GOLDIE FILM

Ač se většinou snažíme filmy do goldies sekce vybírat i tak, aby za sebou nenásledovaly snímky podobného data uvedení do kin, dnes udělám výjimku a zůstanu v roce 1987, protože vedle Predátora, tak trochu filmu pro kluky, bude Hříšný tanec, který dodnes láká převážně ženské publikum, krásně kontrastovat. Vybrat „holčičí“ snímek, jenž si oblíbily generace divaček a z něhož se stal kult, nebylo těžké. Na Hříšný tanec jsem myslela už dlouho, navíc naplňuje všechny výše uvedené charakteristiky do puntíku. Co by obtížné naopak bylo? Najít mezi ženami a dívkami nějakou, která tenhle film neviděla. Taková podle mě neexistuje.

Zhruba v sedmdesátých a osmdesátých letech se objevil na poli kinematografie zajímavý trend. Filmy vyrobené a distribuované mimo velká filmová studia začaly přitahovat širší publikum, právě toho se ujal i Hříšný tanec. Lze jej tak díky tomuto faktu vlastně zařadit, ač to na první pohled může znít šíleně, mezi nezávislé snímky. Z Hříšného tance se postupem času vyklubal kultovní film. Existuje mnoho skvělých snímků, které byly divácky oblíbené, dokonce ani kritice při jejich sledování nevstávaly vlasy hrůzou, jen o některých však můžeme říct, že se staly kulty. Hříšný tanec takový ale je – klasika romantických i hudebních snímků, která dojímala generaci našich matek, dojímá generaci naši, bude se líbit i našim dětem. Film, jenž ani po letech nesčetných repríz neztratil nic ze svého kouzla.

I když je děj poměrně předvídatelný, není to nuda. Film je totiž nabit energií a napětím, a to jak romantickým jiskřením, tak dramatickými situacemi. Graduje a má spád, vedlejší postavy, které mají své vlastní příběhy, dodávají filmu další rozměr. Určitě se tedy nedá mluvit o nějaké plytkosti. Děj se odehrává na počátku šedesátých let, do letního letoviska přijíždí trávit prázdniny také jedna typická rodinka americké vyšší střední vrstvy – dominantní otec, matka a dvě dcery. Mladší Frances, jež nikdo neřekne jinak než Baby, je prozatím poslušné děvče, které má z otce respekt. Na dovolené se však v klubu stane svědkem taneční zábavy, kde se onen pověstný hříšný tanec tančí. Seznámí se s Johnnym i jeho přáteli, mezi nimiž je i Johnnyho taneční partnerka Penny. Ta je psychicky na dně, protože právě zjistila, že je těhotná, což ohrožuje nejen její, ale i Johnnyho kariéru. Baby od svého otce sežene peníze na potrat a navíc se rozhodne zastoupit Penny na blížícím se tanečním vystoupení. Začíná s Johnnym tvrdě trénovat a přes počáteční handrkování se do sebe oba zamilují...

Baby je tak trochu ošklivé káčátko, mladá a naivní dívka, která má nalinkovaný život a příliš poslouchá svého otce. Je zkrátka ze slušné rodiny a doposud neměla potřebu vzepřít se konvencím či samotnému otci. Ideální příležitost jí poskytne až prázdninové dobrodružství, šance se chytá jako tonoucí stébla a díky tanci a lásce ke staršímu muži se rázem proměňuje v mladou sebevědomou ženu. Nezkazí se, pořád to bude hodná holka, jenom vyzraje. Jí samotné (a divákům rovněž) musí být jasné, že po prázdninách letní románek skončí. Každý se vydá svou cestou, ale oběma zůstanou do konce života vzpomínky na spolu prožité krásné chvíle. Jejich intenzita je na nich to nejlepší. Mezi oběma představiteli chemie funguje na výbornou, ale oba herci, kteří spolu už dříve hráli ve filmu Rudý úsvit, se moc „nemuseli“.

Film si nehraje na žádné velké umění, což je dobře, jinak by to mohlo dopadnout katastrofálně. Je to příjemná oddechovka na léto. Vždyť kdo by neznal titulní píseň a neuměl zanotovat alespoň refrén, nevěděl, jak zhruba vypadají základní kroky závěrečného tance, kdo by před očima neviděl Baby s melounem v náručí či neuměl zarecitovat pár hlášek, třeba tu o tanečním prostoru nebo tu o tom, že Baby prostě nebude sedět v koutě. Na tomhle lze vidět, jak si film lidé oblíbili. Taneční čísla a písně jsou výborné, obstojí i samotný soundtrack, který pokud si pustíte zvlášť, nabídne jeden hit za druhým. Zkuste si Hříšný tanec pro sebe srovnat s dnešními romantickými a tanečními filmy. Nenajdete mezi nimi takový kult, ke kterému se budou vracet generace diváků.

Film přináší jednu zajímavou konvenci, která se týká zobrazování muže a ženy v médiích – světlovlasá žena ve světlém oblečení po boku tmavovlasého muže v oděvu tmavých odstínů. To proto, aby žena vypadala křehce a zranitelně (a naplňovala výroky o něžném pohlaví) a muž vedle ní jako statný ochránce. Kromě jiného se ve snímku objevuje i sociální podtext. Na jedné straně vidíme bohatou americkou smetánku, užívající si letní dovolenou, jako protipól k nim jsou vyobrazeni lidé z chudé vrstvy, kteří dřou a o smetánku se starají. Rozdíly smazává až závěrečná scéna, kdy všichni jásají a tančí do rytmu hezky pospolu, a to tak, že to může působit mírně úsměvně.

Hříšný tanec je možná trochu kýčovitý a naivní film, ale co na tom, když baví více než dvě desítky let po svém uvedení diváky po celém světě. Poctivá filmařina, u níž si řeknete ono obligátní „starý a dobrý“. Jennifer Grey i Patrick Swayze, představitelé titulních rolí Baby a Johnnyho, měli jisté filmové zkušenosti už před natáčením Hříšného tance, ale až tento film z nich udělal hvězdy. A z Patricka navíc idol žen a dívek.