Ginny Weasleyová: Zas je od krve. Proč je vždycky celý zakrvácený?
Ron Weasley: Tentokrát je to jeho krev.

Ron: Snape to říkal takhle?
Harry: Jo, určitě. Proč?
Ron: Neporušitelný slib nemůžeš porušit.
Harry: Víš, budeš se asi divit, ale to mi taky došlo.

Albus Brumbál: Legrace, hm? Mohu jít na toaletu?

Harry Potter: Zrovna jsem se přemístil, že?
Albus Brumbál: Ano. A musím říct, že úspěšně. Většina lidí poprvé zvrací.
Harry Potter: Nechápu proč.

Belatrix: Udělej to!
Snape: Ne.
(přijde k Brumbálovi)
Brumbál: Severusi, prosím.
Snape: Avada kedavra.

(Narcisa jde po ulici a Bellatrix běží za ní.)
Bellatrix Lestrangeová: Ciso, nedělej to, nemůžeme mu věřit!
Narcisa Malfoyová: Pán zla mu věří.
Bellatrix Lestrangeová: Pán zla se mýlí!
(Obě ženy dojdou ke Snapeově domu, Červíček jim otevře a pustí je dovnitř.)
Severus Snape: Ty zmizni, Červíčku.
(Snape za Červíčkem zabouchne dveře.)
Narcisa Malfoyová: Já vím, že jsem sem neměla chodit. I Pán zla mi o tom zakázal mluvit.
Severus Snape: Když ti o tom Pán zla zakázal mluvit, tak mlč, Narciso. Polož to, Bellatrix, toho co nám nepatří, se nedotýkáme.
(Bellatrix dá zpátky věc, kterou vzala do ruky, a zlostně na Snapea pohlédne.)
Severus Snape: Jsem s tvou situací obeznámen, Narciso.
Bellatrix Lestrangeová: Ty?! Pán zla to prozradil tobě?
Severus Snape: Tvoje sestra má pochybnosti, Narciso. Ale to je pochopitelné. Po všechny ty roky jsem hrál svoji úlohu dobře. Tak dobře, že jsem dokázal přelstít jednoho z nejmocnějších čarodějů všech dob. Brumbál je mocný čaroděj, jen hlupák by o tom pochyboval.
Narcissa Malfoyová: Já o tobě nepochybuji, Severusi.
Bellatrix Lestrangerová: Měla bys být poctěna. A Draco taky.
Narcissa Malfoyová: Je to ještě chlapec.
Severus Snape: Nemohu změnit rozhodnutí Pána zla. Ale věděl bych o možnosti, jak mu pomoci.
Bellatrix Lestrangeová: Tak to odpřísáhni! Zavaž se neporušitelným slibem! Jsou to jen prázdná slova. Udělá, co bude v jeho silách, a když ho bude nejvíc potřeba, tak zaleze zpět do své díry. Zbabělec.
Severus Snape: Vytáhni hůlku, Bellatrix.
(Snape dá Bellatrix a Narcise neporušitelný slib.)

(Snape s ostatními smrtijedy utíká a Harry ho pronásleduje.)
Harry Potter: Snape! On vám věřil!
(Bellatrix zapálí Hagridovu chýši, Snape se otočí a Harry na něj vyšle kletbu, Snape ji ale odvrátí.)
Harry Potter: Bojuj, ty zbabělče, bojuj!
(Bellatrix vyšle na Harryho kletbu.)
Severus Snape: Ne! Potter patří Pánovi zla!

(Ruch na chodbě.)
Minerva McGonnagalová: Dějiny čar a kouzel jsou nahoře, dámy, ne dole. Pane Davisi, pane Davisi. Ale to je dívčí umývárna.
(Harry Potter s Ronem Weasleym stojí u zdi na výstupku a smějí se.)
Minerva McGonnagalová: Pottere!
(Harry Potter sestoupí.)
Harry Potter: To není dobrý.
Minerva McGonnagalová: Bavíte se dobře?
Harry Potter: No, mám dnes dopoledne volnou hodinu.
Minerva McGonnagalová: Všimla jsem si. Myslela jsem, že ji využijete k lektvarům. Nebo vy se už nechcete stát bystrozorem?
Harry Potter: Já, chtěl jsem, jenže bych prý musel být při NKÚ vynikající.
Minerva McGonnagalová: To platilo, dokud lektvary učil profesor Snape. Profesor Křiklan ale do kurzu na OVCE rád přijme i studenty hodnocené nad očekávání.
Harry Potter: Paráda. Takže tam hned půjdu.
Minerva McGonnagalová: Pottere! Vezmětě s sebou i Weasleyho, tváří se nějak spokojeně. (Usměje se.)

