RECENZE FILMU

Letopisy Narnie. Série instantnější než polévka od vitany. Je mi skutečně obrovskou záhadou, jak dokázala dojít až k třetímu dílu, zvlášť po předražené dvojce. Každopádně dorazila Plavba Jitřního poutníka a s ní všechny klady i zápory (no dobře - jen zápory, klady předchozí díly neměly) série. Abych byl ale fér, rozhodně se jedná o doposud nejlepší díl. Bohužel - vzhledem k umístění laťky to není zrovna terno. Vlastně to neznamená vůbec nic.

Příběh je úplně stejný jako minule a předminule, jen mnohem epizodnější. Všemohoucí Aslan si přivolal Pevensieovic rodinu, jen tentokrát ne na nekonečné planiny Českého Švýcarska, ale doprostřed moře. Tady, za pomoci starého známého Kaspiana, musí na neuvěřitelně kýčovitě vyhlížející lodi spasit svět tak, že najdou sedm mečů sedmi pánů a položí je na stůl. Nevíme, co Narnii ohrožuje ani proč je to špatné, ale za to víme, že je to zelené a umí to zhruba totéž, co černý kouř ve Ztracených. Hrdinové tedy plují od ostrova k ostrovu, vylodí se, vezmou si meč a jedou dál. Žádné zvláštní překážky nepřekonávají. Jsou opět leda pokoušeni, opět objevují sílu přátelství a s postavou Eustace se znovu opakují motivy z prvního dílu. Dějově je to zkrátka nadmíru tupé a nudné. Rozepisovat víc se skutečně nebudu.

Kinematografie totiž není dostatečně daleko na to, aby dokázala důstojně zadaptovat knihu plnou té nejpatetičtější křesťanské alegorie zkombinovanou s mluvícími zvířaty typu krysa a býk. Na papíře to fungovat skutečně může, na plátně ale ne... Něco takového není možné. Když se objeví obří lev, na kterého celý film čekáme, a po pozdravu "nazdar, mládeži" všem suše oznámí, že je Ježíš Kristus (ne doslova, ale hodně se stará o to, aby nám to bylo jasné), nevím, jestli se mám smát, protože je to záměrně vtipné, nebo se něco zásadně nepovedlo.
Křesťanské motivy jako Aslan a neustálé pokoušení je něco, co zřejmě pro děti může být velmi důležité, třeba je to naučí být lepšími lidmi a já to nechci zpochybňovat, ale musí to být podáno vkusně a rozhodně ne tak "in your face". A rozhodně ne potřetí za sebou a úplně stejně. Nevím, jestli tyto problémy pramení už z Lewisovy předlohy (tu jsem sice četl, ale už si nepamatuji vážně vůbec nic), ale každopádně je to velmi otravné.

Do očí bijící vizuál se snaží být co nejvýpravnější a nejdráž vypadající, což je oproti minulému dílu vítaná změna. Umím si představit, že kdyby mi bylo deset, valil bych po celou dobu oči, protože i když se značná část snímku odehrává na lodi, působí obraz vždy dost "zaplácnutě". Bohužel, deset mi není a já tu přeplácanost a vykrádání všech od Jacksona po Yatese prostě vidím.
Michael Apted se očividně díval na všechny fantasy, které máme rádi, a moc dobře ví, co se nám na nich tak líbilo. Problém je, že to všechno chce vzít a nacpat do jediného filmu i ve chvílích, kdy se to vůbec nehodí. Hudba, vzhled i některé hlášky vyloženě semelou vše, co se jen trochu nabízí. Máme tu podivnou směsici Pirátů z Karibiku, Pána prstenů i Harryho Pottera, ovšem s tím, že ani jedno z toho není nějak víc zajímavé. Samozřejmě se navíc neustále potýkáme s ratingovými problémy, kdy se i bitva o osud země musí redukovat na vzájemné fackování, protože krev v Narnii neexistuje.

Přesto se musím vrátit k původní myšlence, že tento díl je skutečně z těch dosavadních nejlepší. Vděčí hlavně tomu, že ti dva otravnější sourozenci se tu jen mihnou a vše zůstává na Edmundovi a Lucce, kteří (na rozdíl od Petra a Zuzany) mají alespoň, i když primitivní, vlastní osobnost. Přidává se k nim jejich bratránek, což je asi nejhůře profilovaná postava z celé série, ovšem sluší se dodat, že vůbec poprvé mám pocit, že byl v Narnii někdo dobře obsazen. Kdyby nebyla Poulterova postava tak strašně tupá, černobílá a neměla být zdrojem zcela nefunkčního humoru, nejspíš bychom měli první "herecký výkon" v historii série. (Už jen to, že chválím něco takového, dokazuje, že se skutečně chytám každého stébla.)

Třetí výprava do té nejsterilnější fantasy říše, která kdy byla převedena na plátno, je úspěšně za mnou. Neusnul jsem, i když jsem pořád koukal na hodinky. Dokonce jsem na rozdíl od minulého dílu neměl pocit, že filmaři urážejí kinematografii tím, že to promítají a já tím, že jsem ochotný na to koukat. Dokonce bych řekl, že pro opravdu malé dítě, kterému udělá radost mluvící krysa, bude návštěva Narnie docela příjemná. Mě by jen zajímalo, jestli to opět vydělá dost na to, že někdo zafinancuje pokračování.
Nakonec pár slov ke 3D. Zatím pokaždé jsem ho bral jako svobodnou volbu a ani u Alenky v říši divů a Souboje titánů jsem neměl potřebu nějak zvlášť odrazovat. Tady si na to ale troufnu. Ono je totiž úplně zbytečné na to 3D chodit, když 80% filmu (a to zcela bez přehánění) nemáte šanci ho zaregistrovat. Několikrát jsem si dokonce sundal brýle a neviděl VŮBEC žádný rozdíl.

PS: Vždycky mě dostane, když si uvědomím, že hlavní hrdinové (v tomto dílu jen Edmunt a Lucka) by se měli myšlenkově nacházet na úrovni dospělého - ostatně několik desítek let vládli Narnii. Proč se tedy pořád chovají jako malé děti?