film,který má více slow-motion záběrů než bylo použito v Matrixu a hlavního hrdinu nabušenějšího než Rock ve Fast a Furious,kterého by ani Vin Diesel nezabil,podle hodnocení jsem od toho filmu čekal víc,ale víc jak 3 hvězdy dát nemůžu...

Carey Mulligan

I přes pomalé tempo je toto akční drama dost zajímavé a poutavé i když napětí si tento příběh celou dobu neudrží.

Drive patří do skupiny filmů, u kterých se nejdříve podíváte na vysoké hodnocení, přečtete si o co jde, a pak při jeho sledování koukáte na čas a říkáte si: „tak a teď se konečně už něco stane!“ A jak čas běží, zjistíte, že se nakonec nestane nic. Předpokládám, že po tejdnu mi v hlavě zůstane jen soundtrack - ten se opravdu povedl. Jinak je to podle mého názoru trochu rozvláčněný a zbytečně nadhodnocený film, ze kterého se dělá něco, čím není. Možná jsem měl až příliš vysoké očekávání, pro mě průměrných 60%, nic víc, nic míň.

Gosling a poker face!

Vizuální stránka filmu je chvílemi moc povedená. V těch chvílích mi to trochu připomínalo Collateral. Jinak je to takový "normální" ukázka životního osudu muže, kterému zkříží cestu hromada smůly (mimo jiné), přestože se snažil konat dobro. Díky nemluvnému hlavnímu hrdinovi je to takové roztáhnuté, ale naštěstí asi jen na 90 minut. Nechápu to velké haló okolo filmu, tolik mě to neoslnilo, ale je poctivý film. A je netradiční v mnoha směrech.

Řidič. Hudba. Atmosféra.

Když se nad tím zamyslím, tak jednotlivé části, ze kterých je složen příběh filmu, jsou neuvěřitelná klišé: mafie, láska, nepovedený obchod, žárlivý manžel, cool hrdina… Všechno je to ovšem celkem netriviálně poskládané a oplývá úžasnou atmosférou tvořenou skvělým vizuálem (barvy, úhly kamery, prolínačkly) a zajímavou zvukovou stránkou, ať už jde o písničky hrající z autorádia, snový podkres nebo chvíle naprostého ticha. Kromě toho má film výborného hrdinu. Možná mám jen slabost pro mlčenlivé chlápky v bundách se škorpiony, ale tenhle bezejmenný řidič neměl chybu. V mnoha situacích působil asi tak sebevědomě jako zakřiknutý školák, ale jakmile došlo na skutečné činy, nechtěla bych být na místě jeho nepřátel. Nejpůsobivější film, co jsem poslední dobou viděla.

Mé obavy, že díky averzi vůči avízovaným brutálním scénám si nechám ujít monumentální zážitek loňského roku a ochudím tak žebříček toho nejlepšího za rok 2011, můžou být bez problému smazány. Drive má svoje kouzlo, má Ryana Goslinga, bubínky laskající kvalitní soundtrack, dokonce i stylové sexy rukavice, ale to mi nestačí. Podívat se znovu by asi také nepomohlo, jelikož nechci opět některé momenty trávit s prsty v uších, zpěvem na rtech a křečovitě zavřenými víčky, abych z hektolitrů krve neměla vedle filmového zážitku i noční můry do konce letošního roku. Tak nějak jsem si už v začátku, a také díky reakcím některých mých souputníků vyvodila, že se toho ve filmu moc „nenakecá“ a středobodem dění zůstanou mimické svaly ve tváři Ryana Goslinga. Chce se mi křičet: „Trefa!“. Ryanovi fandím, trvalo mu to dlouho, ale získal si mě. Jeho výrazu, celkovému postoji a hereckému umu nemůžu vytknout nic. Veškeré emoce, které film postrádá, má totiž hlavní hrdina vepsané ve tváři a originalitu tím tedy Drive prostě nezapře. Ovšem když se pak z „chlapce“, který se tváří tak, že neumí do pěti počítat, vyklube hrdina hodný hlavní role v hororovém snímku, pak mi z toho i smutno bylo. Ne, nemám ráda brutalitu, ať už za ní stojí dobrá věc, či nikoli. Celou dobu mi chybělo i napětí, moment, kdy divák křečovitě svírá prsty, očekává vymodlený konec, nebo jakkoli fandí hrdinům hlavním, vedlejším, záporným nebo kladným. Trošku chuť mi spravil „křivák“ v pečlivě vymodelovaném břišním svalu našeho pana „řidiče“ a následné minutové modlení se slovy: „Mrkni, mrkni, mrkni…“ a potlačení veškerých jiných myšlenek. Umřít on v daný moment, tak by mě ta skutečnost asi vážně dorazila. Skutečně nevím, jaký výsledek by mělo mít mé hodnocení. Přistihla jsem se při momentech, kdy mě víc než dění na plátně zajímala přilnavost stylových rukavic k povrchu volantu a než výrazy ve tvářích herců a hereček. Na druhou stranu, jako milovnice kvalitní hudby, jsem měla stavy, kdy jsem si kvílela spolu s interprety některých skladeb a poklepávala nohou do rytmu. Ano, nepopírám, že Drive je originál. Nepřeji mu skončit v propadlišti filmových dějin ani na filmovém „hnojišti“, ale zaslouží si pozornost poněkud náročnějších diváků, nimralů, kteří si v tom najdou to své. Já to nenašla. Dle mého alespoň zasloužených, „pocitových“ a přejících 70%.

