Phyllis: Ty děláš údržbáře bazénů?
Carter Webb: Cože? Jsem přece spisovatel.
Phyllis: A co píšeš?
Carter Webb: Píšu knížky pro děti.
Phyllis: To je hezký. Miluju děti. Kecám. Milovala. Teď mi už vadí. Ale mohla bych si přečíst tvou knížku.
Carter Webb: Žádnou jsem nepřivez, takže to nebude tak jednoduchý.
Phyllis: Škoda. Ráda bych si přečetla tvou knížku, než umřu.
Carter Webb: Babi. Musím oznámit pro tebe nepříjemnou skutečnost, že ještě neumíráš. Nic takového se nestane. Tak to prosím pořád neomílej.
Phyllis: Víš, co je to hospic?
Carter Webb: Pane bože!
Phyllis: Až najdeš někde ležet moje tělo, tak jim musíš zavolat. A oni se o všechno postarají. Šoupnou mě do černého pytle a odvezou do márnice. Chci se nechat zpopelnit.
Carter Webb: No tak dobře.
Phyllis: Číslo na hospic v Michiganu je na telefonu v obýváku. Mám ti to ukázat?

Paige Hardwicková: Jo, Cartere?
Carter Webb: Hmm?
Paige Hardwicková: Vezmeš si mě za ženu?
Carter Webb: Jasně.

Paige Hardwicková: Půjdeme na ten film s Colinem Farrellem!
Carter Webb: Radši ne. Co pořád máš s Colinem Farrellem?

Carter Webb: Co to vyvádíš? Babi, pochop. Slyšíš? Podívej se na mě. Nemůžeš chodit otevírat
jen tak nahá. Nesmíš komunikovat s lidma, když nejsi oblečená.
Phyllis: Vždyť mám svetr.
Carter Webb: Poslouchej mě! Chovej se slušně. Jde mi o tvoje dobro. Pokud nechceš, aby tě považovali za blázna, tak si nech ode mě poradit. Slyšíš? Obleč si kalhoty. Obleč si kalhoty!

Carter Webb: (Píše do notebooku.) Byl jednou jeden plyšový medvídek a jmenoval se Pandy. Pandy si myslel, že je zahrnován láskou.
Jenomže jednoho dne ho dítě, kterému patřil,
vyhodilo na ulici a vyměnilo ho za Colina Farrella.

(Na pánském WC.)
Carter Webb: (Do zrcadla.) Vzmuž se. Seš přece chlap. Žádná padavka. Posbírej se a začni zase žít.
Eric Watts: (Vyjde z kabinky.) Já tě znám. Ne tak docela, ale vím, jak to myslíš. Děsí mě představa, že vyjdu z kabinky poté, co se dokonale vyprázdním a tam to bude nesnesitelně smrdět po mým hovnu a zrovna přijde někdo, koho znám.
Carter Webb: To je tvoje nejhorší představa?
Eric Watts: Jedna z nich. Ale už se to lepší.

Carter Webb: Kde máš kočku?
Phyllis: Pod drnem.

Phyllis: Co se ti stalo?
Carter Webb: Nedokážu se vzchopit. Je mi 26. Jsem zdravej, schopnej, měl jsem spoustu příležitostí.
Moji kamarádi se žení a zakládají rodiny, jenom já pořád nic.
Phyllis: Proč jsi sem přijel?
Carter Webb: Snažím se napsat příběh o dospívání v L. A.
Phyllis: Jak dlouho už se snažíš?
Carter Webb: Takovejch dobrech 11 let.
Phyllis: To je moc.

Phyllis: Cartere, je mi 133 let.
Carter Webb: Ale babi, to přece není možný.

Carterova matka: Jsem zvědavá, co na to řekne Sofia.
Carter Webb: Bude bez sebe nadšením. Pustila mě k vodě. Sofia mi dala kopačky.
Carterova matka: To myslíš vážně? Kdy?
Carter Webb: Před hodinou a půl. Zdržel jsem se v zácpě.