Tak to vidím já...

Rád bych dal 90%. A třeba i jednou dám. Ale zatím mi mírně vadila ta nekonečná náhodnost lidí potkávajících se opakovaně po letech v Rusku (není Rusko velké? tady postavy cestují od Moskvy po Ural a neustále na sebe zcela náhodně narážejí) a jakýsi zlý člověk, co chce hrdiny pořád zachránit, i když ti se ho neostýchají doslova vyhodit z domu, protože "je zlý". Je to úžasný film, má skvělou atmosféru, ale dějově má mouchy. A je mi jedno, jak kacířsky to zní (protože to jsou výtky spíš k předloze). Možná, že to dokonce má nějaké vysvětlení. Já to ale nevidím.

Myslím že je film slušně naturalisticky zpracovaný, ale chybí mu jistá příchuť. Děj se mi místy zdál až moc skokový, ale některé scénky mi utknou v paměti. Jinak určitě poučný film.

Byl jsem uchvácen...

Když ne za rok, když ne hned,/
snad za sta, snad za tisíce let,/
Tě potkám jako potkal jsem Tě tehdy./
A zase zastaví se svět./
Budu se dívat..., v úžasu dívat...,/
veprostřed ztuhlé křižovatky,
na spásný zázrak, že jsi zpátky./
Má lásko. Jenom vydržet....

// nestává se mi zas tak často, že bych ulétával do jakéhosi konsternovaného transendentna... Doktor Živágo je fascinující dílo, ba co víc, je to i fascinující filmové dílo. Ať už v prvním či druhém zpracování. Ta rozlehlost - až neúprosnost osudu, šírost lidské duše, rozlehlost krajiny a světa, rozlehlost lidské vůle vzdor moudré pokoře... Nelze než být u vytržení...