Drive

Že by se z Ryana Goslinga stávala nová hvězda filmového plátna? Snímek Drive jsem vidět chtěla, stal se z něho miláček festivalů a dostává vysoká hodnocení, takže jsem se sama chtěla přesvědčit, zač je toho loket. Bohužel jsem předem tušila, že mě Drive asi mine, než aby mě uchvátil. Film má vynikající soundtrack a Goslinga, ale sám o sobě mi připadal moc vyšperkovaný. Takový superhypercool. Já mu to nesežrala. Mě u filmu zaujme spíše příběh než jeho formální stránka. Tady ten příběh haproval a film mě tak nedokázal strhnout. Oceňuji jinakost a originalitu, ale u mě to nezafungovalo.

Neřekla bych, že by měl tenhle film patřit mezi top 5 nej filmů loňského roku, ale musím uznat, že má drive. V krátké době jsem si pustila dva filmy s Ryanem Goslingem - Drive a Ides of March. A právě to, co mi u Idesu chybělo - jistá naléhavost a intenzita prožitku, je tady přítomná už od prvních záběrů filmu. Perfektní hudba, jízda LA... do toho fakt charismatický Gosling... Pěkně to začalo, jímavě a zajímavě to pokračovalo a napínavě to končilo. Malý velký film... Už poslouchám soundtrack. Naposledy jsem byla takhle hudbou učarovaná u Collateralu, který byl vlastně atmosférou hodbě podobný: jízdy nočním městem a do toho super melodie a písničky... Under Your Spell a A Real Hero jsou fakt objev!

Že má Drive tak neobyčejný úspěch, se mi vůbec nechtělo věřit. Ještě před tím, než se na IMDb objevilo 8.1, byl bych o tento film ani okem nezavadil. Jak je to vůbec možné, se ale sám sebe nepřestávám ptát ani teď, protože po tom, co jsem právě viděl, nemám v plánu dát Drive ani 60%. Nikdo by si neměl myslet, že nevidím všechny ty prvky a faktory, které tento film tolik odlišují od ostatních. Jen na nich zřejmě nevidím to, co ostatní, či spíš pochybuji o tom, zda se o tolik pohnuly k lepšímu. Hned zpočátku jsem začal mít trochu obavy, že se Drive až moc podobá sérii Kurýra. Však víte, toho zásadového nejlepšího řidiče v oboru. Stačilo ovšem jen pár dalších minut, abych pochopil, že mé obavy byly úplně zbytečné. Ryan Gosling ztvárnil hlavní postavu, která nemá v krimi thrillerech obdoby. Sehrál nevyzpytatelného, nepředvídatelného nemluvného hrdinu, jehož vzorem se řídí i kompletně celý film. Stejně jako on pronese za celou dobu sotva tři plynulé věty, tolik můžeme čekat i dějových zvratů v příběhu. Ačkoliv Drive nepoužívá originální motivy, originálně je pojímá. V této formě se vyskytuje nepředvídatelnost a napětí, což se běžně stává jen zřídka kdy. A nebudu nejspíš první, kdo si všiml naprosto neuvěřitelné atmosféry podtržené zajímavou mysteriózní i zpívanou hudbou. V neposlední řadě stojí za zmínku i drsné brutální scény, ale proč si mě tedy film Drive nezískal? Nový způsob pohlížení na thrillery se mi velmi líbil, ale tentokrát to prostě nevyšlo. Všechny klady, které jsem zmínil, jsem nenapsal jenom kvůli tomu, abych si připadal objektivní. Všechny je beru naprosto vážně a beru je v potaz, jenom jádro pudla tkví v zábavě. Mě Drive prostě a jednoduše nebavil. Scény, kde hlavní hrdina zatvrzele mlčí a odpovídá ano ne, po chvíli začaly být zdlouhavé až trapné. K tomu ještě přičtěme pár nezajímavých postav a vysoce strohý příběh. Drive si bohužel zapamatuji spíš ve zlém.

