NÁZORY K FILMU
...
Jako zabít ptáčka
Stejnojmennou knihu mám doma už dlouho, ale ještě jsem ji nečetla. Plánovala jsem tak sice učinit před tím, než se podívám na film, ale z plánů sešlo, k filmu jsem se dostala dříve. Gregory Peck je jedním z mých oblíbenců té doby, takže jsem se na film zčásti těšila i kvůli němu. Části věnující se soudnímu procesu byly vynikající, takový typ dramat mám ráda. Dobře jsem vnímala i situaci v Americe té doby, navodit atmosféru se povedlo. Příběh dětí je také nesmírně zajímavý, ale spíše sám o sobě než v kombinaci s dramatem obhájce, jejich otce. Dvě odlišné polohy filmu spolu podle mě až tak nefungovaly, ale jinak je Jako zabít ptáčka určitě kvalitní film.
...
Tak to vidím já...
Soudní část sama o sobě je perfektní, stejně jako některé části příběhu těch dětí, ale celkově to je jak dva filmy v jednom, navíc jsem skutečně dost zmatený z toho závěru. Když se v místnosti objevil ten "albín", kterého celou dobu nikdo neviděl, nebyl jsem si jistý, co má tohle znamenat.