Krása

krásný film z prostředí Francie, který vypráví krásny příběh o chlapci a jeho touze a snaze dokončit dílo otce. Navíc je tam i historie filmu a jak vlastně vznikaly první filmy. Je to příběh o přátelství, lásce a věrnosti.

Zčásti se to tváří jako rodiný film i když to tak vlastně vůbec není.Je to film o filmech v dějinách.Jenže tohle téma mě bohužel vůbec nebere.Ale dokážu pochopit že
někoho jo.

Historie. Hračky. Hodiny.

I když se mi Scorseseho výlet do Paříže začátku století vizuálně líbil a nápad mi přišel zajímavý, film v mých očích jako celek příliš nefungoval. Příběh Huga byl tak trochu jako bojovka, ve které se hrdina dostával od jedné indicie k druhé, ale cestou nepotkal žádné opravdové překážky a na cestě strávil trochu moc času. Sekvence o raných dějinách filmu byly hezky provedené, ale vzhledem k množství a prezentaci pak působily příliš didakticky. Po technické stránce byl film dokonalý – obzvlášť ta spousta hodin a jiných udělátek – ale bylo to trochu jako koukat dvě hodiny do dětského pokoje vynalézavého chlapečka: I když je tím chlapečkem Martin Scorsese, jako filmový zážitek mi to nestačí.

Popravde čakal som niečo iné. Podľa úputavky som očakával dobrodružný možno trošku fantazívny príbeh pre deti. Napokon sa z toho vyliahol celkom pekný filmík na poctu nemému filmu. Film "Cesta na mesiac" poznám už skoro od malička, ten známy obraz mesiaca s tvárou a zabodnutou raketou. Avšak vôbec nič mi nehovorilo meno Georges Meliés a tiež som nepoznal jeho v celku zaujímavý príbeh o počiatkoch filmu. Aj keď samotný film Hugo bol možno chvílami trochu nudný som rád že som si ho pozrel. Ben Kingsley podal perfektný výkon ako vždy. A tiež Jude Law a Christopher Lee svojimi mini rolami spestrili a obohatili celý film. No a v neposlednom rade kvôli komu sa mi celý film asi najviac páčil je vychádzajúca filmová hviezdička Chloë Grace Moretz. Tá scénka keď s Hugom pozerala film v biografe bola perfektná. Jej zanietený výraz tváre a nadšenie... normálne som jej veril že je to skutočné malé dievčatko čo miluje knihy a teraz pozerá svoj prvý film v živote.

Skvěle vypadající dvouhodinová nuda. Člověk pořád čeká, že už se to konečně rozjede a ono pořád nic a nic a nic....až se to dovleče do konce. Hugo moc přesvědčivě nevypadá a celé je to takové nedotažené a strašně utahané. Na celý děj by stačila hodinka. Kdyby to tak hezky neypadalo, tak by bylo 50%. Přitom potenciál tam určitě byl velký.

Méliés

Po krátké době jsem se podívala na další filmovou poctu filmovému řemeslu (tím prvním snímkem byl pro mě Bio ráj), zhlédla jsem Huga, na něhož jsem se dlouho těšila. Na první pohled film, který do Scorseseho filmografie tak úplně nezapadá, a to především díky svému žánru. Mrzí mě, že se Hugo prezentuje jako rodinný film, ne jako hold kinematografii, který vzdává sám režisér. Úplně z toho cítím Scorseseho nadšení, stejné nadšení, jaké měl i kouzelník, který kinematografii opravdu stvořil, Georges Méliés. Příběh je to dojemný a krásný, přesto neždímá emoce (já bych na strunu klidně přitlačila, někdy to působilo mdle). Hudba skvělá, formálně to vlastně taky vypadá takřka bezchybně. Huga lze považovat za rodinný film, ale těší mě, že se můžu počítat mezi ty, kteří vidí "trochu dále." Marty, potěšil jsi mě, nikdy ses neřadil mezi režiséry, které bych vyhledávala, ale tvůj Hugo mi ukázal, že o tom musím ještě popřemýšlet. Mám chuť se někdy podívat znovu, mám chuť kouknout se na další filmy Méliése, přesto nad 80 procent nepůjdu. Skoro dokonalá forma nestačí k tomu, aby zakryla těch pár trhlin v obsahové stránce. Já chci emoce, já chci, aby mě film srazil na kolena. Hugovi dám další šanci později, třeba hodnocení zvednu.