A Dokonce nejlepší snímek roku? Co to je? Hlavnímu hrdinovi zacpou hubu pomalu na celou dobu účinkování, atmosféru nám má dodávat jeho laxní pohledy a do toho nám občas zahrají nudný soundtrack, který má za úkol zveličovat pointu i tak houbovýho děje. Dobře, je to vskutku originální a odlišující - to beru, ale mě tohle nestačí. Scénka při zabití Perlmana u moře je taky povedená. Při nárazu přece nemůže auto zůstat nepoškozený a dál si jásavě svítit! Vždyť nenaboural do polystyrenu ale do možná ještě těžšího auta. Trochu mi to připomíná Grindhouse, ale ten si stojí na jiný úrovni. Nevidim v tom nic pozitivního, ničím si mě to nezískalo. Možná se na to podívám znovu a změním názor, možná jsem to jenom nepochopil a píšu tady nesmysly, který si to jinak tento dokonalý snímek nezaslouží, možná potřebuju čas abych to vstřebal ale prozatím to měnit nebudu. nemám důvod ho tady vyzdvihovat do nebes a psát o něm tak stupidní věc, řadit ho na tak prestižní příčku.. Zklamalo mě to, přečetl jsem si tady recenzi, kde o něm píšou hezký věci, možná pravdivý ale pro mě nepochopitelný. Toto není můj šálek kávy.

Refn má zajímavý režijní styl, který by v budoucnu mohl skvěle zúročit. Kdyby byl celý film o skrývání se před policajty ve stylu nějaké pc hry, možná bych tomu dal 20% a pak si tu hru zahrál. Tím chvála končí, takže budu pokračovat podle svého klasického mustru. V tomto případě pozitivní názory většiny hovoří za vše a po zhlédnutí si je užívám daleko víc, než bych si vůbec dokázal představit. Někdo poprvé viděl málomluvný film, je to geniální. Hlavní hrdina nemluví, je to na oscara (O kterého se bude dělit asi s Hardym). Je to brutální, čili je to skvělé. Je tam netuctově znějící soundtrack (i když naprosto nudný), je to opět geniální. Chlap se podívá na ženskou - no to úplně řekne všechno. Vlastně se na ní ani nemusel koukat, to by bylo ještě geniálnější a intenzivnější. Možná kdyby byl hlavní hrdina ženská, no to bych nespal. Zkrátka si pár lidí řeklo, že je opět načase pochválit nějaký ten film, který někdo označil za artový a dal mu plný počet, protože proč to neudělat? Když jsme projednou přesedlali z těch stoprocentních stále stejných romantických komedií se stále stejným průběhem, je opravdu vhodné ukázat, že dokážeme ocenit geniální kamerový úhel, neuvěřitelné nasvícení, dechberoucí atmosféru a pomalý děj. Ano, milujem rychlé piráty, roboty, komiksové kašpárky, takže když někde vidíme jak někdo jde zpomaleně po chodbě aniž by střílel, hláškoval nebo nechal něco vybuchovat, zjistíme, že to je artový, nemainstreamový, noirový, hypnotický a osvěžující. Další z filmů, který napodruhé musí diváka zabíjet. Nestyďte se časem razantně měnit hodnocení, já se za to taky nestydím :) I když těmto poblouzněním se snažím maximálně předcházet. Po dlouhé době jsem nenapsal spojení "nechápu tak vysoké hodnocení". Já ho totiž po nastudování vzorku komentářů asi chápu. Tím nechci říct, že by byly blbé a že bych jimi pohrdal, ale obávám se, že jsem blbý já. No bez nenormálních extrémů by holt neexistovalo nic jako normálnost. Takže normálním divákům schopným ocenit tento kousek gratuluju k novému přírůstku do top 1000. Hlavně se neperte s fanoušky Taxikáře, ono je to všechno geniální stejně.

Pre mna urcite velke prekvapenie (kedze podla info na plagate v kine som cakala nejaky tuctovy akcak), najlepsi film za poslednych par mesiacov, mozno aj rok... Mna dostala ta atmosfera, perfektne podciarknuta hudbou. Mozno tych par brutalnych scen mohlo byt urobenych jemnejsie, mne by nechybali :) Odporucam, film len tak z hlavy nepustite...

Celkom pohodový film, konečne niečo z automobilovej oblasti, kde sa nepretŕčajú len baby s krátkou sukňou a hlbokým výstrihom ale baba, ktorá je milá, celkom pekná a sympatická. Hudba je dosť nezvyčajná no náramne sa hodí k filmu, pomalá, pohodová ako aj samotný vodič. Proste perfektná! Prvý zvrat nastal, keď sa Irenin muž vrátil z väzenia. Odvtedy som bol ešte viac zvedavý na samotný koniec filmu pretože Irena a vodič na seba pokukovali veľmi pekným, nezvyčajným pohľadom. Pri naháňačke Mustanga a Chryslera bolo pár chýb. Najzaujímavejšia rozhodne bola keď sa s Mustangom otočil, cúval a zvuk motora dokonca preraďoval rýchlosti. Na spiatočke? To som ešte fakt nevidel/nepočul. Takisto kamera keď snímala zblízka predok Mustangu, bolo vidieť ako auto kde je kamera umiestnená výri za sebou prach. Samotný koniec bol dosť prekvapivý, myslel som si že sa vodič vráti k Irene.