(Harry jde za Křiklanem kvůli Ronovi, který vypil nápoj lásky.)
Harry Potter: Promiňte, pane, neobtěžoval bych, kdyby to nebylo nezbytné.
Ron Weasley: Kde je Romilda?
profesor Křiklan: Co je to s Waembym?
(Harry Potter se ke Křiklanovi nakloní a šeptá.)
Harry Potter: Velmi silný nápoj lásky.
profesor Křiklan: Dobře, vemte ho dovnitř.
(Všichni už jsou v Křiklanově kabinetu.)
profesor Křiklan: Myslel jsem, že tuhle medicínu zvládnete namíchat sám, Harry.
Harry Potter: Mám pocit, že to chce někoho zkušenějšího, pane.
(Ron objímá Křiklana.)
Ron Weasley: Ahoj, krásko.

(Na astronomickou věž přiběhnou smrtijedi a uvidí, jak Malfoy míří hůlkou na Brumbála.)
Bellatrix Lestrangeová: Ale ale. Podívejme, koho to tu máme. Výborně, Draco.
Albus Brumbál: Dobrý večer, Bellatrix. Myslím, že bys nás mohla představit.
Bellatrix Lestrangeová: Mileráda, Albusi, ale obávám se, že máme málo času. Udělej to, Draco!
Fenrir Šedohřbet: Nemá na to kuráž. Stejně jako jeho otec. Jestli chcete, já s ním skoncuju.
Bellatrix Lestrangeová: Ne! Pán zla pověřil jeho. Je to jeho úkol. No tak, Draco, udělej to! Teď!
(Snape naznačí Harrymu, který to všechno sleduje, aby byl zticha, a vejde na věž.)
Severus Snape: Ne!
Albus Brumbál: Severusi, prosím.
(Snape Brumbála zabije.)

(Brumbál a Malfoy jsou na astronomické věži, pozoruje je Harry a najednou se zezdola ozvou zvuky.)
Albus Brumbál: Tak ty tu nejsi sám. Přišli další. Jak?
Draco Malfoy: Rozplývavá skříň v Komnatě nejvyšší potřeby. Opravil jsem ji.
Albus Brumbál: Nech mě hádat. Má sestru. Dvojče.
Draco Malfoy: U Borgina a Burkse. Dohromady tvoří průchod.
Albus Brumbál: Geniální. Draco, jednou jsem potkal chlapce, který udělal špatné rozhodnutí. Prosím, nech mě, abych ti pomohl.
Draco Malfoy: Vy mi chcete pomoci? Vy to nechápete. Musím to udělat. Musím vás zabít. Jinak on zabije mě.

Albus Brumbál: Dobrý večer, Draco. Co tě sem přivádí v tento krásný jarní večer?
Draco Malfoy: Kdo tu ještě je? Slyšel jsem vás tu s někým mluvit!
Albus Brumbál: Občas si povídám sám pro sebe. Je to nesmírně užitečné. Draco, ty přece nejsi vrah.
Draco Malfoy: Co o mně víte? Jsem schopný věcí, které by vás šokovaly!
Albus Brumbál: Zaklel jsi Katii Bellovou v naději, že mi dá začarovaný náhrdelník a vyměnil jsi lahev s medovinou za otrávenou. Odpusť, ale byly to tak ubohé pokusy, až jsem pochyboval, zda to myslíš vážně.
Draco Malfoy: Ale on mi věří! Vybral si mě!
(Draco ukáže Brumbálovi znamení zla.)

(Harry a Brumbál se vrátí z jeskyně.)
Harry Potter: Musíte jít hned na ošetřovnu. Za madam Pomfreyovou.
Albus Brumbál: Ne. Severuse, potřebuji Severuse. Vzbuď ho, řekni mu, co se stalo a přiveď ho sem. Severuse, Harry.
(Zezdola se ozvou zvuky.)
Albus Brumbál: Schovej se dolů, Harry. Nikomu se bez mého svolení neukazuj. Ať se děje cokoli, musíš tam zůstat. Udělej, co říkám. (Harrymu se nechce.) Věř mi, Harry. Věř mi.

