RECENZE FILMU

Nebudu chodit kolem horké kaše. Ano, je to pecka. Je to jeden z nejlepších hororů posledních let. Vlastně ne, je to jeden z nejlepších hororů všech dob! Zapomeňte na krev, násilí, lekačky. Vlastně jsem se ani tolik nebál. Jsou to nervy! To je to správné slovo. Je to zatraceně nepříjemný zážitek.

Nemá cenu rozebírat zápletku. Kdybych vám jí převyprávěl, moc by nezaujala. Ale buďte rádi, že víte málo. Kampaň neprozradila nic. Z traileru vyčtete první půlhodinu a uvidíte pár záběrů z druhé poloviny, ale nezjistíte o co přesně jde, ani kam se děj bude ubírat. Proto když v první třetině přišla naprosto nečekaná událost, následujících pět minut jsem se nemohl pohnout a po zbytek filmu jsem byl přimontovaný k sedadlu.



A děj se stupňoval. Kousek po kousku, pomalým tempem. Od rodinného dramatu k psychologickému hororu, který nedá vydechnout. A když přišlo finále, opět jsem se nemohl hnout. Někteří si na něj stěžují. Mně tam sedlo dokonale. Jako ta nejlepší možnost, jak to mohlo dopadnout. Jako dokonalé rozuzlení.



Děsivé dědictví rozhodně není pro každého. Vyžaduje pozornost a trpělivost. Postavy jednají jinak, než v obvyklých hororech. Zdařile se vyhýbá všem klišé a na konci do sebe vše dokonale zapadne. Film stojí na pomalé, ale naprosto brilantní režii a úžasných hereckých výkonech. V celém filmu jsou dohromady tak dvě lekačky a minimum krve. Ale oboje zakomponované jako nezbytná součást filmu. Divák zvyklý na filmy jako V zajetí démonů se bude nudit a nadávat, že to není rychlejší a nehraje se na efekt. Ale komu se líbilo například Osvícení bude nadšený.