RECENZE FILMU

Taky si občas říkáte, že pravda vždy zvítězí? Nepřítel bude poražen, zločinec bude uvězněn a všechno dobře dopadne? Ve filmu Okamžik zlomu (Fracture) zjistíte, že ne všechno je tak jasné, jak vypadá... alespoň ne na první pohled.

Protože v poslední době spousta nahrávacích společností produkuje všemožné i nemožné (a velmi podobné) filmy, které většinou moc pozitivního hodnocení nedosahují, dá se považovat za velký úspěch, když se na plátnech kin objeví snímek, který toto pravidlo alespoň částečně poruší. Nyní je tady dokonce film, který z této řady zcela vybočuje. Návrat ke starým dobrým časům? Pojďme se podívat na snímek Okamžik zlomu, který měl u nás v kinech premiéru před pár týdny.

Již při prvním pohledu na plakát filmu (nebo jakýkoli jiný poutač) se většině z nás pravděpodobně vybaví spousta docela kvalitních filmů s hercem, který v tomto snímku představuje postavu starého muže jménem Ted Crawford. Ano, řeč je o Anthonym Hopkinsovi (Červený drak, Hannibal, Soumrak dne), který jako Ted má všechno, co si jenom člověk může přát – zdraví, peníze... jenom jedné věci se mu stále nedostává – a to lásky své ženy Jennifer (Embeth Davidtz). Pak není těžké zjistit, s kým ho jeho manželka podvádí, a když jednoho dne Jennifer přijde domů, Ted ji zastřelí. Jednoduché, což?

Ne, nejedná se o konec filmu, ten teprve začíná. Zajímavou postavou (a také klíčovou) je mladý právník Willy Beachum, kterého sehrál mladý, ale poměrně kvalitní herec Ryan Gosling (kterého můžeme vidět ve filmech Vzorec pro vraždu, Hranice života, nebo v zajímavém snímku Half Nelson). Ve své současné roli asistenta okresního prokurátora dostane případ na starost, ale vše se zdá přece tak jasné, že žádná zvláštní příprava není nutná... o to drsnější je pak kontrast – téměř jasný případ, kontra zcela ztracený případ. Ve stejné době se Willy uchází o práci v korporaci zabezepčující obchodní právo pro své klienty. Proto se součástí děje stane také poutavý vnitřní souboj – vyhraje nová práce (s vyšším platem, ale ztraceným případem s nemožností dosáhnout zadostiučinění), nebo Willyho ego? Co myslíte?

Anthony Hopkins je muž intrik a jeho charizma dosahuje velmi vysoké úrovně. Přítomnost tohoto kvalitního a bezpochyby velmi oblíbeného herce zajišťuje filmu zcela určitě polovinu úspěchu. Vzpomeňme na nezapomenutelnou atmosféru ve snímku Hannibal, který je sice považován do určité míry za kontroverzní, ale tajemnou atmosféru mu nezapřeme, i kdybychom se sebevíce snažili. Možná by se mohlo zdát zbytečné opakovat, že právě intriky, neočekávané události a zajímavé rozuzlení ke kvalitním thrilleru prostě patří, divák se nestačí divit, v kolika pokusech o thriller tyto součásti jednoduše chybí. Zde je potřeba konstatovat, že tento požadavek na kvalitní thriller je splněn na výbornou – významné plus. Zejména díky tomuto faktu jednoduše přijmeme skutečnost, že ačkoli se Ted k vraždě své ženy hned na úvod přizná, vyjde najevo zajímavá věc – zatýkající policista byl tím oným milencem, což dle amerického práva zcela mění pohled na doposud přednesené důkazy. A máme tady první okamžik zlomu...

Přestože režisér nepatří mezi ty známější (Gregory Hoblit, filmy např. Frekvence, Hartova Válka), celkové provedení je také velmi dobré. Jakmile se zdá, že se film ubírá určitým směrem, nastane situace, která je provedena tak, že je opět divák nucen uvažovat, jak to vlastně ve skutečnosti celé bylo. Ano, nalezneme místa, která by se dala udělat lépe, která by se dala vynechat, ale nakonec zjistíme, že vše má svůj smysl a příjdeme si na své. Významné plus.

Snímek má také bohužel ale jedno významné mínus, kterým není nic jiného, než jeho konec. Jakkoli je snímek pěkný a zapletený, jeho závěrečné rozuzlení je primitivní, nezajímavé, očekávané a závěr také na kvalitě moc nepřidává. Celé to působí dojmem, jako by byla produkce tlačena časem a závěr se prostě a jednoduše odfláknul. Škoda. Tato skutečnost sice celý snímek nepoloží a nenechá v zapomnění, ale na status výborného filmu to již bohužel nedosahuje. Naštěstí je zde hodně aspektů, které hovoří ve prospěch, proto také závěrečný status takový, jaký je.

Vidět, či nevidět? Celkově se snímek (až na ten zmíněný zmršený závěr) docela povedl. Sice se nejedná o premiéru ve svém žánru, ale má co nabídnout – minimálně díky prostředí, provedení a ano - Anthony Hopkins. Nějakých zásadních novinek se u něj sice také nedočkáme, ale na tajemnou atmosféru a mrazivou chladnost za všech okolností se je opravdu radost dívat. Proto lze tento film zařadit do těch lepších a určitě hodných vaší pozornosti. Přinejmenším poznáte Ryana Roslinga, kterého vzhledem k jeho kvalitám určitě nevidíme naposledy. Taky už jste přemýšleli, jak to dopadne? To už musíte zjistit sami.