RECENZE FILMU

Iron Sky se od počátku prezentuje jako něco mezi splněným snem Eda Wooda a Uweho Bolla. Šílené béčko o měsíčních nacistech, kteří mimo naši civilizaci již sedmdesát let kutí plán na tentokrát konečné ovládnutí světa. Proto bylo velmi matoucí, když se začaly ozývat zvěsti o chytré satiře a značném přesahu. Co se to tu sakra děje?

Řežba ne moc zkušeného Tima Vuorensoly se zuby nehty drží konceptu tupého béčka a tváří se, že se z velké části především vyžívá ve své nekonečné debilitě. Není to tak úplně upřímné. Snaží se totiž zároveň o skutečnou kvalitu "jako že teď konec srandy, kluci" a reflexi mnoha různých problémů dneška. Přihazuje velké množství citací, kdy pobaví obzvlášť ty uvedené do nečekaného kontextu - třeba parodovaná scéna z Pádu třetí říše. Slavný, na internetu často využívaný úsek z Hitlerova bunkru tu přehraje americká prezidentka, což rozhodně pobaví. A to berte jen jako jeden z mnoha příkladů nápaditě připomenutých klasik.
Se sofistikovanou vychytralostí béček Paula Verhoevena (Hvězdná pěchota, RoboCop, Černá kniha) ale Iron Sky nesnese srovnání, ačkoliv mám pocit, že přesně stejným způsobem by mělo fungovat. Z béčka se ale nestává svébytné umění, spíš jen film, který stojí rozkročený nad propastí a nemůže se rozhodnout, kam se vydá.

Z toho bohužel vyplývá, že není ultimátní z žádného úhlu pohledu. Ano, představa vzducholodi Heydrich 1 mířící k nám z Měsíce, aby ve jménu nového Fuhrera zasadila smrtící ránu (pronásledovaná lodí USS George W. Bush), se zdá zprvu zábavná, ale v dnešní době už ne moc originální a překvapivá. Americká prezidentka využívající vrozeného sebepropagačního talentu nacistů ve své volební kampani pobaví, ale docela brzy odezní a není zvlášť využita. Vybělení afroamerického kosmonauta se tak stává nejvíc WTF momentem snímku. Nakonec se z něj vyklube jeden z hlavních motivů (a zřejmě pokus o největší přesah), na to už ale nestačí.
Všechny zmíněné prvky si jasně uvědomují sami sebe a hranice přístupné drzosti, což rozhodně zamrzí.
Samo se nabízí klišoidní prohlášení, že je to tupé buď moc, nebo málo. Jenže co jiného si pomyslet, když se scény, kde se zcela očividně nikdo nechce brát vážně, mísí s těmi, v nichž se řeší krize identity a americká arogance?

Finsko/německo/australská podívaná funguje na bázi jednotlivých vtípků, ať už vůči sobě samé, nebo například různým národům. Jenže jako celek nenabízí nic zvlášť odvážného, originálního nebo, když to vezmeme z druhé strany, alespoň vymknutého z rukou, co by bylo vtipné nezáměrně.
Hlavně proto se z Iron Sky nemůže stát guilty pleasure. To, co je na něm zajímavé, pramení ze schopnosti tvůrců a je takové zcela vědomě. Abychom snímek označili za skutečně béčkový a skutečného aspiranta na guilty pleasure, musel by být vtipný v důsledku ztráty kontroly filmařů nad svým dílem.
Jenže zde se nic nevymkne dostatečně zásadním způsobem a nepochybujeme o tom, že výsledek vypadá zhruba tak, jak si tvůrci přáli. Proto se z chyb nestávají přednosti, ale zůstávají chybami.

Příšerní herci a odhadnutelný děj nejsou omluvitelné prvky, jež těm naivním nadšencům plnícím si sen odpustíme. Iron Sky je až moc profesionální film na to, aby k němu bylo přistupováno iracionálně. Poetiku béčkových projektů využívá, ale de facto se k nim neřadí. Pravda, nestálo to moc peněz a milion do rozpočtu přidali sami fanoušci, tvůrci jsou ale moc schopní na to, aby bavili špatností. Místo toho se snaží bavit tím, co umí.
Proto skutečně vše, co je na Iron Sky zábavné, je zábavné ze záměru autorů, naopak vše, co se jim nepovedlo, působí nepříjemně a nudně. To jindy vypadá "normálně", ale u podobného filmu jde možná tak trochu o zklamání. Fanoušci si představovali pravděpodobně něco jako Plán 9, Kněžnu Libuši nebo jeden ze silnějších momentů Bolla, Iron Sky ale na podobném principu vůbec nefunguje.
V podstatě je těch šedesát konečných procent mnohem horší hodnocení, než kdybych dal nulu a napsal, že tu máme odzbrojující hloupost a (i když negativně) silný zážitek... Paradoxně Iron Sky nabízí až moc kvalitní podívanou na to, aby bylo opravdu zajímavé a zábavné v celém svém rozsahu.