RECENZE FILMU

Německá komedie? Když slyšíte tohle slovní spojení, většinou se Vám udělá špatně, protože vám ihned v hlavě naskočí názvy filmů Holky to taky chtěj nebo trochu jinak Kluci to chtěj taky, popřípadě ty starší si vzpomenou na Dva nosáče. Takže ke Good bye Lenin! By jste mohli být zaujati hned na začátku, ovšem za předpokladu, že nemáte dostatek informací. Pokud jste je až dosud neměli, mohu vám, je poskytnout. Za prvé Good bye Lenin! není komedie pro teenagery, což už je jedno velké plus (alespoň v poslední době). Za druhé tento film vyhrál cenu německých diváků pro nejlepší komedii roku. Za další si tento film vedl dobře i na festivalech, kde byl promítán. A dokonce ho kladně přijala i kritika.

Něco takového jsme už jednou zažili o snímku se jménem Sluneční ulice (oblíbenci ČT 2 jistě vědí o čem mluvím). Good bye Lenin! se vydává stejnou cestou jako předchozí jmenovaný film, a tou jest zasazení děje těsně před pád komunismu v Německu (dobrá u Sluneční ulice to nebylo tak těsné). Ale tím celková podobnost obou filmů končí. Good bye Lenin! totiž nekritizuje přímo komunismus, ale naopak se spíš pouští do kapitalismu. Hlavní hrdina Alex má maminku zapálenou komunistku, která se na režim upla kvůli domnělému útěku otce na západ, který jak ona tvrdí jí sebral manžela.

Ale teď už se blíží revoluce a Alex se samozřejmně po boku svých vrstevníků pouští do demonstrací. Když je před očima své matky zatčen, tak to nevydrží maminčino srdce a na ulici zkolabuje. Policie má na starosti demonstranty, takže pomoc přijde pozdě a maminka zůstává v hlubokém komatu. Mezitím je po revoluci a do země se začíná vtláčet kapitalismus, což je znatelné hlavně na všudypřítomných reklamách na Coca-Colu. Dokonce i děti se změní (ano, Alex má sestřičku). Sestra začne prodávat v obdobě MacDonalda a Alex začne montovat s kamarádem satelity. Všechno se pomalu uklidňuje, když tu se maminka probouzí. Není to krása probudit se do nového režimu? Není, protože doktor říká, že jakýkoliv šok může maminku opět přivést do komatu v horším případě i zabít. A pád režimu je pro zarytou komunistku určitě dost šokující. Tudíž se Alex rozhodne předstírat, že se nic nestala a doma se převléká do starých hadrů a k tomu samému nutí i sestru se jejím přítelem. Ale to nestačí pro dokonalou iluzi. Proto přelévá okurky do starých lahví a to samé dělá i s ostatními potravinami. Ale maminka není včerejší a chce se koukat na televizi, takže Alexovi nezbývá nic jiného než natáčet falešné zpravodajství.

Podle obsahu by člověk řekl, že to může být zábava, ale musím vás zklamat, stejně jako film zklamal mě. I já jsem si myslel,že se u filmu inteligentně zasměji, ale spíš mi většina scén přišla k pláči, protože film konstatuje tvrdou realitu kapitalismu. Lidé, kteří měli za komunistů svou práci jistou jsou nyní na dlažbě a z lidí vážených jsou nyní nuly, kterými všichni ostatní opovrhují. Mimo jiné zde zmíněna i výměna východní marky za západní v poměru 2:1, což není tak hrozné, kdyby hlavní hrdina nepřišel s maminčinými životními úspory 3 dny po posledním datu výměny. Připadá vám to směšné? Pokud ano, tak se u filmu asi potrháte smíchy, ale podle mého názoru to je spíš černý humor. Možná to je způsobené tím, že jsem to nezažil na vlastní kůži, přeci jen jsem se narodil v osmdesátémčtvrtém, takže v této době mi bylo 5 a tak hluboko mé vzpomínky tedy nesahají.

Pokud se na film přestane dívat jako na komedii, tak mu nemůžete nic vytknout, protože scénář je vcelku dobře napsaný a herci mají podle čeho hrát, takže Alexovi věříte jeho lásku k mamince, jeho sestře věříte, že jí na mamince zas tolik nezáleží a nejraději by jí do očí řekla, že komunismus už je dávno mrtvý a mamince věříte, že ona věří. Jednoduše, všem věříte to co máte, dokonce i Alexovi fandíte a jste zvědaví, jak to všechno může dopadnout, což vám samozřejmě neprozradím. Jen vás trochu popostrčím tím, že vám řeknu, že to dopadne v duchu filmu, takže nijak vesele.