Albus Brumbál: Tady to je. Ano, tohle místo poznalo kouzla.
(Brumbál vytáhne nůž a řízne se do ruky.)
Harry Potter: Pane profesore!
Albus Brumbál: Za přechod musíme zaplatit. Vstupné má oslabit každého, kdo chce projít dál.
Harry Potter: Nemohl bych to udělat já?
Albus Brumbál: Ne, Harry. Tvoje krev je cennější než moje.

Tom Raddle: Jste doktor, že ano?
Albus Brumbál: Ne. Jsem profesor.
Tom Raddle: Nevěřím vám. Chce, abyste mě vyšetřil. Myslí si, že jsem jiný.
Albus Brumbál: Možná má pravdu.
Tom Raddle: Já nejsem blázen.
Albus Brumbál: Bradavice nejsou ústav pro blázny. Je to škola. Škola kouzel. Dokážeš různé věci, že ano? Takové, které ostatní neumí.
Tom Raddle: Umím hýbat věcmi, aniž bych se jich dotkl. Zvířata plní mé rozkazy, aniž bych si je vycvičil. Umím ublížit lidem, kteří jsou na mě zlí. Umím jim ublížit, když chci. Kdo jste?
Albus Brumbál: Jsem jako ty, Tome. Jsem jiný.
Tom Raddle: Dokažte to!
(Brumbál zapálí Tomovu skříň.)

Albus Brumbál: To místo, kam se dnes vydáme, je mimořádně nebezpečné. Slíbil jsem ti, že tě tam vezmu s sebou, a svůj slib splním, ale pod jednou podmínkou. Musíš beze slova udělat vše, co ti přikážu.
Harry Potter: Ano, pane.
Albus Brumbál: Víš, co to znamená? Když ti řeknu schovej se, schováš se. Když ti řeknu běž, tak poběžíš. Když ti řeknu nech mě tam být a zachraň se, tak to uděláš. Slib mi to, Harry.
Harry Potter: Slibuji.

(Harry a Brumbál se sejdou na astronomické věži.)
Albus Brumbál: Měl by ses oholit, příteli. Občas zapomínám, jak moc jsi vyrostl a vidím v tobě pořád malého chlapečka. Odpust mi moji sentimentálnost, Harry. Jsem starý muž.
Harry Potter: Pro mě jste pořád stejný.
Albus Brumbál: Jsi stejně jako svá matka neuvěřittelně milý. Tuto vlastnost ale bohužel mnoho lidí neocení.

Harry Potter: Ale pane, v Bradavicích se nelze přemisťovat!
Albus Brumbál: Jako ředitel mám jisté výsady.

Albus Brumbál: To vypadá jako dárek, Horacio. Nevíte, kdo vám tu láhev dal? Pozoruhodně jemně by voněla lékořicí a třešněmi, kdyby do ní nebyl přimíchán jed.
Horacio Křiklan: Totiž, původně jsem ji sám chtěl někomu dát darem.
Albus Brumbál: Smím se zeptat komu?
Horacio Křiklan: Vám, pane řiditeli.

(Harry a Křiklan dojdou k Hagridovi, který oplakává mrtvolu Aragoga.)
Horacio Křiklan: U Merlinových vousů, to je opravdová akromantule.
Harry Potter: A myslím, že mrtvá.
Horacio Křiklan: Bože můj. Drahý příteli, jak se vám podařilo ji zabít?
Hagrid: Zabít? Byl to můj nejstarší kámoš!
Horacio Křiklan: Omlouvám se, já jsem...
Hagrid: Á, neomlouvejte se, nejste sám. Pavouci jsou fakt děsně nepochopený tvorové. To ty jejich voči, lidi jsou z nich nervózní.
Harry Potter: A taky z těch klepet!

Horacio Křiklan: Jak jste se vlastně dostal ven z hradu, Harry?
Harry Potter: Hlavní bránou, pane. Jdu k Hagridovi. Víte, je to můj dobrý přítel a napadlo mě, že ho navštívím. Pokud vám to nevadí, tak zase půjdu.
Horacio Křiklan: (potichu) Harry?
Harry Potter: (také potichu) Pane?
Horacio Křiklan: Už se skoro stmívá. Nemohu vás přece nechat toulat se po školních pozemcích samotného.
Harry Potter: Tak budu rád, když půjdete se mnou.

