(Kocour dovypráví svůj dojemný příběh. Zjistí, že Čiči spí a drkne do ní.)
Čiči: Co-co, já nespim.

Kocour: Byl to rok, kdy nespadla ani kapka deště. Vítr byl silný a košík velmi lehký. Celé dny mne unášel. Hladové malé kotě bez mléka, matky a možnosti si odskočit.

Kocour: Všechno to začalo před dávnými lety.
Kočka: Oooh, nenene, nemusíš mi tu vyprávět svůj životní příběh.
Kocour: Radši se posaď, místy to bude celkem doják.
Kočka: Tak jo, vyklop to.

(Valda vypráví Kocourovi o jeho snu a nechce, aby se Kocour k němu přidal. Ten se na něj otočí s typickým pohledem - rozšířenými zorničkami.)
Valda: Ty bláho, ty jedeš! To-to s těma očima, to je vážně mazaný.