Insidious na první pohled vypadá jako přednastavená kaše, která vykrádá desítky filmů, mající společný jeden, nanejvýš dva příběhové motivy. Vypadá, že přichází akorát se svojí verzí nějakého prokletého domu, a že jeho hlavní zbraní bude zase nějaké dítě posedlé ďáblem. Všichni přece víme, že děti nahání daleko větší strach než dospělí. Nicméně Insidious je jedním z mála příkladů kvalitního horroru, který vytváří dojem hrozné všednosti, ale za kterým se skrývá mnohem víc, než by si byl divák jako já ochoten připustit. Hned od začátku filmu jsem si „zpříjemňoval“ zážitek tím, že jsem si udělal předběžný obraz celé příběhové posloupnosti a na základě tohoto faktu si neuvěřitelně utahoval z dějových prvků. V podstatě jsem nevynechal příležitost udělat si z každé scény klišé a tím dávat filmu stále menší šance na úspěch. Nicméně ačkoliv tento film v konečném důsledku nemá zas tak neobvyklý scénář, přesto je tu originalita, která mi tu dětinskou hru za nějakou dobu zatrhla. Insidious mě v první řadě nesmírně překvapil svým neobvykle dobře vymyšleným námětem, na jehož základě pak působily velmi dobře jeho hororové prvky. Asi nejsilnější zbraní jsou lekavé momenty, které ovšem když přijdou, účinkují zatraceně dobře. Většina filmů má ten problém, že tady jejich děsivost končí, ovšem v tomto případě se vyvíjí i atmosféra. S podporou působivé mrazivé hudby a využitým potenciálem akustiky má tedy tento film i vcelku pokročilý stupeň napětí. K vyjmenovaným úspěchům ještě připočteme občasnou schopnost překvapit, avšak důvodem, proč neskáču radostí doslova, je ztráta grádů v poslední třetině filmu. Zde může divák očekávat rozuzlení, ale zároveň i klesající úroveň strachu. Insidious je ovšem zážitkem nad očekávání, který překvapil námětem, hororovými prvky, výběrem herců i závěrem. Ačkoliv není bez chyb, myslím, že je hodně nedoceněný.

Tak to vidím já...

U hororů se sice můžou stát daleko horší věci, než že se vyvíjejí a končí přesně tak, jak člověk čeká, tady to ale maličko vadí. Wan zkrátka natočil další horor z řady se spoustou filtrů a lekaček. Přesto pěkný - na zabití času akorát.

****

Další z příjemných překvapení tohoto roku. Poslední dobou vznikají hlavně horory říznuté thrillerem. Mix těchto velmi příbuzných žánru ale mnohokrát skončí špatně. Insidious je (konečně) čistý horor, se všemi prvky, které tento žánr dělá tak oblíbeným a žádaným. Atmosféra a napětí se drží na solidní úrovni. Typický námět postupně sklouzává nečekaným směrem a z efektních "lekaček" se ke konci posouváme do jiné dimenze - světa nářků a zloby. V pořádku, děj graduje a z mála se stává hodně, ale na mě je už konec trochu překombinovaný a lehce se utápí vlastní tíhou. Snímek není nijak výjimečný, to z něj dělá až zpracování Jamesem Wanem. Prvky, které se jiní režiséři učí, on už má vštěpené a jeho přínos do tohoto žánru je velice pozitivní. Rovněž výběr Patricka Wilsona a Rose Byrne - dvou "mladých" a nadějných herců je dobrým tahem. Závěr? Konečně čistokrevný horor se všemi prvky, kterými se má tento žánr vyznačovat. 70/80%

