Streisand

Včera můj třetí film s Williamem Wylerem, tentokráte už bez Bette, ale s Barbrou Streisand. Muzikály mám ráda, takže jsem se celkem těšila, navíc mě lákalo jméno režiséra a to, že Barbra má za tuto roli Oscara. Musím hned na úvod říci, že mi vadila enormní délka, zvláště takhle pozdě večer to pro mě nebylo to pravé ořechové a místy jsem se nudila. Projev Barbry, který je dost afektovaný, nemusí sednout každému, ale hlas má, tak co, to je u zpívání asi hlavní. Ovšem to, na čem by měl muzikál stát, písničky, to se mi tady moc nezamlouvá. Nebyly pro mě tak chytlavé, aby mě dostaly na kolena a já si dneska sháněla soundtrack a pobrukovala si je. Zajímavý byl přerod z komediální první poloviny do vážnější polohy, bohužel pak ale film působil spíše unyle a právě tak nebavil. Není to nasnímané špatně (ani zahrané), Wyler ostatně špatně točit neumí, ale na to, že to byl muzikál, mě to nebavilo tolik, jak jsem si představovala.