(Profesor Křiklan se pokouší získat listy úponice oknem skleníku.)
Horacio Křiklan: U Merlinových vousů, Harry!
Harry Potter: Promiňte, pane, měl jsem se vám ohlásit, chrčet nebo kašlat. Lekl jste se, že jsem profesorka Prýtová.
Horacio Křiklan: Ano, to máte pravdu. Jak jste na to přišel?
Harry Potter: No, vidím jak si počínáte, jak se schováváte a jak jste sebou škubnul. To jsou listy úponice, pane. Jsou cenné, že ano?!
Horacio Křiklan: Lístek se dá prodat za 10 galeonů. Nemám s takovými transakcemi vlastní zkušenosti, ale slyšel jsem to. Můj vlastní zájem je čistě akademický.
Harry Potter: Mě tahle rostina vždycky trochu děsila.

(Harry vypije Felix felicis.)
Hermiona Grangerová: No? Jak se cítíš?
Harry Potter: Skvěle, vážně skvěle!
Hermiona Grangerová: Pamatuj, že Křiklan večeřívá brzy. Jde se projít a vrátí se zpět do kabinetu.
Harry Potter: Jasně. Jdu k Hagridovi.
Hermiona Grangerová: Cože? Ne! Musíš si jít promluvit s Křiklanem. Máme plán.
Harry Potter: Já vím, ale mám skvělej pocit ohledně Hagrida. Řekl bych, že je to ideální místo pro dnešní večer. Rozumíte?
Hermiona a Ron: Ne!
Harry Potter: Věřte mi, já vím co dělám. Nebo Felix to ví.

(Harry a Brumbál zjistili, že se Voldemort dozvěděl o tom, že existují viteály.)
Albus Brumbál: Tohle překonalo mé nejhorší obavy.
Harry Potter: Podařilo se mu to? Udělat viteál.
Albus Brumbál: Ano. A ne jen jeden.
Harry Potter: Co přesně to může být?
Albus Brumbál: Cokoli. Ty nejobyčejnější předměty. Například prsten (Brumbál ukáže Harrymu zvláštní prsten.) Nebo kniha. (Brumbál ukáže Harrymu Raddlův deník.)
Harry Potter: Deník Toma Raddla!
Albus Brumbál: Viteál, ano. Když jsi před čtyřmi lety zachránil Ginny a přinesl jsi mi ho, věděl jsem, že je v něm jiná magie, velice temná, velice mocná. Nevěděl jsem ale, jaká magie to je.
Harry Potter: A ten prsten?
Albus Brumbál: Patřil Voldemortově matce. Jeho získání bylo mimořádně obtížné a jeho zničení ještě obtížnější.
Harry Potter: Ten, kdo zničí viteály, tak...
Albus Brumbál: Zničí Voldemorta.
Harry Potter: Jak je ale najít? Můžou být schované kdekoliv.
Albus Brumbál: To je pravda, ale magie, zejména černá magie, zanechává stopy.

Lenka Láskorádová: V téhle části hradu jsem ještě nikdy nebyla. Leda ve spaní. Jsem totiž náměsíčná, proto chodím spát v botách.

Albus Brumbál: Ta vzpomínka je klíčová. Bez ní jsme slepí a osud našeho světa bude ponechán náhodě. Nemáš na vybranou. Nesmíš selhat.

(Brumbál pomocí myslánky ukazuje Harrymu vzpomínky na Toma Raddla.)
Tom Raddle: Je pravda, že profesorka Merrythougtová odchází do důchodu, pane?
Horacio Křiklan: Ale Tome, víš, že ti to nesmím prozradit. Děkuji za ananas, máš pravdu, že je můj oblíbený. Jak jsi to věděl?
Tom Raddle: Intuice.
Horacio Křiklan: Panenko skákavá, to už je tolik hodin? Utíkejte, ať vás profesor Dippet nenechá po škole! (Tom tam pořád zůstává.) Rychle, Tome. Nechceš přece, aby tě načapali po večerce. Nebo snad máš něco na srdci?
Tom Raddle: Ano, pane. Nevěděl jsem, na koho jiného se obrátit. Ostatní profesoři nejsou jako vy. Mohli by to špatně pochopit.
Horacio Křiklan: Tak do toho.
Tom Raddle: Zašel jsem do knihovny, do oddělení s omezeným přístupem a narazil jsem na divný, neobvyklý druh magie. Napadlo mě, že byste mi to mohl vysvětlit. Pokud jsem to správně pochopil, nazývá se...
(Vzpomínka se změní.)
Horacio Křiklan: O tom nic nevím a i kdybych věděl, tak bych ti to neřekl. Teď odsud zmiz a opovaž se mě na to ještě někdy zeptat!

