Yann Arthus-Bertrand

Film dramaticky popisuje narušení rovnováhy planety lidstvem. S krásnými záběry míst, kde dřív bývala nádherná krajina plná zvířat a rostlin, je dnes jen zničená příroda. Ale v závěru také ukazuje cestu, jak zajistit udržitelný rozvoj.

Home

Viděla jsem režisérský sestřih, který má skoro dvě hodiny, a to s českým dabingem. A hned tady narážím na první úskalí. Při vší úctě ke Zdeňku Svěrákovi, jako vypravěč mi vůbec nesedl. Nemá příjemný hlas a nehodí se na to. A teď k filmu samému. Asi jsem čekala něco jiného, ne ekologickou agitku plnou těch nejkatastrofičtějších scénářů. Zprvu to vypadalo, že se dočkáme krásných záběrů na naši planetu - myslela jsem, že uvidím kupy zvířat a rostlin, ne záběry průmyslových krajin, hor a ledových pustin bez života. Líbivost byla tatam, tvůrci úsilí ještě stupňovali, ke konci jsme se dočkali dokonce dramatických titulků na černém pozadí. Hudba také přispívala na dojmu apokalypsy. Není to úplně špatný film, ale je strašně zdlouhavý a pak i nudný. A k jeho smůle jsem teď viděla mnoho lepších dokumentů, které se mě nějakým způsobem vnitřně dotkly. Tenhle byl chladný a na můj vkus moc ukecaný.

Může mi někdo říct, o čem to bylo? dvě hodiny záběrů planety a u nich nejkatastrofičtější scénáře, jaké si umíme představit a obsah posledních pěti minut je o tom, jak je to všechno vlastně fajn a jak se nic špatného neděje, a jak se všichni snaží o záchranu. Opravdu nevidím smysl.. snad jen pro nějaké přírodofily mohou být poutavé záběry přírodních divů, ale co jinak? Hrůza.

Zpráva o stavu naší planety.

Posledních pár let se natočilo spoustu dokumentů/strašáků. Většinou se snaží poukázat na nějaký globální problém a na to, že by z něj mohl být snadno konec civilizace. Tyto dokumenty mně nevadí, ale dnes už se často stávají předmětem posměšků. Změny klimatu se přece děly, i když tu člověk nebyl a ropa je jen snadno nahraditelná věc, kterou těží tamhle někde v poušti lidé s útěrkou kolem hlavy a občas udělá nějakou tu skvrnu na moři. Ano, s tímhle postupem recenzenti srazí všechny takové filmy. Když jim k tomu chybí ve filmu nějaký brýlatý vědec podporující tvrzení vypravěče, je to o to lépe a recenze může mít o hvězdu méně. Ale ani pak by se film nevyhnul kritiky od někoho jiného. Tady jde zkrátka o to, jak člověk věří tomu, co vidí ve filmu a jak to srovná s tím, co vidí kolem sebe. A aby se třeba zamyslel sám nad sebou. Pak může chodit na debaty k odborníkům. Změny tu byly, i když tu člověk nebyl, ale teď tu je. A pokud ty změny uspíší nebo se na ně nepřipraví, tak tu nebude. Home má možná nedostatky, ale mně se to líbilo a zapůsobilo to na mě. Je to něco jiného a zároveň to bere v potaz všechny globální problémy. Mají totiž jedno společného a tím je člověk. Nejen tím, že radikálně mění planetu, ale je těmi změnami ohrožen. Home prvoplánově nestraší, nedramatizuje, ale ukazuje nám, jak to je, někdy i s větší děsivostí, než když nám Al Gore ukáže svůj rostoucí graf kysličníku uhličitého v atmosféře a pak prohodí svůj vtípek. Ze začátku film ukazuje počáteční podmínky, které byly potřeba pro vznik života. Množství ideálních podmínek, které vedly pro jeho rozšíření. Pak objevení homo sapiens a jeho podmanění přírody a využití zvěře. Rozvoj zemědělství. Celou dobu se koukáme na zemskou pustinu, nenarušenou přírodu řídící se svými zákony a pak najednou skrze oheň zemského plynu a ropy udeří do očí pohled na velkoměsto se stovkami blyštivých mrakodrapů, které zapůsobí jako něco neuvěřitelného. Člověk je zároveň hrdý na lidské schopnosti a vývoj, ale zároveň se zamyslí nad tím, že to má i své stinné stránky a řekne si, jak dlouho je tento vývoj udržitelný. Vrcholem ohromujícího a zneklidňujícího pohledu na civilizační boom je pohled na největší staveniště světa, na Dubai. Budování umělých ostrovů a největších mrakodrapů uprostřed pouště bez pitné vody, kterou je nutné dovážet. Město stavící se proti přírodě. Chudoba v okolních zemích. Pohled na obrovské zvířecí farmy, kývavé pohyby ropných věží stále udávající rychlost našeho vývoje, obrovské tankery křižující moře. To vše střídáno s úchvatnými záběry na všemožné zemské útvary s vypravěčským komentářem. Ukončení tohoto filmu je nádherné a dává naději a víru v lidské schopnosti, které se snad mohou vypořádat i s takovou výzvou.

