RECENZE FILMU

Mamut, tygr, lenochod a veverka. Stará dobrá parta je zpět! A to ve výpravnějším a dobrodružnějším pokračovaní, které je možná překvapivě ještě lepší než to první.

Můžu to sice ještě chvíli napínat, ale to mě nebaví, takže to vysolím hned tady na začátku. Připravit………..a jdeme na to!!!
Doba ledová 2 s podnázvem Obleva je lepší než jednička. Ale jen o fous! Lákadlem by se pro někoho mohla stát celkově lepší animace, ale ta zůstala „naštěstí“ prakticky stejná, takže ledové dobrodružství pro celou rodinu může krásně pokračovat dál bez jakýkoliv výraznějších změn. Ty ovšem nastaly, co se týče příběhu a postav. Tohle vše je zde o stupeň lepší a značně rozvinutější!
Obleva nás po opět krátkém intru v čele s oblíbenou veverkou Scratem, která má zde po zásluze více prostoru (naštěstí jen tak akorát) a jejíž výstupy jsou opět vrcholem celého snímku, zavádí do dění okolo hlavní trojky: zřejmě posledního přežilého mamuta Mannyho, šavlozubého tygra Diega, jenž má překvapivě hooodně velký strach z vody, a nemotorného lenochoda Sida, který zase touží po větším respektu okolí. Naši hrdinové se tentokrát ani s lidmi nesetkají (vystupují zde výhradně zvířata) a rovnou čelí největšímu přírodnímu problému své doby – oblevě! Ledovce okolo jejich oblíbeného údolí totiž nezadržitelně tají a „třem mušketýrům“ nezbývá nic jiného než dovést tisíce zvířecích přátel na tisíce kilometrů vzdálenou druhou stranu onoho údolí, kde by měla údajně čekat záchrana v podobě jakési „Noemovy archy“: prehistorické lodi, jež zachrání zvířata včetně trojíce před vodou. Cesta se ze začátku zdá být vcelku snadná, ale ledovce tají skutečně rychle, ve vodě se objevují velké masožravé (!) potvory, na nebi hlídkují hladoví supi a cestu neustále zdržují zbrusu nové postavy v čele s mamuticí Ellie!

Režisér Carlos Saldanha (společně s Chrisem Wedgem režíroval i jedničku, u dvojky Wedge zůstal již jen jako producent) do pokračování vnesl vskutku zajímavější příběh a jak již bylo řečeno, postavy jsou mnohem rozvinutější. Divák tak konečně poznává i jejich slabší, a tím pádem i zajímavější stránky povahy. Navíc potěší i řada nových postav a zejména pak pasáže s oněmi vodními monstry, které jsou patřičně strašidelné a konečný souboj s nimi zatraceně vzrušující! Co se týče humoru, ten je jednoznačně na stejné úrovni jako u svého předchůdce. Tvůrci hláškami a nezapomenutelnými situacemi sice nijak neplýtvali, ale finální scénka, které opět vévodí Scrat, byla v prvním díle rozhodně zábavnější! Malým mínusem jsou pak i některé pěvecké „muzikální“ vsuvky, které se zbytkem příběhu moc neladí a jsou zde prostě jaksi „navíc“.
Nic z toho ovšem nemění na tom, že Obleva JE lepší než první Doba ledová. Opět se potvrdilo (Pixarem zavedené!) pravidlo, že i u animáků je ze všeho nejdůležitější příběh!