Janěková/Krausová

Porevoluční filmy Chytilové jsou vesměs bída, to už jsem tu jednou psala, od Hezkých chvilek bez záruky jsem proto už raději nic nečekala. Ale ony mě docela překvapily a více méně bavily. Neříkám, že je to suprový film, to vůbec ne, mám k němu dost výtek, ale bavily mě osudy některých postav, bavila mě Jana Krausová i Jana Janěková, vcelku příjemně mi to uteklo... Jsem ráda, že se s Chytilovou loučím na docela pozitivní vlně.

Tohle je otřesný film. Snaha o psychologické drama, která ale vyznívá jako silně amatérsky laděný film. Namísto reality, která se snaží být naznačena, se všechno odehrává velmi směšně. Uvidíte jednou - stačí!

HEZKÉ CHVILKY BEZ ZÁRUKY BY 2MIG1

sledovat příběh psycholožky, jejíž vlastní útrapy musí ustupovat útrapám jejích pacientů, se zdá jako docela zajímavý... ovšem po čase zjistíte, že film je spíš než o postavě jany janěkové filmem o těch pacientech, jejichž příběhy vlastně ani nikam nevedou, oni pouze příjdou, vytasí to, co je trápí a šup další ... film se pak stává jakýmsi panoptikem nejrůznějších pošahanců a po dvou hodinách skutečně nudí...... nejhorší příjde v závěru, kdy zjistíte, že pořádný vyústění nemá ani sama psycholožka hana... no ..škoda (některejch) zajímavejch postav..

David Vávra

Příběh tohoto filmu je složený ze spousty krátkých výstupů a vystřídá se v nich také velké množství herců. A děj mě bavil nebo spíše nudil podle toho, jak dobří herci zrovna k psycholožce přišli.

Film, který jsem ani nedokoukal. Nezaujalo mě na něm vůbec nic a nestojí jak za ztrátu času tak ani za žádný komentář.

Mně se líbil!

Šli jsme s manželem na tento film, protože jsem vyhrála vstupenky na Finále 2007 a z výběru filmů, které se vázaly k výhře, kromě jednoho, který byl ale promítán v noci, se mi zdál nejlepší. I když filmy paní Chytilové jsou svým způsobem zvláštní, některé nemusím, tak tento se mi moc líbil. Ovšem jako film pro školní mládež bych ho nedala, což je i vidět z výsledku kritiky mých předchůdkyň. Divím se, že to někdo pro ně může vybrat. Že by opravdu stále platily průpovídky o učitelkách? Na tomto filmu se mi nelíbila pouze práce kameramana, takže za něj dávám body dolů.

Stejně jako Kacius jsem na to musela jít povinně se školou, jinak by mě nikdo nedonutil, se na to podívat. Byl to film, který by se dal označit za děj neděj. Sem tam se člověk sice zasměje, ale jinak myslí, že usne k smrti. Připadalo mi, že je to nekonečné, bylo to o ničem a v životě se už na to nepodívám!

školní film

Šla jsem na to povině se školou, a musím říct, že jako zabití času dobrý, ale jako film o ničem. Jo, v některých scénách jsem se smála, ale to bylo všechno. Ten film byl naprosto bez děje a byly to zpatlané osudy osob, kteří jdou k nějakýmu tomu bodu (té psycholožce), aby to na sebe jakože navazovalo. Něco jako Post coitum... Taky blbost.