****

Ač je to oscarový kandidát roku 2008, tak se mi do něj vůbec nechtělo! Důvod je jednoduchý! Stačí vědět, že Duel F/N je politické drama a určitě spousta lidí okamžitě ztratí chuť chtít se na něj dívat! Já nejsem výjimkou! Říkáte si, politika? Jejda to bude nuda, nuda a zase nuda! A ona tam "překvapivě" je, co si budeme povídat! A docela často! Fakt velmi obtížně mě to dokázalo zaujmout, protože se tam neustále nic neděje, žvaní a zase nic neděje! Ale má to i své světlé stránky! Dialogy nejsou prázdné a hloupé, ale skutečně mají váhu! Nejsou to jen výkřiky do tmy! Režie Rona Howarda je vynikající! Námět zpracoval dokonale a i když se nevyhnul již zmiňované nudě, tak celý ten duel je hezky promyšlený! Skvělé záběry kamery filmu hodně přidaly na koukatelnosti! Centrem pozornosti jsou samozřejmě dva lidé - Michael Sheen (Frost) a Frank Langella (Nixon). Původně jsem si myslel, že interwiev mezi nimi bude probíhat v duchu přísloví - každý chvilku tahá pilku! Ale kdeže! Frank Langella svého "rivala" přehrál na plné čáře, jak herecky tak i svou rolí prezidenta Nixona! Hodně se mi líbil! Takhle nějak si představuji dokonalou hlavu státu! Velmi chytrý, bystrý a lstivý, s obrovským přehledem, pohotovými reakcemi na danou situaci a pronikavým hlasem! Skutečně, vůbec nedal šanci vyniknout Frostovi! Svou reakcí v poslední části interwiev, už jen korunoval svůj báječný výkon! Rozhodně bych jej nenazýval "bestií" jako někteří! Spíš naopak, ještě s ním sympatizuji, i když jednal nezákonně... Při nominacích na mužské role jsem ani nevěděl kdo Langella je a jakou má zde roli, ale po shlédnutí bych mu oscara skutečně přál, i když byla silná konkurence! Ovšem Sheen hraje také dobře, stejně jako další vedlejší role, ale byli malinko zastínění! Ani ve snu by mě nenapadlo, že hudbu složil Hans Zimmer, protože zde vůbec nevynikla a v podstatě jsem ji ve filmu téměř nezaregistroval! Závěr? Na jednu stranu nudné politické drama, ale na stranu druhou, velmi kvalitně zpracované a s vynikajícími herci!