MAGIC

Hugo je film, ktorý Vás svojou atmosférou, nehou a ľudskosťou vtiahne do niečoho, čo je len veľmi ťažké opísať. Nie je to len príbeh o chlapcovi alebo o histórii filmu, ale autori týmto dielom ukázali, že cesty filmu sa môžu aj vyvíjať, a to tým najlepším smerom. Jednoducho povedané, je to magický film, ktorý môžete vidieť znova a znova. Snáď len jeden moment, ktorý je pre tento film negatívom. Vidieť Paríž a počuť všetky dialógy v angličtine je trochu nedôstojné a snáď sa dočkáme aj vydania DVD alebo BD s francúzskou mutáciou.

Je to milé, je to barevné, je to 3D

Martina Scorseseho mám rád, protože dokáže vyprávět příběh svým pomalým tempem a (mě) nenudit. Občas sice vypráví trochu kostrbatým způsobem jako v tomto případě, přesto je výsledek úchvatný. Proto nechápu, jak je stále možné, že při vyslovení jeho jména na mě drtivá většina lidí kouká jako tele na nový vrata. Ani Hugo tedy není velký hit, i když by měl být. Jméno režiséra už dnes pro nikoho nic neznamená. Hugo jako film je skutečně milý, občas i vtipný hřejivý snímek, který je 3D. Zapadá sem i Sacha Borat Cohen, který naštěstí nepůsobí trapně a 3D hodně vyniká právě u jeho výstupů s jeho psem. Až na něho, Huga a Bena Kingsleyho jsou ostatní charaktery celkem placaté a pouhými figurkami, které pouze zdobí staré pařížské nádraží. Přesto takový Christopher Lee může být na plátně pouze vteřinu a charisma srší do všech stran. Cítím také potřebu potvrdit, že skutečně Hugo není dětský film, a že ve druhé polovině vlastně není ani o Hugovi, který svůj příběh ani pořádně nedovypráví. Druhá polovina je úplně jiný příběh a snad i jiný žánr, který sem byl naroubován tak trochu násilně, ale pokud milujete film jako Martin Scorsese miluje, druhou polovinu jistě velmi oceníte (80 / 90 ).

Rok 2011 bol skúpy na filmy, tak človeku nerobí veľkú robotu pozrieť si tých pár "nadpriemerných". Hugo je považovaný za jeden z nich, no nie som si istý, či až tak oprávnene. Samotné 3D bolo určite veľmi slušné, no určite sa nejedná o žiadnu revolúciu, ako som sa mohol všelikde dočítať. Samotná technológia je ešte v plienkach a jednalo sa určite o lepšie 3D, ako filmy, ktorých obraz len dorýchla do 3D skonvertovali, ale i napriek určitým pekným 3D zobrazeniam sa nejedná úplne o niečo svetoborné. To, že film údajne je nepozerateľný v 3D, je podľa mňa čistá somarina typu, film je nepozerateľný, ak sa nejedná o 5.1 zvuk. V samotnom filme sa striedajú zaujímavejšie a nudnejšie pasáže. Scorseseho som v tomto filme nespoznal. Jeho podpis pre mňa nebol taký očividný. Dej je mierne naivný a romantický a celkovo prispieva k nenáročnosti filmu. Film nesie aj určitú myšlienku, ktorá sa pre mňa osobne nedokázala vyhnúť klišé. Z obsahovej formy film nepriniesol nič výnimočné a nejaké výraznejšie pozitívum sa mi hľadá ťažko. Odhliadnuc od reality, keby film bol natočený v roku 1994, tak som presvedčený, že jeho hodnotenie by nebolo vyššie ako 60%, no na dnešnú dobu je to zjavne nadštandard. Je to film, ktorý nejak výrazne neurazí a môže, ale nemusí očariť. Režijne je film zvládnutý veľmi slušne, ale celkovo som to nejak nedokázal dostať pod kožu. Ja osobne si myslím, že každé hodnotenie nad 70% je nadhodnotenie filmu. Ja by som dal 65...

