Keira Knightley

Není to sice žádné velké drama o psychoanalýze, ale i tak je to zajímavý pohled do světa Carla Junga, Sigmunda Freuda a Sabiny Spielrein.

Pohledné. Didaktické. Bez života.

Nebylo to špatné, ale na můj vkus se scénář snažil být trochu moc didaktický a zapomněl na to, že by se také jednou za čas mohlo něco stát. Všechny ty kostýmy, architektura a dobové detaily byly krásné a povedené, ale výsledek postrádal něco, čím by vtáhnul diváka do děje. Tři protagonisté byli skvělí, ale nejvíc mě asi zaujal Freud: celou dobu jsem se pokoušela zahlédnout v jeho tváři Vigga Mortensena, ale ani jednou se mi to nepodařilo. A abych nezapomněla: Vincent Cassel v epizodní roli excentrického psychiatra byl výborný – jako ostatně vždycky…

Nebezpečná metoda mě začala zajímat ještě před tím, než se objevily první trailery nebo dokonce plakáty, protože příslib faktu, že se bude jednat o biografii Sikmunda Freuda a Carla Junga, mi byl více než velkým lákadlem. A co teprve ti herci, kteří je měli ztvárňovat… Sice jsem moc nevěděl, co od filmu čekat, ale rovnou můžu říct, že jsem se žádného zklamání nedočkal. Se spojitostmi postav s dějem tvůrci nezklamali, jelikož mezi nimi vytvořili jednoduše přímou úměru. Čím víc terapeuta, tím více „terapeutického“ děje. Jak se tedy dalo očekávat, celý film je postavený na dialozích a tím pádem adekvátní tématu psychoanalýzy. Nedisponuje nijak zvlášť výrazným příběhem, zato vyžaduje po divácích velké soustředění. Postřehnout zápletky je totiž občas pro jejich jistou komplikovanost někdy skutečně těžké, protože vcelku rozsáhlý scénář dialogů podle mě moc netoleruje méně náročné diváky. On není jen snůškou psychologických termínů, to ani náhodou. Snaží se, aby si jej divák užil, jak jen to jde. Vždyť po většinu času se zde stejně řeší poměr mezi terapeutem (Jung) a pacientem (Spielrein). Ale momenty spočívají v těch menšinových scénách mezi Jungem a Freudem, hýbají příběhem významněji, a není dobré je ignorovat, abyste na konci vlastně věděli, o čem film byl. Abych to shrnul, moc nedoporučuji vypínat mozek. Co se týče hereckých výkonů, nemám snad žádné výtky. Mortensen i Fassbender byli velmi přesvědčiví jak z hlediska výkonů, tak vzhledu, a k mému překvapení nezaostala ani Kiera Knightley. Takhle jí rozhodně nikdo z nás nemůže znát… Nebezpečná metoda mohla být určitě lepší, ale mně bohatě stačí taková, jaká je. Myslím, že dvou nejznámějších psychologů si diváci užijí dost, pokud budou ochotni trochu více zapojit mozkové závity.

Sabina

Na Nebezpečnou metodu jsem se těšila od té doby, co jsem se dozvěděla, že se točí. O psychoanalýze a samotném Freudovi jsem leccos četla, na vysoké se tím několikrát zabývala v různých předmětech, takže jsem byla zvědavá spíše na tuto rovinu filmu. Chápu, že se jedná o fikční dílo (fikční nechápu ve smyslu "vymyšlené", ale ve smyslu "napodobující realitu" - film prostě nikdy nemůže být realita sama, ani dokumentární film ne), které má svá dramaturgická pravidla. Proto nebudu hodnotit a srovnávat, nakolik se tvůrci odchýlili od skutečnosti a nakolik si co pro potřeby filmu přibarvili. Když pominu tohle všechno, musím seznat, že rovina, na kterou jsem se těšila nejvíce, byla spíše potlačená. Místo toho se tvůrci soustředili na ženu jako původce sváru mezi Freudem a Jungem, což se mi až tak nepozdávalo. Po formální stránce nelze filmu moc co vytknout, ovšem já u filmů vždycky hledám silný příběh. Toho se mi nedostalo, snímek kolem mě proplul a hlubší stopu ve mně nezanechal, protože je chladný, vyumělkovaný a odtažitý.

Tak to vidím já...

Je tu málo Freuda, to mě mrzí - jeho konflikt s Jungem je mnohem zajímavější než vztah s Knightley. Stejně tam mě mrzí, že i když cesta, jakou se film k cíli vydává, je působivá, samotný závěr, pointa i premisa jsou jasné po pěti minutách.