RECENZE FILMU

Bylo nebylo. Ne tak dávno, sotva před 20.000 lety, v prehistorickém světě, kdy mrzne až praští, začíná příběh o migraci. A s tím přesunem je docela honička, zvlášť když zvířecí tým - mamut a lenochod - najdou lidské mládě, moc roztomilého človíčka, a usmyslí si, že prcka vrátí rodičům, avšak záhy se k nim připojí tygr, který má očividně s dítětem zcela jiné úmysly.

Během dobrodružné cesty mají zvířatka spoustu starostí jak se uživit. Mamut musí dávat pozor, aby mu věčně někdo nešlapal na chobot. A musí hájit svou tělnatost. Není přece tlustý, to ty chlupy dělají, že tak vypadá. Tygr zase potřebuje uchovat svou tygří vážnost. A ještě musí vyřešit spoustu problémů se vztahy. A jaký je to pořádek, když lenochod střídá partnerky jako ponožky? Panečku, mamut, ten je věrný. A co tygr?

Z počátku film nepůsobí vůbec přívětivě. Všude je bílo a skoro to místy vypadá jako pozadí ukradené z nějaké zimní epizody South Parku. Ale to je naštěstí první a poslední místo, kde takto film působí. Pozdějí, když se v některých scénách podíváte na sbíh podrobněji, tak vidíte téměř ty pidivločičky, za kterých se skládá. Možná to vypadá, že tady grafiku tak trochu přeceňuji, uznávám, není tak skvělá jako u Shreka, ale tyto dva filmy se nedají srovnat. Tam, kde Vás u Shreka uchvátily dokonale propracované scény tam na Vás doba ledová plivne nějaký opravdu podařený vtip. Ještě než začnu odbíhat od grafiky k příběhu, tak se musím zmínit o nerealisticky propracované srsti zvířat. Je vidět téměř každičký chloupek, ale je to takové nepřirozené, nehledě na to, že občas se chloupky změní v chomáče a ty se pak změní v chuchli a je to grafický krok zpět. Málem bych zapomněl na nejlépe zpracované grafické scény odrazu světla a zvířat od ledu. Ale to už je k technické stránce filmu vše, protože kdo neviděl, neuvěří. Příběh, i když vypadá strohý a jednoznačný je mnohem silnější než u Shreka a kdyby nešlo o kreslené zvířátka, napsal bych, že mají podrobně rozvinuté charaktery. Ale může mít kreslená postavička a ještě k tomu zvíře nějaký charakter? Doba ledová dokazuje, že ANO. Postavy se vyvíjí a z každou další scénou jim vidíte víc a víc do duše, ale to už opravdu přeháním. Také příval vtípků je neuvěřitelný, protože tam, kde už hlavní hrdinové nestačí, se záhy objeví veverka se svým oříškem a už se zase něco zábavného děje. Bohužel v příběhu se nekoná žádný výraznější dějový zvrat (to už bychom chtěli možná moc, vždyť je to pro děti) a tak Vám mini příběhy s veverkou musí nahradit dějové kličky. I přesto doporučuji se na film podívat, a pokud se s Vámi bude koukat ratolest, budete oba spokojeni.