Takže do Paříže se, jak se zdá, v roce 2011 nepodíváme jen o půlnoci… Jako další novinka tohoto roku se nám představuje i Hugo, nebývale dobře přijatý film, který svými úspěchy dosáhl překvapivě nějak až příliš vysokých ohlasů ba i dokonce stejného počtu Oscarových nominací jako Pán Prstenů Návrat Krále. Za Boha mi nešlo na rozum, jaké jsou za tím čáry a fígly, tohle se jednoduše muselo prozkoumat. Já myslím, že jsem zjistil, co dělá Huga tak oblíbeným. Je to takový utopický, dobrodružný a asi nejvýstižnějším slovem milý příběh o chlapci, který se stane součástí dobrodružství, o kterém se mu ani nesnilo. Film se zakládá na dětských hrdinech a jejich pohledu na věc, což z něj dělá podívanou jak pro děti, tak i pro ty starší vzhledem k obdivuhodnému faktu, že děj nespoléhá jen na obvyklou a přímočarou posloupnost děje. V první polovině si myslíme, že víme, kam příběh směřuje. Druhá však nabírá kurs takovým směrem, který vskutku ovine celou podívanou daleko výraznějším závojem tajemství. V neposlední řadě udělá skutečně dobrý dojem, že tvůrci dali příběh navzdory veškerým očekáváním do nějakého historického a kulturního kontextu. Ovšem přes všechna tato pozitiva, na která nezapomínám, si nedokážu odpustit vyjádřit jisté zklamání. V tuto chvíli si nedokážu představit, jak by s tímto příběhem mohl někdo naložit lépe, přesto na mě Hugo udělal jen pramalý dojem. Dobrodružné filmy, zvlášť s prepubescentními filmovými hrdiny nemám moc v lásce, přičemž Hugo na tom nic nezměnil. Po celou dobu jsem se díval s pocitem nenaplněnosti až frustrace, jen abych se na konci dočkal toho, že všechno dobře dopadne. On Hugo není zrovna zábavná nebo nějak zvlášť dynamická podívaná, což by se určitě nezměnilo ani v případě, že bych jej viděl ve 3D, ale co já vím. Třeba budu později litovat, že jsem si zkazil první dojem, ale za těchto okolností nemám o Hugovi valné mínění.

Tak to vidím já...

Není to extra zábavné, napínavé ani vtipné, ale je to neskutečně "krásné". Těžko se to vysvětluje. Scorsese navíc dokonale pochopil 3D formát a zásadností pro zážitek ho plně zrovnoprávnil s barvou a zvukem - na ponechání Huga na později "na doma" ani nepomýšlejte! Každopádně pocta filmu na nejvyšší úrovni, která naprosto vtáhne. PS: Nekonečný dík distributorovi za ponechání originálního znění i ve 3D! If you´ve ever wondered where your dreams come from, you look around... this is where they´re made. 95 %

No, viděla jsem to, jak jsem pochopila ke své smůle, pouze ve 2D. Tedy - poloviční zážitek. Asi ano. Do kina ale nechodím, i když jsem filmový maniak (ano, velká ostuda, za co pak ty filmy mají ti filmaři točit, že?), ale Hugo rozhodně není a ani nebude film, na který bych do toho kina šla. Věřím tomu, že 3D může být krásné a že film ještě zdokonalí, ale prostě: ač je ten příběh pěkný a dojemný, ač mám ráda Scorseseho a cením si to, když někdo dává filmu další a hlubší význam, navíc pokud je dílo oslavou a poctou kinematografii jako takové a cituje filmy, které většina dnešního diváctva ani nezná - prostě má Hugo velmi zvláštní atmosféru, která mi není stoprocentně po vůli. Vím, že jsem v podstatě kvůli tomu strašně náročný divák. Ale atmosféra je to, co vám z filmu v mysli zůstane. Když pro mě není stoprocentní, není ani stoprocentní mé hodnocení.

Bere se to jako pocta filmu, ale nejlepší pocta by lépe vynikla ve filmu vynikajícím. Co z toho, že nás Scorsese provede kouskem filmových dějin, když samotný "dobrodružný" příběh nevyvolá ani špetku emocí a je leda tak narušovaný právě tou poctachtivostí a nezvladatelným staromilským vyznáním lásky k filmu. Daleko lepší poctou je film, který umí pracovat s postupy vytvářející určitý dojem, které ty některé uctívané filmy ovládaly. Moment překvapení, úžasu, zaujetí děním. Proto jsou daleko výraznější poctou třeba takoví Hanební pancharti, jelikož mistrně pracují s tím nejzákladnějším, co tvořilo filmový zážitek, a co už se dnes příliš nevidí. Dnes se to někteří snaží suplovat 3D efektním prostředím, což nestačí. Zde ale prostředí, herci a hudba skvěle funguje. Ta pohádková atmosféra dávno zašlých časů tu je, bohužel se to v diváckém prožitku nikde neodrazí, jelikož ten zážitek nemá co zprostředkovat. Prohlubuje se známý jev - tedy nuda. 3D tu může v imaxovském formátu působit jako velmi zajímavý doplněk, ale nikdy nedodá filmu to, co měl udělat scénář a režisér. Zde nehoda na nádraží: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/19/Train_wreck_at_Montparnasse_1895.jpg