nerostou, zvířata jsou fuč, vzduch je zkažený, ale to všechno lidé vyřešili. Čím nám chcete vyhrožovat? Nechte si ty blbý stromy!

I přes to, že příběh byl dodatky zdvojnásoben, se nedaří zabránit hluchým místům. Obzvláště flashbacky (pouze zde se ve vedlejší roli vyskytuje titulní Lorax) jsou přeplněné situačním humorem nejprimitivnějšího ražení, kde lidé a zvířata legračně padají a vydávají srandovní zvuky. V nekonečné roztomilosti lze najít stopu sebeironie, žvlášť když po větě "jsi připravený čelit realitě?" následuje záběr na tři zpívající ryby.
Těžko říct, jestli tyto výplně budou stačit těm nejmenším, aby si film užili alespoň oni. Bojím se ale, že pro děti předškolního věku je tu moralizování příliš, a pro starší zase moc laciné, takže i ony odhalí jeho hloupost. Proto nevím, jestli Lorax zafunguje tak, jak má především, tedy jako pohádka pro prcky. Za pokus to možná stojí, už kvůli slušnému 3D (které animákům vždy přeje).

Lorax má příjemnou animaci a jeho extrémně roztomilý svět může prvoplánově vzbudit sympatie. Možná že to u dětí vyvolá tím spíš pocit, že naše skutečná příroda je vlastně nudná, ale to se v tom až moc rýpu.
Rozhodně si myslím, že když se nám snaží předat poselství o tom, že si máme přírody vážit, protože jsme na ní závislí, měl ke svému tématu přistoupit poněkud jinak. Když ale jeden kluk, co chce splnit rozmar dívce, donutí veselou písní celé město zasadit strom? Z toho pro náš svět stejně nejde nic vyvodit.
Problém spočívá už v tom, že snímek nepředává jediný důvod, proč bychom měli přírodu uctívat, než že to tak "má být". Nechtěně tím budí dojem, že moderní environmentalismus je pouze módou a řeči o nutnosti přírody k našemu přežití jen nepodloženou hrozbou.

PS: Písničku "Jsem zlý továrník, co všechny utiskuje, muhehehe" raději nekomentuju. V Muppetech ji alespoň mysleli ironicky.