RECENZE FILMU

Kozí příběh byl rozhodně jedním z nejhorších tuzemských filmů, co jsem viděl. Horší než nejtrapnější vávrovská propaganda, horší než nejodvázanější kapitalistická komedie z devadesátých let. Horší než Troška s Poledňákovou. Dohromady. A proč? Částečně kvůli amatérskému provedení, nevtipnému nepříběhu, ale především proto, že zneužil bezbrannost děti, kterým se musel líbit.

S dvojkou se to má podobně. Film začíná, objevuje se animátorské logo a všech padesát dětí do deseti let, které se v rámci jakési akce dostaly na novinářskou projekci, propukají v hlasitý jásot. Má i nyní režisér pocit, že natočil vynikající snímek, který baví svými nápady a provedením?
Hned v prvních vteřinách se tak odhaluje ten děsivě chytrý plán, na němž Kozí příběh stojí. "Vždyť se u toho přece děti baví, a to je, oč nám šlo." Tento zvrácený argument obhajující vznik jedničky i dvojky zcela popírá smysl pohádek, ale navíc se ještě pokouší zastírat něco, co snad každý ví a co zastírat nelze považovat za nic jiného než projev naprosté nekompetence k točení filmů pro nejmenší.
A sice: rozesmát díte je snadné. Děti se chtějí smát a využijí k tomu jakoukoli záminku. Děti rozesmějete hlasitým zvukem, rychlým pohybem, šťouchnutím. Co se týče filmů, zvlášť animovaných, děti nemají vkus a jsou naučeny, že když něco někam spadne nebo někdo hlasitě vykřikne, tak se od nich očekává smích. A tak se smějí...

I ten nejposlednější animovaný film na to pamatuje a nesnaží se tvářit, že mu to nedochází. Rozumný tvůrce toho využívá střídmě, s rozmyslem a s účelem pro příběh.
Skutečně není um děti rozesmát, ale rozesmát smysluplně. Je um odvyprávět soudržný příběh, který krom pobavení pomáhá naučit se vnímat příběhy. A tím i svět. Rozeznat dobré od zlého, chytré od hloupého, a přes všechnu pohádkovou nadsazenost i možné od nemožného.
Kozí příběh se mi zdá zcela odporný tím, že rezignuje na cokoliv jiného než soustavu nejinfantilnějších a nejnesmyslnějších gagů, které nemohou sedmileté dítě zklamat. Že tím své malé diváky zároveň doslova vyzývá k degeneraci, nikoho netrápí. A slovo "degenerace" prosím není přehnané, protože druhý Kozí příběh je tak nesmyslný a odporující té nejprimitivnější logice, že jsem sám měl problém chápat, proč se některé věci dějí. Děti ten problém mít nebudou - situaci přijmou a přispěje to k tomu, že z nich vyrostou magoři. Pravděpodobně ne, pokud uvidí Kozí příběh se sýrem jednou v kině, ale mnohem spíš tehdy, když jim ho třeba rodiče koupí na DVD a ratolesti se na něj budou koukat každý den, jako já se kdysi koukal na Nekonečný příběh či Lvího krále.

Dvojku hodnotím kladněji než díl minulý především proto, že se tým od zřejmě přece jenom poučil. Animátoři mají trochu víc vkusu a scenárista trochu víc soudnosti. Takže příběh má jistou dějovou linii a některé scény na sebe navazují. Jan Tománek se navíc zbavil nevhodných sexistických vtipů. Nepůsobí to tak rozháraně a alespoň známe základní cíl hlavních postav. Kterými mimochodem nejsou ty z jedničky mluvené Matějem Hádkem a Mahulenou Bočanovou, ale jejich děti. Takže ačkoliv jména na plakátu lákají opět na ně, ve filmu se vyskytují asi deset minut, na začátku jsou uneseni a právě od toho se odvíjí příběh.
Který je opět z větší míry až bizarně nesmyslný, ale nemám chuť ho "vtipně" rozebírat, protože tak jistě učiní jiní. Snad jen nechápu, jak jsme se z předchozího dílu, jenž chtěl evokovat reálie středověké Prahy, dostali do jakési nekonkrétní pohádkové země zcela mimo styl jedničky. Důležité je ještě jednou podotknout, že ať se nám tvůrci snaží nakecat cokoliv, pohádky rozhodně MAJÍ držet pohromadě, MÁ z nich něco vyplývat a MAJÍ mít smysl.

Americké animáky nebývají synonymem k dokonalosti. Ale když si uvědomím, že Na vlásku, Hotelu Transylvánie a druhým Autům jsem vytýkat vygumovaný mozek, neoriginalitu a prvoplánovost, byl jsem v porovnání s Kozím příběhem opravdu poněkud přísný. Vlastně všechno, co jsem kdy jakémukoliv animáku vytýkal, se teď zdá bezpředmětné, protože laťky se přesunuly někam úplně jinam.
Tady skutečně není co řešit. Kozí příběh se sýrem je opět příšerný film, i když jedničku naštěstí nedorovnal. Ale je to rozdíl asi jako mezi genocidou a masovou vraždou. Není to tak hrozné, ale vysvětlujte to rodinám pozůstalých.