Jiří Menzel

Na filmu jsou nejlepší herci. Hrátky v kulisách porodnice mezi doktory a sestřičkami přinesou celou řadu zábavných situací, ale i životní dramata.

Opět po pár vteřinách člověk ví, kdo to točí. Už začátek filmu ve mně vyvolává nepříjemn pocit pro celé shlédnutí. Nakonec se ale ukazuje opět obyčejné živoření několika lidských postav. Moc mi tu nesedí pan Bohumil Záhorský, zato ostatní ano. Film ale není silným zážitkem. Filmy Věry Chytilové mám rád, i když jsou na jedno brdo, ale i tak v nich rozlišuji, které mi utknou v paměti a které ne. A tento tedy i přes silně originální počáteční scény neutkvěje.

Svár muže a ženy

Hra o jablko, film o sváru mezi mužem a ženou, kdy právě ono jablko, typická chytilovská rekvizita, má důlěžitou symbolickou roli, mě bavila. Nenudila jsem se, se zájmem jsem pozorovala výbornou Dášu Bláhovou, vyjukaného a přesto protřelého Menzela jako doktůrka, co nenechá žádnou sukni na pokoji. Rychle jsem se do příběhu dostala, přemýšlela jsem o údělu ženy a nejen o tom (to je u Chytilové typické, že budete při filmu přemýšlet). Naturalistické záběry porodu mi nevadily, čekala jsem to horší. A konec je takový symbolický, každý si může dosadit do příběhu své zakončení. Na konec bych jen dodala, že mi to jako feministický film nepřišlo.