Raymond Stantz: Snažil jsem se myslet na něco neškodnýho. Jako kluk jsem je miloval. A teď mi hlavou bleskla vzpomínka na Lékořičáčka.
Peter Venkman: Krásná vzpomínka.

Peter Venkman: Připravte klacky!
všichni: Připraveny!
Peter Venkman: Nažhavte je!
všichni: Nažhaveny!
Peter Venkman: Ztopořte je!
všichni: Ztopořeny!
Peter Venkman: Ukažte tý prehistorický sračce, jak do toho umíme šlápnout.

Raymond Stantz: Co se stalo? Jsi v pohodě?
Peter Venkman: Poslintal mě.
Raymond Stantz: Paráda! Přímý fyzický kontakt. Můžeš se hýbat?
Egon Spengler: (z vysílačky) Rayi! Ozvi se, prosím.
Peter Venkman: Jsem jak plesnivej.
Raymond Stantz: (do vysílačky) Spenglere, jsem s Venkmanem. Je obalenej slizem!
Egon Spengler: (z vysílačky) Prima, Trochu mi ho schovej.

(Doktor Venkman vyslýchá knihovnici důchodového věku, která spatřila ducha.)
Peter Venkman: Položím vám pár běžných otázek. Trpíte vy, nebo někdo z vaší rodiny, schizofrenií?
knihovnice: Můj strýc si myslel, že je svatý.
Peter Venkman: To je velmi kladná odpověď. Požíváte drogy nebo alkohol?
knihovnice: Ne.
Peter Venkman: Jen se ptám. Nemáte právě menstruaci?
Roger Delacorte: Co to s tím má společného?
Peter Venkman: Nerušte mě. Já jsem vědec.

Peter Venkman: To je znamení!
Dana Barrett: Jo, to je jistě znamení, že máme po byznysu!

Peter Venkman: Když se tě někdo zeptá, jestli jsi bůh, řekni, že jo!

Peter Wenkman: Jestli chcete, můžete vřit tady panu Špekovi.
Walter Peck: Já se jmenuji Peck.

Ray Stantz: Kam vedou ty schody?
Peter Venkman: Nahoru.

Ray Stantz: Všechno bylo v pořádku, než tenhle blbec vypnul ochranný okruh.
Walter Peck: Způsobili explozi!
starosta: Je to pravda?
Peter Venkman: Ano pane, je to pravda. Opravdu je blbec.

Ray Stantz: Mocný Gozere! Dobrý večer. Jako řádně zvolený zástupce tohoto města, okresu a státu New York ti přikazuji, abys upustil od nadpřirozené činnosti a vrátil se neprodleně do místa svého původu, nebo nejbližší vhodné paralelní dimenze!