(Harry si prohlíží knihu lektvarů popsanou poznámkami Prince dvojí krve.)
Harry Potter: Slyšela jsi někdy o kouzle Sectumsempra?
Hermiona Grangerová: Ne! A kdybys měl jen špetku úcty, tak tu knihu vrátíš.
Ron Weasley: Prostě nemůžeš překousnout, že je v lektvarech lepší než ty. Křiklan ho považuje za génia.
Hermiona Grangerová: Komu ta kniha patřila? Podívám se na to.
Harry Potter: Ne!
Hermiona Grangerová: Proč ne?
Harry Potter: Má velmi křehkou vazbu.
Hermiona Grangerová: Takže křehkou vazbu?
Harry Potter: Jo.
(Ginny vytrhne Harrymu knihu z ruky.)
Ginny Weasleyová: Kdo je Princ dvojí krve?
Hermiona Grangerová: Kdo?
Ginny Weasleyová: Je to tu napsané. Tato kniha je majetkem Prince dvojí krve.

(Ginny uvidí v Doupěti Harryho kufr a sovu.)
Ginny Weasleyová: Mami!
Molly Weasleyová: Ginny? Co se děje?
Ginny Weasleyová: Jen se chci zeptat, kdy přijel Harry.
Molly Weasleyová: Harry? Jaký Harry?
Ginny Weasleyová: Přece Harry Potter!
Molly Weasleyová: Kdyby byl Harry Potter v mém domě, určitě bych o tom věděla, nemyslíš?
Ginny Weasleyová: V kuchyni je jeho kufr a sova.
Molly Weasleyová: O tom vážně pochybuji.
Ron Weasley: Harry? Mluvil tu někdo o Harrym?
Ginny Weasleyová: Já, ty zvědavče. Není u tebe v pokoji?
Ron Weasley: Jasně že ne. Kdybych měl u sebe v pokoji nejlepšího kamaráda, určitě bych o tom věděl, nemyslíš?
Hermiona Grangerová: Slyším tu opravdu sovu?
Ginny Weasleyová: Tys ho taky neviděla, že? Asi se toulá někde po domě.
Molly Weasleyová: Opravdu?
Harry Potter: Opravdu.

Harry Potter: Co to mělo znamenat?
Albus Brumbál: Ty jsi nadaný, mocný a slavný. Toho si Horacio velmi cení. Určitě se pokusí přidat si tě do své sbírky, Harry. Byl bys jeho korunovační klenot. Proto se vrací do Bradavic. Jeho návrat je životně důležitý.

(Brumbál a Harry vycházejí z Křiklanova domu, vtom Křiklan vyjde ven za nimi.)
Horacio Křiklan: Tak dobře, udělám to! Chci ale kabinet po profesorce Merrythougtové, ne ten brloh jako posledně. A očekávám zvýšení platu. Žijeme v šílené době, v šílené!
Albus Brumbál: Svatá pravda.

Horacio Křiklan: Nemysli si, že nevím, proč jsi tu, Albusi. A moje odpověď je stále ne, definitivní a neodvolatelné ne.

(Křiklan je proměněný v křeslo, Brumbál přijde, šťouchne do něj hůlkou a Křiklan se promění zpátky.)
Horacio Křiklan: U Merlinova vousu! Nemusíš mě hned zmrzačit, Albusi.
Albus Brumbál: Musím uznat, že napodobit křeslo umíš velmi přesvědčivě, Horacio.
Horacio Křiklan: Potahy jsou umění, ale výplň je pak už brnkačka. Co mě prozradilo?
Albus Brumbál: Dračí krev.

Hermiona Grangerová: No, hodně se mluví o tom, že Brumbál už stárne.
Harry Potter: Nesmysl... Kolik mu vlastně je?
Ron Weasley: Sto padesát? Plus mínus deset let.

(Harry použije proti Snapeovi kletbu Sectumsempra.)
Severus Snape: Vy si dovolujete používat proti mě mé vlastní kletby? Ano. Já jsem Princ dvojí krve.

