RECENZE FILMU
Doblba se potácí někde mezi černou komedií, na kterou jí chybí dost vtipu, a filmem, jenž je možno brát vážně, na který mu ovšem chybí všechno ostatní. A přitom se poměrně slušně rozjíždí.

Nejedná se ani tak o film, jako spíš o nesourodou skládačku. Karel a Robert zatají babičce, že zdědila hrobku a chtějí ji podvodem přimět k prodeji. To se nelíbí jejich manželkám a nakonec ani nejmladšímu bratru Danielovi, který vše zjistí až v úplném závěru. Na Štědrý den se pak vrší jedna absurdní situace za druhou; nebudu prozrazovat jaké, i když si vážně nejsem jista, jestli by tím divák o něco přišel. Z nich pak

Za povedené považuji králíčkovské sekvence a scény, v nichž figuruje představitel číšníka z Kurvahošigutntag. Ten zde ztvárnil hrobníka. Za zmínku stojí i Hanák v homosexuální telenovele. Nepovedená je naopak ne moc dobře skrytá reklama na Nokii, telefonní aparáty v detailu a billboardy vyloženě ruší. Stejně tak i pasáž o vegetariánství. Jaroslav Dušek v rozhovorech o natáčení v legraci narážel na fakt, že Vachler obsazoval do filmu převážně vegetariány. Autor si pak neodpustil ani ve filmu ukázat lidstvu (i když samozřejmě s humorem), jak je důležité nejíst maso.

hodnocení
40 %
jedním dechem
Zvláštní humor, který nesedne každému, je klíčovým pojítkem a nakonec i důvodem, jestli na film do kina zajít, či nikoliv. Pokud máte rádi Duška či Hanáka a jejich způsob moderování, což se dost přibližuje atmosféře Doblba, zklamáni nejspíš nebudete.
Autor si zatím nevyplnil svoje mikrobio. Zatím se musíte spokojit s tím, že umí číst a psát.