Překvapivě povedené!

Na začátku jsem byla dost skeptická, protože mi hlavní hrdina nepřišel moc sympatický. Ale po chvilce, kdy se děj konečně "rozjel", jsem musela změnit názor. Tato komedie se nesnaží násilně vrazit vtip do každé scény, takže humor není vůbec vlezlý. Suma sumárum - netradiční komedie, která potěší i oko náročnějšího diváka.

Galimatyáš na povrchu příliš skvěle nevypadá, ale ve skutečnosti se v něm zrcadlí umění těch možná nejlepších francouzských kinematografů zaměřených na komedie. Sám jsem mu opravdu moc nevěřil, a prvním dojmem film neměl daleko k mému odrazení, ale pak bych určitě hodně litoval. Člověk, trochu znalý filmů, by si řekl, že když komedie, tak určitě s komickou postavou a hromadou hlášek. Na jako prvního zástupce francouzské komedie bych si vzpomněl na film Drž hubu, s přiblblým Kentánem a soustrasti hodným Rubym. Jenže Galimatyáš mě velmi mile překvapil tím, jak tato nenáročná podívaná nepostrádá šmrnc a nepromrhanou výplň času. Je vidět, že tvůrci chápou, jak se paka a blbci opakují, a dali nám takové hrdiny, kteří mají svůj osobitý styl a smysl pro komické výstupy. Ani mi tu nescházel Jean Reno, nebo nějaký jiný známý francouzský herec, protože z mého oblíbeného Drž hubu stačil A. Dussollier, a nápaditost scén se tak povedla, že někdo populárnější by možná kouzlo pokazil. V průběhu jsem skutečně žasl, jak skvělé scény se ještě daly natočit, i se spoustou vedlejších postav. Každá z nich má svůj prostor a výraznou účast ve scénách, v bez tak skvěle vymyšleném příběhu, že i když není hlavním cílem diváka položit svíjejícího na zem, dílo jako celek rozhodně zůstane v hlavě déle než přes noc. Nedá se ovšem popřít, že si to film hodně zjednodušuje. Naivní atmosféru vytváří fakt, že kolektiv postav si vede dobře v každé situaci, ze všeho vyvázne všemi možnými způsoby, přičemž početnost různorodých zvratů se drží u dna, což má ale za následek efekt vytvoření velmi pozitivního ducha filmu, a všeobecný nárůst oblíbenosti postav. Tímto jsem ani padouchům nepřál nic zlého. Namísto, aby se zde hrdinové zbavovali lidských překážek nadobro, se obdobně jako v Drž hubu, kde jim jen dali do šišky, o ně postarali nenásilnými a velmi rafinovaně vymyšlenými triky. Je to efektní, a kupodivu velmi zábavné. A co teprve konec… Pokud se vám tento nenáročný francouzský styl líbí, Galimatyáš by neměl chybět.

Dominique Pinon

Film je v podobném stylu jako Amélie z Montmartru, ale nijak to neškodí ani neubírá ději na zajímavosti. Je to pestrý pozoruhodný příběh, který se rozjíždí pomalu, ale určitě strhne.