Oblíbitchci vidět
home
Enderova hra
MENU

NÁZORY K FILMU

avatar uživatele
Aknelka01
...
50 %

Chaos a trošku zmatek

Enderova hra bych to asi nenazvala ale spíše trošku chaos.Asi jsem hodně zaujata když jsem nečetla knižní předlohu ale nijak mě to nenadchlo.Co se týče efektu a zpracování je to zajímavé ale děj sem nějak nepobrala.Náctiletí cvičí na válku s mravenci a když válku cvičí najednou to už není výcvik ale realita.Jak říkám chaos.Pro děti je asi záživné když vidí puberťáky vnášet se v prostoru nulové gravitace.Ale to je asi tak celé.Dávám jen 50% za efekty ale jinak nic moc.

9. března 2014
avatar uživatele
pekos
...
60 %

Sci-fi do 10

Sú sci-fi filmy, kde neváham a s potešením dám 5* alebo aspoň 4*. Tento príbeh, napriek svojej zaujímavosti a kvalitnému vizuálu, neponúka nič naviac, mňa však nepresvedčil a záverečné finále, slúžiace ďalšiemu pokračovaniu, naznačilo, že chladný kalkul produkcie je viac ako zrejmý. Na tento film môžete poslať do kina aj deti do 10 rokov, rozhodne všetko pochopia a nič im nebudete musieť vysvetlovať. Zrejme je to veková hranica, pre ktorú sa tvorcovia rozhodli tento film natočiť.

4. února 2014
avatar uživatele
maudite
...
60 %

Strategie. Morálka. Děti.

Tak jo. Ačkoli jsem četla několik velmi rozdílných recenzí, jsem nakonec z Enderovy hry ještě rozpačitější, než jsem čekala. Docela by mě zajímalo, pro koho ten film vlastně má být: fanoušek předlohy mu může vytknout vše od zjednodušování myšlenek po samoúčelné manipulace s dějem. Pro člověka neznalého knihy je to zase dost velký chaos bez vysvětlivek, který je na hranici vstřebatelnosti (viz zdejší recenze). Tak pro koho tedy? Produkční proces si představuji asi takto: v současnosti letí filmy pro teenagery, pokud možno o teenagerech, na pokračování a podle knížek. Cardova Enderova hra má dost pokračování a jsou v ní dětští hrdinové. Ideální materiál, jen je potřeba pár kosmetických úprav, aby "nezfilmovatelná kniha" mohla být zfilmována... Existuje mnoho praktických důvodů, proč udělat z dětí teenagery. Problém je, že stejné činy a slova v podání šestiletých dětí vypadají jinak, než v podání šestnáctiletých. Také je logické, že příběh je potřeba nějakým způsobem zestručnit, aby se vešel do standardní stopáže. Tady je ovšem výsledek poskládán dohromady tak nešťastně, že některé části působí příliš výplňovitě, a pak se odehraje nějaký bleskurychlý dialog či monolog, který člověk nemá šanci pořádně zachytit a vstřebat. Celkově se mi zdá, že problém je v Hoodově nerozhodnosti, jestli chce pobavit pro puberťáky (uspokojit poptávku), nebo natočit film o vině a morálce (adaptaci knihy). Sice zůstává věrný předloze, jenže v tom nejhloupějším možném smyslu. Postavy například používají stejné věty, jako v knize, ale bohužel při určité míře vypouštění a zhušťování děje mají shodné fráze různé významy. Protagonisté dělají, co dělat mají, ale motivace nejsou nijak zvlášť zřetelné, což samozřejmě brání porozumění. Asi nejnešťastnější je v tomto ohledu část ve škole, kde je Enderův postup a budování autority osekán a doplněn hloupými armádními klišé, takže může být nepochopitelné, co na tom klukovi všichni vidí. Zejména absurdní je, že tato v zásadě humorná sekvence je rámována dvěma zcela vážnými vraždami, spáchaných dítětem na dětech, za přihlížení dospělých. I tak se mi ale Enderova hra spíš líbila než ne. Pořád tam bylo dost pěkných obrazů ve vesmíru (hry ve stavu beztíže, planeta Buggerů), Jablonského hudba stála za to a herci, pokud jim to scénář dovolí, táhnou film nahoru. Tak nějak jsem tušila, že podle knihy zabývající se morálkou, genocidou, vinou, využíváním dětí a nestandardními sourozeneckými vztahy bude složité udělat politicky korektní a dětem navštěvujícím kina nezávadný film. A ten pokus mě celkem pobavil, ačkoli zřejmě ne vždy způsobem, jakým chtěl.

7. listopadu 2013