Čakala som viac

Film je rozhodne vizuálne pútavý a tvári sa, akoby uchovával nejaké hlbšie myšlienky. Tie mi ale ostávajú neuchopiteľné, asi mi ostáva si len prečítať knihu. Stále som čakala na ten zlom, kedy pochopím tú hru v pozadí, ale neprišlo to.

Nečetl jsem knihu, tak že jsem si film více užil. Za mě výborné, člověka baví se na to dívat a čeká jak to dopadne.
Skvělá výprava a výborné herecké výkony.
Film je ideál pro pár řekl bych že si tam jak zrna tak muz najde něco co ho bude bavit. 75%

Little party never killed....

Knižní předloha se mi dávno vykouřila z hlavy, takže jsem možnost jejího obnovení uvítala, zvlášť když se hlavní role zhostil Leonardo a soundtracku JayZ. Ano, ano, je to především velice originální výběr písní a pak sám velký Gatsby (jako vždy výborný DiCaprio), co na filmu zaujme. A krásné kostýmy. Děj je spíše rozvláčný, ale ke konci se vygradování přece jen dočkáme. Ze zbytku hereckého ansámblu nikdo Lea nezastínil, ačkoliv Tobey Maguire působí dost sympaticky. Na rozdíl od představitelky rozmazlené Daisy, která mi nesedla ani vzhledem, ani svým projevem. Celkově mi film přijde jako poměrně zdařilé převedení knihy.

Neměl bych s tím problém, pokud by film dostal z knihy o dost víc než jen bujaré večírky v první části a motiv nenaplněné lásky v té druhé. Pak bych o něco lépe zkousl i toho statického Maguireho s tím jeho neumětelským úsměvem. Pokud se jedná o vizuální stránku, která zde hraje bohužel prim, tak ta je z mého pohledu úchvatná a k filmu se naprosto hodí. Luhrmann je asi jediný, který má pro tento druh vizuálna cit. Kombinace hudby a filmu už Luhrmannovy tak nejde a měl by si vzít pár lekcí od Tarantina. 140 minut se na to koukalo celkem hezky proto, že člověk neustále očekával v jakési dějové vyprázdněnosti a mělkosti nějakou emotivní smršť. Znáte to - vygraduje vztah mezi postavami a pak dáte sérii dlouhých emotivních záběrů s gradující hudbou, dostaneme se postavám více pod povrch. Toto je ale vykleštěný Velký Gatsby, z kterého vám v hlavě nakonec zůstanou opravdu jen ty večírky. Kouká se na to hezky, vidíte starý New York, naleštěná auta, průmyslové části, šaty a účesy, dostanete chuť přečíst si myšlenkově bohatou knihu, která je součástí povinné četby, ale s odstupem jsou pocity z filmu nijaké a touha vidět to znova s vědomím té přestřelené stopáže (podruhé určitě špatně stravitelné), to nelze. Přitom DiCaprio by byl s lépe pojatou postavou v lépe pojatém filmu dokonalý Gatsby. A i kvůli němu má ten film nějaký finanční úspěch a dá se dokoukat s lepším pocitem. Dle mého trestuhodně promarněný potenciál, který může být určený snad jen jako reklama na Fitzgeraldova Velkého Gatsbyho. Ne film o něm. Tedy podobně jako je Luhrmannova Austrálie. Ta koneckonců také není o Austrálii, ale o zmršené reklamě na ni.

Milý deníčku, slibuju, že už nikdy, nikdy, nikdy nepůjdu na Luhrmanna do kina! Vím, že jsem totéž tvrdila i po Moulin Rouge! a nepoučila se, takže opět mám ožehnuté sítnice, ta barevná přepálenost mě prostě ničí. Ale tentokrát jsem i děsně otrávená. Ač je to film tak šílený jako sám Baz, po půlhodině smrtelně nudí. Děj je plytký, milostná linka má asi tak fatální hloubku jako když tajně miluje Ferda Mravenec Berušku, navíc to všichni hrají tak blbě, že by člověk zoufale mlátil hlavou do sedačky. Nejvíc mě dostala scéna, v níž vypravěč popisuje hlavní "femme fatale" asi v tomto smyslu: "...když se na vás podívala, v očích jste četli bezbřehou pozornost, obrácenou k vám, zrcadlila se v nich celá její osobnost..." Já neviděla NIC. Jen tupý, studený, neherecky strnulý ksicht bez výrazu, ostatně ten měla našroubovaný celou dobu. Tobey je opět tak nemužně nezajímavý, že mu jeho heterosexualitu věřím čím dál míň. Leo se jediný z celého hereckého obsazení opravdu snaží, ale jeho postava je tak nesympatická, že je mu to houby platné. SPOILER! Tragický konec člověk přivítá už jen proto, aby pro-bo-ha!!! už ani jednou nevypustil z pusy to svoje "Old sport"! Nikdy více.

Gatsby

Na snímek jsem se nesmírně těšila. Baz Luhrmann si mě kdysi získal především svým Moulin Rouge. Jelikož jsem navíc nečetla knihu, myslím, že měl film u mě menší výhodu - čtenáři, kteří vidí adaptaci, bývají přece jenom kritičtější. Nevím, jestli jsem včera nebyla v tom správném rozpoložení, ale Gatsby si mě nezískal. Nepovažuji ho však ani, jako mnoho diváků, za snímek, který mě minul. Jeho nablýskanost, pozlátko, kýčovitost mi nevadí. Já mu to baštím. Kostýmy a opulentní večírky byly skvělé a přenesly mě do naprosto jiného světa. Takové filmové úniky já ráda. Jenže co je pro mě největším minusem, je Gatsbyho chladnost. Když jsem u Moulin Rouge či jiných dramatických/milostných filmů plakala, protože jsem se tak moc ztotožnila s jeho hrdiny, je mi líto, že u Gatsbyho se to nepovedlo. A já pořád doufala.

Postmoderna. Film. Krása.

Gatsby měl předpoklady líbit se mi, ale lákavé trailery trochu zakryl stín odmítavých zámořských (a částečně i našich) recenzí. Nakonec se naštěstí ukázalo, že si s Luhrmannem rozumíme. Myslím, že zásadní problém Američanů (včetně filmových publicistů) tkví v tom, že jejich čtenářská zkušenost s Gatsbym se odehrála ve většině případů ve škole. To znamená, že se u něj museli soustředit na sociální a historický kontext a dopad, to vše s přehledným výkladem nějakého pedagoga. Toto je v knize jakožto výpovědi doby důležité, a ve filmu se neztrácí, ačkoli výrazové prostředky Luhrmannova snímku a Fitzgeraldova románu jsou už z povahy médií jiné. Byla jsem tedy dost překvapená, že film (oproti tvrzením zahraničních recenzentů) velmi odpovídal předloze - co do příběhu. Obsah byl ovšem přetlumočen filmovým vyprávěním které není pro každého tak snadno přijatelné jako přehledná analýza učebnice literatury. Na překrásné šperky a šaty a opulentní sídla a oslavy, kterých se účastní postavy představující společenské typy se samozřejmě dá pohlížet symbolicky. Zároveň je to ale něco, na co je požitek se koukat, poslouchat a nechat se unést. Na emotivní úrovni funguje Velký Gatsby o hůře než Moulin Rouge!, kterému se v různých aspektech podobá, ale rozhodně je to krásný film.