Harry Potter: Jak vypadám?
Lenka Láskorádová: Neobyčejně obyčejně.

Harry Potter: Nezavolal jste pana profesora Křiklana jen kvůli lektvarům, že?
Albus Brumbál: Ne, nezavolal. Profesor Křiklan má totiž něco, po čem velmi toužím. A lehko se toho nevzdá.
Harry Potter: Povídal jste, že se mě pokusí přidat do své sbírky.
Albus Brumbál: Přesně tak.
Harry Potter: A mám mu to dovolit?
Albus Brumbál: Ano.

Harry Potter: Věděl jste to, pane? Už tenkrát?
Albus Brumbál: To, že jsem právě poznal toho nejnebezpečnějšího kouzelníka všech dob? Ne.

Ron Weasley: (na Harryho) Ty holky mě jednou zabijou.

Albus Brumbál: Každý den, každou hodinu, možná i v této chvíli, se síly temnot pokouší proniknout přes zdi tohoto hradu. Ale nakonec, největší zbraní... jste vy. To byla jen menší úvaha k zamyšlení. A teď rychle do postele, šup šup.
Ron Weasley: Fakt povzbuzující.

servírka: Harry Potter, kdo je Harry Potter?
Harry Potter: Em... nikdo. Vlastně je trochu cvok.
servírka: Zvláštní, ty vaše noviny. Jednou se mi zdálo, že se obrázek v nich hýbal.
HarryPotter: Vážně?
servírka: Myslela jsem, že mi přeskočilo.
Harry Potter: Chtěl jsem se zeptat v ko...
servírka: V jedenáct. Končím v jedenáct. Pak mi můžete vyprávět o Harry Potterovi.

Albus Brumbál: Letos v létě jsi neopatrný.
Harry Potter: Rád jezdím vlakem sem a tam, nemusím na nic myslet.
(Brumbál odhalí zmrzačenou ruku.)
Albus Brumbál: Nepříjemný pohled, že ano? Pojí se s tím zajímavá historka, teď ale není čas ji vyprávět. Chyť mě za ruku. Dělej, co říkám.

Ron Weasley: Miluji ji!
Harry Potter: Fajn, miluješ ji. Ale už jsi ji aspoň potkal?
Ron Weasley: Ne... Představíš mě?

Harry Potter: Co jsem zmeškal?
Ron Weasley: Moudrý klobouk nás vybízel, abychom byli stateční a silní. To se mu snadno řekne. Je to klobouk.

Horacio Křiklan: Harry! Okamžitě se se mnou vrať do hradu!
Harry Potter: To by bylo kontraproduktivní, pane.
Horacio Křiklan: Proč to říkáš?
Harry Potter: To netuším.

Ron Weasley: Kolik to stojí?
Fred a George: Pět galeonů.
Ron Weasley: Pro mě...
Fred a George: Pět galeonů.
Ron Weasley: Jsem váš bratr!
Fred a George: Deset galeonů.

profesor Kratiknot: Vaše jména?
Harry Potter: Vždyť mě znáte, pane!
profesor Kratiknot: Žádné výjimky, Pottere!

Hermiona Grangerová: Jestli jsem si myslela, že spolu půjdeme na vánoční večírek? Ano, ale teď jsem musela pozvat někoho jiného.
Harry Potter: No, a nenapadlo tě, že když ty nemáš s kým jít a já nemám s kým jít, mohli jsme jít spolu jako kámoši?
Hermiona Grangerová: Proč jsem na to nepomyslela?

Hermiona Grangerová: Vidíš támhletu holku? To je Romilda Vaneová, chce ti tajně podstrčit nápoj lásky.
Harry Potter: (fascinovaně zírajíc na Romildu) Vážně?
Hermiona Grangerová: Harry, tady. Ale notak, chce to jen proto, že si myslí, že jsi vyvolený.
Harry Potte: Ale já jsem vyvolený.
(Hermiona ho praští novinami.)

prof. McGonagallová: (k Harrymu, Ronovi a Hermioně) Jak to, že vždycky, když se něco semele, jste u toho vy tři?
Ron Weasley: Tak tuhle otázku si, paní profesorko, kladu už šest let...

(Bystrozor prohlíží Malfoye.)
bystrozor: Co je to za klacek?
Draco Malfoy: To není klacek, kreténe. To je vycházková hůl.