INFORMACE O FILMU

V roce 1975 natočil Akira Kurosawa v japonsko-sovětské koprodukci film Děrsu Uzala, který pojednává o setkání primitivního lovce s civilizací. Jeho příběh, který se odehrává na začátku 20. století, vznikl v sibiřských exteriérech podle dvou knih ruského cestovatele Vladimira Arseňjeva Stopař Děrsu Uzala a V lesích ussurijského kraje.

Na začátku přichází hrdina na místo, kde před třemi lety pochoval svého přítele. Zjišťuje, že bezejmenný hrob zmizel stejně rychle, jako mizí krása sibiřské tajgy, ve které kdysi žil. V retrospektivě vypráví příběh o střetu dvou světů - dvou civilizací, příběh o majestátnosti země a přátelství dvou mužů, naplněném úctou k přírodě. Když v roce 1902 Arseňjev jako ruský vojenský průzkumník vedl expedici mapující neprobádaná místa sibiřské tajgy, k jejich výpravě se připojil lovec z kmene Goldi Děrsu Uzala. Nevzdělaný stopař, ze kterého si vojáci zpočátku dělali legraci, si všechny postupně získal svou moudrostí, láskou k přírodě a nesobeckostí. Kapitána okouzlí i jeho animistická víra, když Děrsu vidí za vším živým „ľjudi" a dokáže promlouvat nejen k zvířatům, ale i k ohni nebo větru. Vzájemné přátelství posílí řada společně prožitých nebezpečí a především situace, kdy Uzala zachrání kapitánovi život. O tom však nikdy nemluví, protože je to pro něho samozřejmost. Jejich osudy se protnou opět po letech, když Arseňjev velí větší výpravě. Děrsu však tehdy náhle ztrácí zrak a není schopen se v tajze uživit. Rus ho proto zve k sobě domů do Chabarovska a stárnoucí Goldi se setkává s civilizací, které nedokáže porozumět.

Děrsu Uzala patří k filmům spojujícím dva časté Kurosawovy postupy. Prvním je rámování pohybů lidských bytostí přírodním dějem (deštěm a větrem, zde sněhovou bouří), druhým užití nelineárního času vyprávění. Dílo můžeme po Kurosawově životní krizi (pokusil se o sebevraždu) označit za jakýsi nový začátek v jeho tvorbě. Dílo opět získává významné mezinárodní uznání, o čemž svědčí také Oscar z roku 1976 v kategorii Nejlepší zahraniční film, ale i hlavní cena z MFF v Moskvě z roku 1975 nebo ceny francouzských a italských filmových kritiků.

ŠTÁB

OBSAZENÍ