RECENZE FILMU

Zatímco čekáme, jestli se dá diskutovaný americký remake Akiry skutečně do pohybu, můžeme si dopřát malou rozcvičku. Kronika možná zprvu evokuje spíš Hancocka skříženého s Blair Witch, nejblíž má ale právě k japonskému kultu o Tetsuovi nebo přehlíženému thrilleru Dotek Medusy s Richardem Burtonem. Byla by skutečná škoda kvůli oprávněným předsudkům vůči found footage filmům, ostatně máme za sebou trapnou duchařinu Paranolmal Activity a Apollo 18, čili skutečné odpady, vynechat aktuální (a nenápadný) kousek, nejlepšího reprezentanta subžánru za velmi dlouhou dobu. (Lepšího než Cloverfield.)

Jako obvykle nepovažuji za spoiler nic, co prozradil už trailer. A trailer prozradil hodně! Jenže to nevadí, protože Kronika není o ději, ale o hrdinech a atmosféře.
Tři kluci, ne zrovna kamarádi, ale ani nepřátelé - prostě známí, získají díky svítivému čemusi telepatické schopnosti. Krom pohybování předměty silou vůle to s sebou (logicky) nese i možnost létat a tvořit silové pole, které je činí do jisté míry nezranitelnými.
No a? To jsme už viděli! Vtip tkví v tom, že se hrdinové chovají zhruba tak, jak by se v takové situaci chovala většina lidí. Přemýšlejí, jak si tím zlepšit reputaci ve škole, udělat se víc cool a sbalit pár roštěnek. Ani jednoho nenapadne lidstvu pomáhat, nebo snad mu škodit, a prostě blbnou.
Kronika ale rozhodně nestojí na efektech nebo využívání nabytých schopností. V popředí zájmu stojí vyvíjející se vztah hrdinů, kteří se později stávají přáteli, dokud jednomu z nich tak trochu "nerupne v bedně" a situace nenabere velmi nepříjemných (až epických) obrátek.

Vzhledem k velmi nízkému rozpočtu bylo nutné tak nákladný námět potřít patinou, aby vůbec tvůrci mohli své nápady i provést. Tomu posloužil na první pohled primitivní, ale ve svém důsledku velmi působivý nápad. Hlavní hrdina si totiž na začátku koupí kameru... a právě jejím objektivem sledujeme první část filmu. Postupně se přidají další kamery, a není to zdaleka tak nucené, jak mohlo. Nejdřív se začne okolo hrdinů motat jedna videobloggerka, později policejní vrtulníky, náhodní kolemjdoucí a jejich foťáky... a tak dále.
Zatímco zpočátku vše sledujeme onou jedinou kamerou drženou v ruce, ke konci přepínáme mezi hned několika dalšími (které v dění vždy reálně jsou) a není nouze ani o kamerové jízdy (nezapomínejte - telekineze), což představuje velmi originální hru s formátem, který je s postupem času méně klaustrofobický a obsáhlejší. Jako by spolu se silami postav rostla i schopnost diváka vnímat jejich svět - zároveň jsou nám ale hrdinové stále vzdálenější. Jednoduché, ale maximálně chytré.
Kronika vlastně ani není found footage film, protože se diváka nesnaží přesvědčit o tom, že jde o záznam z reálné videokamery. Vždyť svou první, tu směšně velkou, hrdinové zničí a ztratí, takže z ní pocházející materiál můžeme jen těžko sledovat. Stejně jako je nepravděpodobné, že by někdo sebral všechny ty telefony a sestříhal z nich finále. Proto se dá spíš říct, že příběh sledujeme "očima kamer", než že bychom sledovali záznam z nich.

Čemu found footage (budu tomu tak dál říkat) formát svědčí, jsou herecké výkony. Je proto zásadní, že produkce splašila tak výborné mladé herce. U Kroniky mám navíc chuť je chválit nejen z povinnosti, protože na rozdíl od oscarových dramat a indie komedií nejsou špičkové herecké výkony samozřejmostí.
Nejtěžší to měl Dane DeHaan v titulní roli. Nadějný herec, který nedávno zaujal v seriálu In Treatment, byl pro tvůrce skvělou volbou. Ve vynikajícím projektu HBO hrál zakomplexovaného gaye, což je role moc extravagantní na nějaké pevné závěry, proto až nyní potvrzuje, co všechno dokáže. Jeho tragický hrdina (s vývojem postavy jak z řecké klasiky... nebo Akiry) mohl snadno sklouznout k patetickému srdcebolu, ale nestalo se tak. I když příběh okolo něj (umírající matka, agresivní otec) vypadá až směšně přehnaně, herecky to DeHaan ustál.
Michael B. Jordan a Alex Russell se ale také nemají zač stydět. Jen jejich role nejsou tak dramatické a zajímavé, aby poutaly pozornost srovnatelnou s DeHaanem.

Pochvalu si zaslouží i celovečerně debutující režisér Josh Trank, který skutečně dokázal z okoukaného námětu i formátu vykřesat ve všech ohledech svěží a působivé dílo. Samotné zakončení je možná maličko víc natahované (zřejmě aby snímek alespoň částečně splňoval divácká očekávání trikového blockbusteru, kterým ve skutečnosti není), ale jinak se jedná o výsledek přesného timingu, velmi zkušeného využívání zvukových efektů a správného začlenění triků, které zase jednou slouží pouze jako kulisa, ne hlavní atrakce.
Kronika skutečně představuje zdařilé oživení subžánru. Je zřejmě - stejně jako Blair Witch - neopakovatelná a znovu už s podobným přístupem nikdo neuspěje. Ale to kvalitám nenápadného snímku, který byste si neměli nechat ujít, nic neubírá.