Když je v televizi nějaký zajímavý dokument, chci ho většinou vidět hned, protože repríza bývá po dlouhé době. Ale tento dokument, i když je nyní na všech světových médiích, jsem chtěl ale vidět úplně se stejným nadšením, jakým by pro mě byl dokument na ČT1 o vesmíru. Zkrátka jeho choulostivý obsah je pro mě velice lákavý nejen proto, že chci jen zabít čas, ale také proto, že si uvědomuji, v jaké situaci se lidstvo nachází. Trailer vypadal velmi lákavě, ale když jsem viděl datum premiéry, obával jsem se, že bude všude uváděn v originálním znění. Ale jak by chtěli tvůrci zapůsobit na celý svět, nebýt překládání. Jelikož na mě zatím nejvíce zapůsobily dokumenty o tvorech minulosti, byl jsem do této chvíle zvyklý na působivé vypravěčské výkony A. Strejčka, jehož hlas předčí i originál. Proto byl pro mě komentář Zdeňka Svěráka velmi zarážející, protože jeho jsem slyšel vyprávět akorát nějaký Večerníček a pohádku. Jenže po chvíli si každý Čech uvědomí, že na toto citlivé téma se hodí dokonce více než právě klasika A. Strejček, jelikož ten nás provázel pouze světem předpokladů s popisnými dialogy. Z. Svěrák nás filmem provázel sice také popisným způsobem, ale zároveň do toho takovou skrytě vyčítající formou, která ale díky Bohu nevyzněla urážlivě. Film by neměl vůbec žádný úspěch, kdyby se všechny dialogy soustředily na soudění lidí, kteří za to zdánlivě mohou. Celý scénář krom toho, že není provokativní, je velmi kvalitní, co se týče jednotlivého vysvětlování lidských činů. Všechno na sebe krásně navazuje, na začátku se načne myšlenka, na kterou pak postupně navazují další. Žádné „Největším problémem je...“ a pak hned „Další problém je…“, zkrátka nic amatérského. Scénář se tedy osvědčil už taky proto, že se tu nevyskytly rozhovory s odborníky, jak to většinou bývá, celý producentský tým má jednu myšlenku, které se drží, ale něco jiného je vizuální stránka. Obraz se neustále pohybuje, celý film spočívá v tom, že se díváte z výšky sta metrů na oblast, o které se právě mluví. Dozvěděl jsem se tu sice neuvěřitelné množství věcí, o kterých jsem neměl ani páru, ale takto to jede po celou dobu dvou hodin. Je pravda, že na dokument jsou 2 hodiny velmi dlouhá doba a někdy vás to začne i trochu nudit, ale svědomí některých z nás nedovolí film prostě vypnout. Díky velmi choulostivému tématu jsem velmi shovívavý, hodně jsem si z něj odnesl a jen doufám, že se na něj podívá více lidí, kterým HOME taky něco řekne.