No teda nic moc!

45 minut nudy,Založených na tom,jak se sbližuje řidič s tou ženou.Mohli to zkrátit.Nepočítám 10 minut začátku,které se spolu s několika jinými scénami podobají filmu Kurýr,ale ani trochu na něj nemají.Jak jsem řekl,do 45. minuty nestojí za moc,poté začne být malinko akčnější,což je založeno pro změnu na automobilové honičce,která na mě působí,jako by ji tam dali jen pro to,že se ten film měl trochu týkat aut a stejně je k ničemu,dále Řidič někoho zabije a nic jiného se tam neděje.Odrovná parchanty a tím to hasne.Polovina snímku nezáživná,druhá část neoriginální a po celý film se koukám na Goslingův mlčenlivý obličej,který zabere čtvrtinu stopáže.Asi jsem ale jediný,který s tím má problém.

Po náročném týdnu jsem chtěla konečně relaxovat a pustit si nějaký film. Mezi novinkami jsem narazila na Drive. Nedávno jsem si sice zakázala ponuré, neveselé filmy bez happyendu, ale když jsem asi po deseti vteřinách zjistila, že Drive přesně do této kategorie patří, už jsem jako zařezaná koukala a nebyla schopná ho vypnout. Atmosféra artfilmu mě absolutně vtáhla. Jediný film, který jsem předtím viděla s Ryanem Goslingem byl Zápisník jedné lásky, tedy o dost jiný šálek kávy. Byl to ten stejný Gosling, ale zároveň úplně jiný. Jeho nemluvný řidič je geniální.Takhle málomluvný film už jsem dlouho neviděla. Film nemá kdovíjak komplikovaný děj, ale mě uhranul vás svojí jedinečně ponurou noir atmosférou, ke které hodně přispěla chemická hudba. Při závěrečných titulcích jsem jen seděla a zírala na obrazovku plná depresivních a sklíčených pocitů. Myslím, že výtahovou scénu budu mít v hlavě hodně dlouho.

Zatím jsem moc na rozpacích, než abych se pouštěl do delšího komentáře. Že film nebude jednoduchá záležitost, jsem tušil už dřív, ale výsledek se mi stejně odhadnout nepodařilo. Obsahově velmi strohé, ovšem to, co nedokáže převyprávět sám příběh, obstará atmosféra. Díky té si dokážete představit tak barvitou minulost všech postav, až to chvílemi nahání hrůzu. Rozvážný řidič bravurně ztvárněný Ryanem Goslingem budiž příkladem. Ovšem jsou zde i tací, jejichž jediným údělem je trpět. A zde začíná můj problém s filmem. Nevadí mi, že se režisér obrazně řečeno neštítí zabodávat vidličky do oka, deformovat krční oblast tyčí na závěs nebo ušpinit si boty lidským mozkem, ale vadí mi, že násilí využívá z jediného důvodu. Chce povznést 90 minut své hloubající premisy 10 minutami explicitního násilí a výrazně se tak posunout pozdější kultovnosti. Proč? Není to moc jednoduché? Jako bravurní příklad mi poslouží závěr filmu. Pouhá hra stínů, která dokonale zakrývá vše, díky čemu Drive obdržel příslušný rating. A přesto mě osobně přijde mnohem zajímavější než tolik omílaná scéna ve výtahu. Slučuje se to i s ostatními režisérskými nápady, zapadá to do barevných nasvícení a inovativních úhlů kamer… tak proč něco podobného nepoužít častěji. Nechci to stavět tak, že film nepřijmu jenom kvůli násilí, které mi mimochodem v jiných případech vůbec nevadí. Ale zrovna u Drive hraje v jeho podstatě velmi výraznou a pro mě zneklidňující roli. Nic proti vodotryskům krve, ale násilí mi zde vadí jako příliš snadná úniková cesta, kterou si režisér chce získat masy, protože ví, že by se mu na zbytek filmu vykašlali. Snad po příštím zhlédnutí změním názor, zatím provizorních 70% s možností jak jít nahoru, tak bohužel i dolu.

Tak to vidím já...

Drive si svou pověst zaslouží. Nepohltil mě sice příběhem, zpracování je ale o to silnější. Zcela mimo měřítka. Bohužel se mi to ale nedostalo pod kůži. Zatím ne.