(V taxíku.)
Kate: Stuarte, můžeš mi, prosím tě laskavě, vysvětlit, a to velmi stručně, ale jasně, proč jsem na těch fotkách z minulosti?
Stuart: Asi ne.
Kate: Zkus to.
Stuart: Protože jsi tam byla.
Kate: Ne! To bych si pamatovala.
Stuart: Protože tam přijdeš.
Charlie: Když to stihneme.
Kate: Ale to jsou fotky z minulosti, ne z budoucnosti.
Stuart: Ne tak docela. Teoreticky, když odejdeš do minulosti z budoucnosti, tvoje budoucnost tě čeká v minulosti a na téhle fotce jsi ty z budoucnosti v minulosti. Musíme to dojít pěšky.

(V restauraci.)
Leopold: Kde stojí ten dům?
J.J.: V Sussexu.
Leopold: Blízko Ballmouru?
J.J.: Ano.
Leopold: Postaven v osmnáctém století?
J.J.: Na počátku osmnáctého století.
Leopold: A víte to zcela jistě?
J.J.: Ano.
Kate: Má fotky, Leopolde.
Leopold: Podvedli vás. Věřte mi, že ještě na konci devatenáctého století byla kolem Ballmouru jen pole.
J.J.: Mýlíte se.
Leopold: To je vyloučeno.
Kate: Ale je možné, Leopolde, že jste se spletl.
Leopold: Ballmour je jediný zámek v hrabství. Vím to tak jistě, protože jsem tam sám vyrůstal.

Leopold: (Ukazujíc na topinkovač.) Ta věc je proklatě nebezpečná.
Kate: Je to jen obyčejný topinkovač.
Leopold: Tedy, chléb vložený do takzvaného topinkovače se vůbec neopeče, pouze slabě ohřeje. Dáme-li ho tam podruhé, spálí se na uhel. Toast by byl řádně propečený za jeden a půl násobek doby, což mi toto zařízení neumožňuje. Člověk by předpokládal, že když ho onen generál Electric sestrojil, zkoušel si ho. Ten generál by měl být na svůj výtvor hrdý a nepodstrkovat nic netušícím lidem očividný zmetek.
Kate: Něco vám řeknu. Každýmu je jedno, že si ten toast, když ho tam strčí podruhé, musí ohlídat. A víte proč? Protože to takhle dělají úplně všichni, kteří ho mají.
Leopold: S tím bychom se nespokojili.
Kate: Ano, jistě, protože tam, odkud jste, je takový toast prostě výtvorem hloubavého ducha, že jo?
Leopold: Teď se mi vysmíváte, ale až vás jednou ze spánku probudí vůně teplé briošky s marmeládou a čerstvým smetanovým máslem, uvědomíte si, že život netvoří jenom ustavičná práce, ale hlavně smysly.
Kate: To je ono.
Leopold: Co? Prosím?

(Leopoldův pes se vyvenčí.)
policistka: Uklidíte to?
Leopold: Prosím?
policistka: Seberte to a odneste do koše.
Leopold: V žádném případě.
policistka: Asi mi nerozumíte. To vám nařizuje zákon.
Leopold: Chcete říct, že gentleman musí uklízet psí exkrementy?
policistka: Říkám, abyste ten bobek sebral a vyhodil.
Leopold: Odmítám. Při vší úctě.
(Policistka vytáhne blok.)
policistka: Prima. Jak se jmenujete?
Leopold: Leopold Alexis Elija Walker Thomas Garrett Mountbatten.