Insidious

Jak jinak začít studentské prázdniny, než horrorem. Ačkoli v tomto případě to byla spíše taková rána naslepo, jelikož jsem defakto o filmu skoro nic nevěděl. Ohlasy byly ale více než pochvalující. Místy padalo i označení "horror roku", což mi úplně stačilo. Na tento žánr se režiséru Jamesi Wanovi povedlo sehnat i nezvykle dobré herce. Když se to tak vezme tak vlastně kompletně celá tvorba Wana se vymýká jakýmkoli žánrovým standartům. Jediný jeho počin, který se špičkami prstů dotýkal vod průměrnosti, a to se jich ještě k tomu ani pořádně nedotkl, byl film "Zlověstné ticho". Tento film také není úplně obyčejný horror, protože obyčejné horrory mají v celé své délce pořád jednu a tu samoi tvář. Jsou tu duchařiny, vyvražďovačky, zombies a tak dále. Nicméně "Insidious" se nebojí jemně spojovat různé druhy tohoto žánru tak, aby to nevypadalo bizardně. Někdy scénárista Whannell, ale i režisér Wan sice mají co dělat, aby filmu udrželi tvář vážnosti (při pohledu na vyvolávání duchů v něčem, co vypadá jako kyslíková maska spojená s vysavačem vám dojde co mám vlastně na mysli), ale nakonec nedovolí filmu spadnout do vod sebeparodování. Film vám během sledování bude připomínat spojení "Paranormal Activity" a filmu "Šestý smysl". Ovšem celé je to mnohem funkčnější, protože Wan nám servíruje jak lekačky v těch typicky klišé horrorových momentech, tak i nečekané, hudbou podkreslené, mrtvičkové scény, v momentech a místech, kde je vůbec nečekáme. První polovina filmu je ta víc duchařská. To je ta polovina, kde si myslíme, že se díváme na klasický "baf" horror a obdivujeme pouze to, jak dokáže režisér hezky nestereotypně sázet lekačky do příběhu. V druhé polovině nám dojde, že tohle není tak obvyklý horror za jaký jsme jej na začátku mění. Atmosféra přestává být tak moc tajemná a všechno začíná být akčnější a absurdnější. Nikdy to ovšem nepřesáhne hranici únosnosti, což teď, pár dní po shlédnutí, vlastně považuji za největší plus filmu. To, co bych ještě rád vytýčil je hudba, která atmosféře a kompletně celému filmu dost pomáhá. V tomto případě pomáhá víc, než je u hudby zvyklé, ovšem funguje to zaručeně. Patrick Wlson je pro mě čím dál tím víc sympatičtější herec a tady jeho charisma opět zafungovalo. Rose Byrne oceňuji za to, že dokázala v tomto filmu vyjádřit strach a hrůzu pohledem, mimikou i tónem hlasu a nespoléhala se hlavně na to, aby kvalitně zakřičela když bude potřeba. Jamie Lee Curtis by si z ní mohla brát příklad. Jedním dechem: "Nebezpečné pro diváky se slabým srdcem. Tenhle film se totiž snaží čerpat z diváka čistý strach a hrůzu, a většinou to funguje. Opravdu je to horror roku!" Dávám 80 %.

Dark & Creepy

Nepozerám horory, považujem to za stratu času. O filme Insidious som však niekde čítal v časopise a nechal som sa ovplyvniť recenziou filmu, ktorá ho veľmi vychválila. Skutočne, film je výborne remeselne spracovaný, nie je v podstate čo kritizovať. Čo je však nutné vyzdvihnúť, je jeho temná atmosféra a skutočne bravúrne zvládnutá atmosféra hrôzy a desu. Všetko to podfarbuje veľmi vhodná a pre tento film na mieru ušitá hudba, ktorá tu hrôzu ešte viac umocňuje. Ak si film pozriete osamote, večer pred spaním a zaspíte bez problémov, gratulujem vám, ste super fanúšik hororov. Prajem Vám, po tomto zážitku, len "príjemné sny". Záverom - film nie je pre slabšie povahy a pred jeho sledovaním doporučujem poradiť sa so svojim lekárom alebo lekárnikom.

vcelku dobre

Na horrory velmi do kina nechodim, ale tak teraz to bolo jedine, co momentalne v kine bezalo. Ocakavajte vela neocakavanym zjaveni demonov a stale napatie. Koniec ma vcelku prekvapil, hoci sa nezdal na zaciatku az taky netypicky, pre kazdy americky film. Milovnici horrorov, urcite si to pozrite! Ludia, co sa lahko zlaknu, radsej nech volia nieco ine.