Green Lantern
RECENZE FILMU
V záplavě komiksových filmů od Marvelu to DC nemá jednoduché. Může ale vinit jen samo sebe. Zatímco předpoklady vždy hrály právě v jeho prospěch, vždyť má na své straně Batmana a Supermana - největší komiksové ikony, Marvel přešel od slov k činům a od řečí o potenciálu k akci. Po Iron-Manovi, Hulkovi, Thorovi a kapitánovi Americe se může vytasit s Avengers, zatímco konkurence děkuje pánubohu za Nolana a modlí se za to, aby to Zack napřesrok nepokonil, jako poslední dobou pokaždé. U Green Lanterna už je na modlitby pozdě. Existence Justice League pak zní spíš jako něco ze science fiction. Každá chyba nyní bolí tím spíš. A chybou se Green Lantern bezpochyby stal.
Zelený pozemšťan s extraterestrickým prstenem už za mořem spatřil světlo světa skoro před čtvrt rokem, takže není předčasné s jistotou říct, že zklamal diváky, kritiky a nakonec i producenty. K nám přichází až za týden (na Slovensku běží ode dneška), takže se nebudu snažit překvapit vás tvrzením, že se tahle dvousetmilionová vize Esmeraldy se superschopnostmi nevydařila, protože jste se o tom zřejmě dočetli už dříve. Můžeme rovnou přejít k věci: Proč a jak moc špatné to je?
Opět si musím vypůjčit Thora - ostatně ten měl premiéru ve stejnou dobu a byl to právě on, kdo Green Lanternovi ukradl veškerou slávu. Opět oproti všem očekáváním a předpokladům - potenciál byl na straně DC a Lanterna. Ten nabízí velmi podobnou vizi fantasy vesmíru, ale mnohem nákladnější triky, sympatickou hvězdu v čele, jíž na rozdíl od Hemswortha lidé věřili, a přece jenom známější komiksovou předlohu. Přes všechny tyto výhody ale Lantern selhává a Thor se směje, protože árijský Asgarďan byl "prostě fajn", k čemuž má Lantern daleko.
Nejspíš i proto, že při všem tom rozpočtu, mnohaleté historii a bohatém univerzu jde v první řadě o strašně nudný film. Zatímco všechny marvelácké originy nezapomínají na to, že nastartovat úspěšnou sérii nelze jen tím, že si postavy dvě hodiny povídají o svých schopnostech (i když u Captaina Ameriky od toho nejsou daleko), Green Lantern dělá přesně to. Chápu, že každý origin musí být v první řadě vysvětlující, takže se mnohdy víc než filmu podobá pilotnímu dílu seriálu - před tím nejlepším záměrně zabrzdí a slíbí jakési uspokojení v budoucnosti, během pokračování. Abych ale Lanternovi něco takového uvěřil, abych se opravdu cítil vlákán do jeho světa, muselo by mi být v první řadě něco nabídnuto.
Abych řekl pravdu, sám nevím, co mi nabízí právě Martin Campbell. Ryan Reynolds se nejprve čtvrt hodiny tváří, že remakuje Top Gun, aby pak díky darovanému prstenu změnil barvu a stal se vesmírným poldou. Dostává se na planetu, kde je takových poldů strašně moc, podstupuje výcvik, vzdává to, pak se vrátí, protože se objevilo nové zlo, jemuž se cítí povinen postavit... Však to znáte. Problém je, že kdyby tato nutná úvodní sekvence, v níž již nemůže být nic neokoukaného a zajímavého, trvala půl hodiny, považoval bych ji za dlouhou a zbytečnou. Jenže ona u Lanterna trvá 80 minut ze stominutové stopáže! Načež navazuje závěrečná bitka, kdy mi vůbec nedošlo, že tohle má být jako ona. Zkrátka všeho je málo i na origin.
Green Lantern postrádá jakoukoli akci a spád. Každá scéna stála hrozně moc peněz, ale to proto, že některé postavy jsou digitální ufoni. A pokud nejsou, musejí mít na sobě digitální oblek! Kdyby ufoni nebyli digitální, ale šlo o klasické masky (což by nebylo nemožné) a Ryan měl normální oblek namísto digitálního (což by už vůbec nebylo nemožné), stál by film asi dvacet milionů, ne dvě stě, protože jediné, k čemu jsou tyto digitální machrovinky využity, je mírné ozvláštnění naprosto rutinních situací.
Green Lantern tak pro mě představuje dokonalý příklad předigitalizovaného paskvilu (všimněte si, kolikrát jsem už musel použít slovo "digitální"). Když si vezmeme takového Avatara, tam byly triky naprosto smysluplné, nutné, aby snímek vyzněl tak naplno. Bez nich by se zkrátka neobešel. V Green Lanternovi jsou triky přítomny jen proto, že jsou technicky proveditelné a produkce na ně má - ne proto, že by sloužily příběhu a měly nějaký účel. Martin Campbell tak myslí na to, aby Ryan během výcvikové scény efektně létal a měnil zbraně, ale nedochází mu, že výcvik superhrdiny nikoho nezajímá, protože byl už v každém druhém akčním filmu. Stará se o to, aby hrdinův oblek vypadal elegantně a cool, ale nevšímá si, že v něm postava nedělá nic zajímavého. Mířím k tomu, že Green Lantern je tu kvůli trikům, ne triky kvůli němu - a to je důvod, proč jsou nakonec tak nezajímavé, proč si nejde oblíbit hrdiny a proč příběh nudí. (Zase se mi vybavuje Nová trilogie.)
Nejsem žádný zastánce nadávek na moderní Hollywood ani nadužívání počítačů. Když to někdy sám píšu, beru to spíš jako nadsázku. Na Green Lanterna si ale zanadávám zplna hrdla a rád - tohle bylo zkrátka zbytečné. Takovýchto komiksáren existují desítky a vnucené dražší triky nám přece nemohou stačit k přehlížení té strašné prázdnoty. To samé jsem vyčítal i Tronovi a Transformers, ale Campbell zachází mnohem dál. Zatímco Bay a Kosinski tvoří "alespoň" rutinní akci, Green Lantern obsahuje jen prázdné pozlátko a příslib, jemuž nemůžeme uvěřit, protože nám není dán důvod domnívat se, že by ho byl tento tým schopen dostát. A sebecharismatičtější herec, ani Ryan Reynolds, nedotáhne něco podobného k průměru.
hodnocení
40 %
jedním dechem
Green Lantern zásadně podcenil diváky. Myslí si, že když je na plátně Ryan Reynolds v digitálním obleku, automaticky vzniká dobrá podívaná, která nám bude stačit. Tak jednoduché to ale není.
Autor si zatím nevyplnil svoje mikrobio. Zatím se musíte spokojit s tím, že umí číst a psát.