Frost/Nixon

Nikdy bych neřekl, že zrovna na takovýto film dostanu někdy náladu. Ovšem stalo se, protože mé filmové alter ego chtělo pokoj od všech těch typických hollywoodských blockbusterů nebo nevtipných komedií a zatoužilo po něčem opravdu zajímavém a kvalitně propracovaném. A to "Duel Frost/Nixon" opravdu je. Kvalitní film se známými, ale hlavně velice kvalitními herci. Režisér Ron Howard si vzal do hlavy, že natočí nudně znějící film tak, aby to bylo koukatelné, zajímavé a aby to pochopil úplně každý a to se mu také povedlo. Na filmu je znát kreativita jak režiséra, tak i scénáristy Petera Morgana. To jak oba dva donutily diváka věřit, že to je hraný dokument, kdy herci kteří hráli ve filmu své postavy, vypovídali jako skutečné osobnosti, které hráli a tak jsem tedy alespoň já, mohl snáze uvěřit jejich hereckým výkonům. Taky zde bylo plno kvalitních monologů a dialogů, které nenudily a jimž dodávali atmosféru a duši samotní herci a jejich přednes. Opravdu neuvěřitelný filmový zážitek! Líbila se mi také ta scénáristova nestranost, kdy se snažil obě hlavní postavy stejně lidsky. I když v Nixonovi byla, jak říkal JimMorrison, vidět ta bestie ("Díky Langello!"), byly chvíle, kdy jste mu to sežrali i s navijákem. Je sice pravda, že ve filmu je pár nudných chvilek, které trochu přetrpíte, ale jakmile od prvního dne začne rozhovor mezi dvěma rivaly, už si film jenom vychutnáváte. Zde záleželo na tom, jak se s tím vypořádají Frank Langella a Michael Sheen, a podle mě jsme zde mohli vidět kouzlo pravého herectví. I když jsem film viděl barevně a nežil jsem v té době, byl jsem napnutý a vlastně jsem ani nevěděl komu mám fandit. Prostě zde platilo přísloví "To nejlepší nakonec" a taky že jo. Teď k hercům. Frank Langella - to je asi největší plus filmu. Od tohoto dne bude jakkákoli jeho účast v nějakém filmu mnou ostře sledovaná. Prostě se mu podařilo vykreslit naštvaného, kontroverzního, manipulativního a nejneoblíbenějšího vůdce USA tak, jak by se to nepovedlo nikdy nikomu! Jsou to sice ode mě silná slova, ale já to tak vidím. Navíc ta poslední půlhodinka začínaje nočním telefonátem pro mne byla neskutečně impulzivní a nevídaná. Michael Sheen jako televizní bavič, co chce na sebe přivést pozornost? No, lépe si vybrat nemohli. Michael Sheen totiž dokázal i pohledem vyjádřit to, co tvůrci nechtěli, aby to z filmu vyznělo. Na Frostovi (Sheenovi) jste totiž poznali, že je smutný nebo naštvaný i když se snažil tvářit jakože je v pohodě a to mě na mě hodně zapůsobilo. On prostě skvěle hrál. A né jen on. Můžu říct, že tohle je jeden z mála filmů, kde se mi všichni herci líbili a nevadili mi. Ať už Kevin Bacon, Sam Rockwell nebo Oliver Platt všichni hráli báječně. Největší mínus filmu je ovšem to, že na celý film se odvážíte kouknout tak dvakrát, pak si už budete pouštět jen ty zajímavé pasáže. Jedním dechem: "Zajímavý film o politice, který nenudí? Před týdnem bych se zasmál, odedneška už jenom poukážu na tento." Dávám 80 %.

Ron Howard je bezpochyby velmi kvalitní režisér, od kterého jsem nečekala, že natočí politické drama takových kvalit !! Je sice pravda, že film byl pro mě poněkud dějově složitější, jelikož období, kdy prezidentem v USA byl Nixon, mi opravdu nic neříká. Proto mě svým způsobem i donutil více si o tomto období pozjišťovat. A snad i pro lepší pochopení se budu muset podívat ještě jednou !! Značnou mírou, která filmu dodává jisté dramatičnosti, výbušnosti, zajímavosti a nepřehlédnutelnosti nejsou efekty, které dnes vidíte snad v každém snímku, ale veškerá síla tkví ve velmi propracovaných dialozích, které jsou nejen obsahově chytré, propracované, důmyslné, ale i herci, kteří se do toho obuli opravdu s vervou, dodávají těmto dialogům jistou "vizuální krásu". ANO !! Stokrát ANO hereckému obsazení...V tomto případě nemám co vytknout, protože ani v jednom případě nepadla volba na "nesprávného" herce, všichni se ve svých rolích vyjímali a dohromady tvořili harmonický celek !! Verdikt : Protože pro mě, jako "neználka" těchto amerických dějin, i když ne tak dávných, film v jistých momentech znamenal chvíle nudy, dávám 80%. Navzodry oné zmiňované nudě, je Duel Frost/Nixon jedním z filmů, které stojí za to vidět, neboť "nahlédnete do soukromí" prezidenta USA jinýma očima....Až se mi tento film trochu proleží v hlavě, podívám se pro pochopení ještě jednou. Jsem ráda, když i v dnešní době kdejaké techniky, zvládne někdo natočit film, založený čistě na dialozích, kvalitě herců a na síle příběhu ( či historie )...Bravo !!

