Patricia: Co to je za příšerný květináček?
Peter: To dělala Alice.
Patricia: Je rozkošný. Vyřiď jí to.
Peter: Dobře. Chceš taky?
Patricia: Samozřejmě.

(Francis si sundal obvazy a má plný obličej jizev.)
Peter: Jedna věc je jistá. Značně to podtrhne tvůj charakter.

Jack: Díky, žes mě využila.
Rita: Rádo se stalo.

Brendan: Proč máte tak červené oči?
Francis: Proč máš tak holou hlavu?

Francis: To je tátův strojek?
Peter: Jo.
Francis: Můžu něco říct?
Peter: Co?
Francis: Nemáš právo přivlastňovat si věci, které patří nám všem, a používat je jako kdyby byly tvoje. Jack s tím souhlasí, že jo? Navíc by to tátu štvalo.
Peter: Proč?
Francis: Myslím si to. A znal jsem ho dobře.
Peter: To je hnusné, co říkáš.
Francis: Nemyslím to tak. Ale ty máš pocit, že jste si byli nějak bližší nebo co. Navíc nemůžeš opustit svou ženu, protože je těhotná. Jack s tím souhlasí, že jo?
Jack: Přestaň za mě mluvit.
Peter: Měl mě nejradši. To mi tehdy řekl v kaluži krve, než umřel.

Francis: Podíváme se na itinerář.
Peter: Seru na itinerář.

Francis: Piješ sirup proti kašli? To je pitomý způsob jak se sjet.

Francis: Brendane, co se děje?
Brendan: Asi jsme zabloudili.
Jack: Co říkal?
Peter: Že vlak zabloudil.
Jack: Jak? Jezdí přece po kolejích.

(Při modlitbě.)
Francis: To je můj pásek.
Peter: Můžu si ho půjčit?

Jack: Pepřový sprej. Co v tom je? Nechci nikoho zabít.
trhovec: Ne na zabití. Nastříkat do obličeje.
Jack: Dobře. Nastříkat do obličeje.

(Jack lže svým bratrům.)
Francis: Kde máš ty chuťovky?
Jack: Ha?
Francis: Že ty jsi tu Indku zrovna ošukal?
Jack: Co?
Francis: Limetku.
Jack: Jasně že ne. Šel jsem se projít.
Peter: Něco se stalo.

Francis: Nejdřív vám chci poděkovat, že jste tady. Děkuju. Jste pro mě dva nejdůležitější lidé na světě. Nikdy jsem vám to neřekl, ale je to tak. Chci, aby jste to věděli. Mám tě rád, Petere.
Peter: Děkuju.
Francis: Mám tě rád, Jacku.
Jack: Já tebe taky.

(Bratři provedli rituál s pavím perem.)
Jack Whitman: Kam odletělo tvoje?
Francis Whitman: O čem to mluvíš?
Jack Whitman: Tvoje pírko. Moje letělo k té hoře.
Francis Whitman: Nemělo nikam odletět. Měl jsi přes ně fouknout a pak ho zahrabat.
Peter Whitman: To jsem nepochopil. Pořád ho mám.