Tak jsem si říkala, jestli na mě bude i napodruhé tento film působit tak silně. A i tentokrát mne zcela emocionálně vyždímal. Opět jsem se v první polovině usmívala jako měsíček na hnoji, ve druhé mě uvnitř svíral smutek a i když jsem závěrečnou facku čekala, nemrzela a nebolela o nic méně než před půl rokem. Tento film je pro mě zcela výjimečný kousek, na který se kdykoliv s velkou radostí podívám znovu. A to, co ho pro mě vyvyšuje nad ostatní filmové počiny, jsou hlavně tři věci.

Ryan Gosling a Emma Stone. Ne vždy se povede najít dva herce, mezi kterými to takhle jiskří. Sledovat tuto dvojici, jejich herecké ale i taneční výkony, pro mě bylo čirou radostí. Dalo by se říci, že přímo oslnivě září. Navíc zbožňuji, když vám je herec schopný pomocí malinké změny výrazu ve tváři říct víc, než pomocí deseti vět. A toho jsem si v tomto filmu mohla užívat dosytosti.

Hudba Justina Hurwitze. Po prvním zhlédnutí jsem filmem žila skoro měsíc. Soundtrack jsem si pouštěla v práci, v MHD, doma. (Moji sousedé ho musí z celého srdce nenávidět.) A ještě pořád se mi neoposlouchal. Another Day of Sun mne stále roztančí, City of Stars rozteskní a sólo trubky v Herman's Habit... prostě nádhera. Je to hudba nesmírně rozmanitá, chytlavá a napěchovaná emocemi a energií.

A to nejdůležitější... Damienu Chazellovi se podařilo vytvořit dílo, které má velkolepost a barevnost muzikálu, ale zároveň je nesmírně civilní, lidské a něžné. Je plné malých drobností, které člověka potěší a pohladí po duši. Přemítala jsem třeba nad zpěvem Emmy Stone. Ano, dalo by se to zazpívat mnohem lépe. Pak jsem si ale uvědomila, že perfektní zpěv by filmu nejspíš ublížil. Je to jedna z těch drobných nedokonalostí, díky které všechno, co na plátně sledujete, působí tak přirozeně. Díky které se dokážete s hlavními hrdiny ztotožnit. Jedna z věcí, díky které vás závěr filmu tak rozdrtí.
Spousta lidí hovoří o přeceňování tohoto snímku. Dovolím si s nimi nesouhlasit. La La Land je vizuálně podmanivý film vybroušený do nejmenších detailů, ze kterého prýští snad všechny emoce, které člověk může pociťovat. A jsem za něj nesmírně vděčná.

Film napěchovaný emocemi

Obrovský filmový zážitek hned na začátku roku. Na La La Landu mě nic příliš nelákalo - nejsem fanda romantických filmů, ještě méně mám v oblibě muzikály a nelíbil se mi ani samotný název. Zlaté Glóby a pochvalné recenze odevšad ale rozhodly za mě - ještě, že tak. Film plný emocí. Jeden moment vám je do tance, v dalším se smějete, a v dalším okamžiku se přistihnete, že slzíte, jen aby pak film vzbudil romantické srdce i v tom nejodtažitějším tvrďákovi a to mu následně zlomil na milion kousků. A tohle všechno stihne La La Land udělat s člověkem hned několikrát dokola. Neskutečná emocionální horská dráha, filmová lahůdka. Písniček tu není tolik, jako v klasických muzikálech, stihne se tu prostřídat ale hned několik hudebních žánrů a objevit opravdu několik skvělých kousků (jak tanečních, tak dost emotivních). Emma Stone je kočka, a ještě k tomu hraje famózně, Ryan Gosling nezaostává - ti dva mezi sebou mají excelentní chemii a podávají výjimečné výkony. Režie je zmáknuta kvalitně, scénář si chytře hraje s klišé tak, že jako klišé vůbec nepůsobí a každý záběr potěší divákovo oko.

▐ Plusy: Herci, režisér, kostýmy, hra se světlem, hudba, kamera... A mohl bych pokračovat.

▐ Mínusy: Nic, skvělé ve všech ohledech.

▐ Ve zkratce: Překrásná óda na lásku, na film, na Los Angeles... Nádhera.

Hudba dobrá, príbeh nie

Na film sa dalo pozerať pomerne bezbolestne, ale nad dejom a uvažovaním postáv a neoriginalitou charakterov i deje sa človek musí pozastaviť. Čo treba však vychváliť, sú úžasné choreografie a hudba, mňa oslovila najmä hneď úvodná melódia, ktorá sa niesla celým filmom.

Film byl pěkný, bohužel si ale myslím, že je zbytečně přeceňovaný. Je to milé, ale na zadek se z toho neposadím, což přesně bych od filmu, který má tolik (potenciálních) ocenění čekala. Je to jeden z těch filmů, na které doporučuju se povídat, ale jenom z domova. Do kina na to není třeba jít.