sekretářka: O tomhle bych se ani nezmiňovala, ale ten muž byl velice neodbytný. Jde zřejmě o nějaký žertík.
Nicholas Van Orton: Co?
sekretářka: Nějaký srandista, chtěl s vámi poobědvat, řekla jsem mu, že jste zaneprázdněn.
Nicholas Van Orton: A jméno?
sekretářka: Pan Jarmil Prdel.
Nicholas Van Orton: Zářící kadibutka, napsal Jarmil Prdel.
sekretářka: Co prosím?
Nicholas Van Orton: Zajistěte rezervaci do City klubu pro mě a pana Prdeleho u mému obvyklému stolu.
seretářka: Ano.
Nicholas Van Orton: Tu rezervaci dejte na moje jméno.

Conrad Van Orton: Pro tebe.
Nicholas Van Orton: To jsi nemusel.
Conrad Van Orton: Co můžeš dát človeku, který má... všechno?
Nicholas Van Orton: "Celoplošné rekreační služby." Golfové hole už mám.
Conrad Van Orton: Zavolej tam.
Nicholas Van Orton: Proč?
Conrad Van Orton: Změní ti život na zábavu.
Nicholas Van Orton: Na zábavu?
Conrad Van Orton: Vždyť víš. Viděl jsi už lidi bavit se.

Nicholas Van Orton: Tak dobře, nadzvihnu vás.
Christina: Můžete jít první, prosím?
Nicholas Van Orton: Toto není pokus o galantnost. Pokud vás nenadzvihnu, jak se dostanete nahoru?
Christina: Můžete mě vytáhnout.
Nicholas Van Orton: Takhle je to jednodušší.
Christina: Ne.
Nicholas Van Orton: Prosím...
Christina: Nenosím spodní prádlo. Ok? A je to venku.
Nicholas Van Orton: Ou, dobře.

(Pes sebral Nicholasovi botu.)
Nicholas Van Orton: Tak to bylo tisíc dolarů.
Christine: Vaše boty stály tisícovku?
Nicholas Van Orton: Jenom jedna.

Christine: (na psy) Držte tlamy.