Watership Down, pokud se vzpomínám, jsem viděl už jako malý, ale nyní udivuji sám sebe, že jsem to v té době ustál. Taktéž je mi jasné, že bych nezvládl Donnieho Darka, díky němuž mě Watership Down zaujalo. Proč sem takto Donnieho tahám? Jelikož tento film je v mnoha směrech stejně strašidelný a mysteriózní. Skutečně. Donnieho na výsost skvělou mysteriózní atmosféru ještě posílila scéna, kde zajíc mluví o poli plném krve. Opravdu by mě v životě nenapadlo, že někdy uvidím animovaný film takové ráže. Nepochybně představuje další důkaz, že ne všechno je takové, jak vypadá. No, řekněte. Když člověk uvidí na plakátu zajíce, představí si něco na způsob Bambiho, v němž v dokonalém světě radostí skotačí srnky, skunkové i zajíčci. A po přečtení, že jde o napínavý příběh… kdo na to může skočit? Toto se píše pro děti… Jenže Watership Down skutečně napínavý je. Byl jsem více než ohromen realističností a naturalismem celého děje, v němž veselého zajíčka chroupajícího mrkvičku člověk vážně neuvidí. Krása animace sedmdesátých let… Nic nedokáže atmosféru takového příběhu vystihnout lépe, než 2D kreslené lesy, louky a pole. Vše neuvěřitelně působivě vystihuje svět velkého nebezpečí, které na tvory, jako jsou zajíci, všude čeká. A příběh? Ač se zdá být dětský nebo příliš jednoduchý, je tomu tak, pokud nebereme v potaz zpracování. Je velmi důležité zdůraznit, že film vůbec není vtipný. Namísto (většinou) rádoby humorných hlášek, které představují v dnešní době podstatu všech animovaných filmů, se divák dočká mystiky, abstraktních a spousty symbolických až skutečně strašidelných a krvavých scén, které ještě podtrhuje atmosférická i hororová hudba. Zakončení je velmi působivé a podněcuje k zamyšlení, proto docházím k závěru, že Watership Down je určitě jeden z nejlepších animovaných filmů, co jsem kdy viděl.