RECENZE FILMU

Lady Bird, celovečerní film režisérky Grety Gerwing o mladé obyčejné dospívající dívce byl několikrát nominovaný na Oscara, ale ani jednu kategorii neproměnil. Obecně je hodnocení diváků velmi rozporuplné, a aby ne, když je příběh čistě jen o strastech pubertální dívky. I přesto, film rozhodně patří k těm lepším, které se letos na předávání zlatých sošek ukázaly.

Christine McPherson neboli Lady Bird (jak se sama pojmenovala a ráda to všem dává najevo), je mladá dospívající dívka, jenž žije v chudších poměrech, má přísnou, ale milující matku, otce, který působí jako hodný dědeček hříbeček, bráchu podivína, s kterým se hašteří, tlustou kamarádku, chodí na katolickou školu, nebaví jí život a chce něco prožít, několikrát se zamiluje a pak opět odmiluje, řeší sex a zkouší hrát v divadle. Uf, nevynechal jsem něco? Asi ano.

Lady Ptáčátko je opravdu těžký film. Ne na pochopení, to fakt ne, ale díky tomu, že je tak jednoduchý. Příběh se sice nikde nevleče, ale vlastně se v něm toho moc nestane. Divák sleduje pouze dospívání této dívky, která neví co s životem, zároveň se snaží zapadnout, dělat ze sebe něco, co není a nakonec zjistit, že ty nejlepší věci jsou ty, které máme zadarmo a snadno se dá o ně přijít. Tečka. To je celý film. Proč vůbec něco takového natáčet? Však podobných filmů je nespočet. A jak je možné, že novinka měla tolik nominací na nedávné Oscary?

To vám upřímně nepovím. Nepřijde mi až tak něčím výjimečným, abych ho označil za nejlepší dílo, které jsem kdy viděl. Nebo, které jsem viděl v poslední době. Na druhou stranu zas ale chápu to, že se může někomu líbit. Mě se totiž třeba líbil. Je pravda, že mi vůbec nic nepředal a nic jsem si z něho nevzal. Měl jsem ale při sledování příjemný pocit. Vlastně mě ta nezajímavá a i místy protivná holka začala překvapovat a já se zahleděl do jejího příběhu. Saoirse Ronan mi kupodivu byla sympatická a její roli jsem ji věřil. Bavilo mě, jak si se svou postavou hraje a snaží se nezajímavému příběhu dodat vlastní šťávu. Do zhlédnutí Lady Bird jsem tuto herečku považoval za velmi nevýraznou a přibližně jiných šest filmů, které jsem s ní viděl, mě nepřesvědčily o tom, že umí hrát. To Lady Bird změnila. Z těch známějších hereckých představitelů tam je ještě Lucas Hedges. Toho jsem nějak nemohl vystát a oproti jeho grandiózním výstupům v Tři billboardy kousek za Ebbingem a Místo u moře se zde opět skvělý výkon nekoná. Zaujala mě ale Laurie Metcalf, kterou můžete znát jako matku Sheldona z Teorie velkého třesku. Její role přísné matky s (budu citovat) velkým srdcem mi přišla natolik uvěřitelná, že bych se nebál tvrdit, že se jedná o její nejlepší roli v jejím životě.

Příběh je to hlavně o postavách, a aby vás film bavil, musíte si najít jednu, nebo nejlépe několik, díky kterým film dokoukáte a neodejdete z kina. Musí vám být sympatické a já si takové našel. Možná díky tomu se mi film dostatečně líbil. Ano, nejedná se o nic nevídaného, ale je to příjemné, místy úsměvné, i dojemné a vlastně dobře natočené. Asi na film za pár měsíců pod návalu dalších zapomenu, ale v tuto chvíli si říkám, že je to jeden z těch lepších filmů, které se na předávání letošních Oscarů mohly objevit.