Nemohl jsem si nechat ujít tento film už jen z důvodu, že miluji od malička záporáky a tak se stal Nixon tématem pro mě velice atraktnivním které poprvé pootevřel Oliver Stone ve svém JFK a poté to dotáhl neméně zdařilým "Nixonem".Abych řekl pravdu tak jsem v tomto směru moc nevěřil Ronu Howardovi kterého samozřejmě považuji za velice kvalitního režiséra nicméně spadá v mých očích do skupiny těch hollywoodských režiséru kteří neradi sahají do něčeho nového, ale jen vybrousí svůj počin k dokonalosti a no to mi přišla postava Nixona až přespříliš kontroverzní.K mému velkému nadšení se však mé obavy nesplnily!Snímek je strhující v každém ohledu a to jak po režijní tak hlavně po herecké stránce.Známých tváři se zde sešlo opravdu mnoho a nutno říci, že na každou z těch postav máte dost prostoru udělat si svůj vlastní názor, ať je to prezidentův bodygard nebo Frostovi poradci a právě asi i v tomto ohledu mi snímek tolik zalezl pod kůži.Největším hřebem večera byl však Frank Langella jehož nominaci mě asi jako jediná společně s nominací Frost/Nixona potěšila.Jeho výkon byl strhující...a ta bestie v něm byla nádherně vidět.Snímek má také na takto odborné téma velice dobré tempo které graduje do závěrečné diskuze ve které se snoubí strhující atmosféra s vrcholovým herectvím.Za mě v tuto chvíli nejlepší snímek roku 2008.Pozn. AŽ NA POSLEDNÍ VĚTU PIEROVA NÁZORU NESOUHLASÍM SNAD S NIČÍM

Pier

Natočené interview o pádu prezidenta Nixona, mohlo působit jako jedna velká nuda nebo jako skvělí počin Rona Howarda...Někde nastala chyba protože to má od všeho trochu, Howard není Stone a proto Frost/Nixon není tak kontroverzní jak bych čekal, spíše to vypadá jako vyprávění o litujícím starém člověku který se snaží odpustit sám sobě...Film má neuvěřitelný nástup, na politický film až nebývale veliký, svým podáním informací je divák vtažen do drsného příběhu, bohužel s odstupem času a jak minuty filmu běží, napětí místo aby se stupňovalo z ničeho nic mizí...Režisér dal podle mého hercům volnou ruku při hraní a to je velké mínus, ke konci filmu kdy zbývalo poslední interviewú jakoby Howard který vše až do teď sledoval jakoby z velké dálky se vrátil na plac a vše chytil opět do svých rukou...Nicméně podle mě bylo už pozdě, krásná výměna názorů, neůstupnost pohledů, z filmového plátna byli vidět všechny různé emoce - od strachu až po sebelítost...Dlouhou dobu jsem si v hlavě kladl otázku proč právě Frank Langella je nominován na Oscara, na konci filmu mi to bylo jasné, ty jeho změny v intonaci, neuvěřilné výbuchy vzteku, zkrátka nominaci si zaslouží!!!

Tak to vidím já...

Duel publicisty a exnejmocnějšího muže planety podle skutečných událostí se mi zdá jako docela zajímavý námět. Navíc vzniknul i dost zajímavý film. Dokáže diváka přesvědčit, že právě sleduje nejdůležitější politickou událost historie, ale zároveň nechává hrdinům lidský rozměr, díky kterým se de do příběhu líp vžít. Líbilo se mi, že Nixon není zobrazen jako absolutní zlo (kdo zná Futuramu, jistě chápe, co tím myslím) a že ho jde do jisté míry chápat a ke konci i litovat. Celý film táhnou oba hlavní herci, z nichž u Frana Langella (Nixona) bych to co se týče Oscarů alespoň na tu nominaci viděl. Nejen že má zajímavou roli, která po této ceně volá, ale navíc předvádí naprosto dokonalý herecký výkon. Celkově se dá filmu vytknout jen roztahanost, která je ale v míře a absence pořádného hudebního doprovodu. (Pokud si hodinu po shlédnutí filmu nepamatuju, jestli v něm byla hudba - někde je chyba.) Hodnocení mezi 80%-90%.