RECENZE FILMU

Když v roce 2008 ztvárnil ikonického záporáka Jokera Heath Ledger, snad každý pochyboval, že jeho výkon v této roli někdo překoná. Tento názor ale trval jen do chvíle, kdy se ohlásilo, že Joker dostane sólovku, a tentokrát si ho zahraje Joaguin Phoenix. Když přišel první trailer, Phoenixovi každý věřil. A když si film odbyl premiéru v Benátkách, kde získal hlavní cenu, natěšenost stoupla na maximum. Dokázal Joker splnit očekávání?

Arthur Fleck to nemá v životě jednoduché. Stále žije se svou nemocnou matkou, o kterou se pečlivě stará, marně se snaží snaží proslavit jako komik, což se mu zoufale nedaří, a ke všemu má narušenou psychiku, která mu dost stěžuje život. Společnost mu neustále hází klacky pod nohy, a tak je jen otázkou času, než pohár trpělivosti přeteče. Postupně se Arthur začne měnit v ikonu zločinu, známou jako Joker.



Když jsem se doslechl, že Joker dostane vlastní film, byl jsem nadšený. Jeden z nejznámějších komiksových padouchů, byl pro mě vždy mnohem zajímavější postava, než kterýkoliv superhrdina. O Phoenixovi jsem nepochyboval ani minutu. Jediné co mě trochu znervózňovalo bylo jméno režiséra. Todd Phillips se nejvíce proslavil Pařbou ve Vegas. Mimo to natočil jen spíše průměrné Týpky a zbraně. Ale moje obavy byly zbytečné. Joker je opravdu tak perfektní, jak se o něm říká.



Od první minuty dostanete obrovský nápor deprese. Nečekejte žádnou podobnost s jakýmkoliv komiksem. Joker je psychologické drama. Atmosféra vás vrhne do špinavých ulic Gothamu, což je místo, kde rozhodně nechcete žít. Špína ulic je přímo hmatatelná. Celé prostředí perfektně dokresluje na milimetr přesná kamera a hudba. Todd Phillips rozhodně nezklamal. Stručně řečeno, po technické stránce je film dokonalý.



Co se týče scénáře, od začátku je jasné, kam příběh povede. Cesta k němu je ale vydlážděná naprosto dokonale. Vývoj postavy je naprosto reálný a čím víc o filmu zpětně přemýšlím, tím víc si uvědomuji, jak perfektně je celý příběh vystavěn. Nic nechybí, nic není navíc. Kromě toho jsem byl příjemně překvapen, jak málo toho trailery vyzradili. Cesta k pečlivě vygradovanému finále rozhodně není předvídatelná. Zvratů dostanete hned několik. Nejvíce mě ale potěšilo, že jen na divákovi, jak si postavu Jokera vyloží. Každý si může sám přebrat, do jaké míry (nebo spíš do jaké chvíle) ho bude chápat nebo odsuzovat. Každý v postavě uvidí něco jiného.



Samozřejmě nemůžu vynechat perfektní výkon Joaguina Phoenixe. Zapomeňte na jakoukoliv podobnost s herectvím Heatha Ledgera. Zapomeňte i na podobnou postavu. Phoenix na to jde úplně jinak a nebojím se říct, že i líp. Držím mu palce na oskarech.