No, dojem z tohohle filmu je rozpačitý. První dvě povídky byly hodně špatné. Ta o čarodějnicích byla naprosto hrozná. Druhá byla o trošku snesitelnější, stále ale neskutečně zoufalá. Třetí je zdaleka nejlepší, jediná, kterou bych chtěla vidět znovu. Vtipná, děti skvělé. Poslední se mi vcelku líbila, ale po dojmech, které jsem si odnesla z prvních dvou nebyla zas taková výzva to překonat. S odstupem na ní zas tak nic moc není, vcelku to zachraňuje její konec. No a k tomu všemu Tim Roth. Jeho herectví pravděpodobně sleduje nějaký záměr, který nevidím, což je asi smůla, protože takhle je pro mně jeho postava prostě jen neskutečně otravná a občas se mi fakt ulevilo, když zmizel z obrazovky. Takže když ohodnotím jednotlivé části, udělám průměr a z něj ještě uberu za Rotha, vyjde mi...

Four Rooms

Tak tohle je prostě nejoblíbenější můj film na světě to můžu s klidným svědomím říci. Prostě je to skvělý, od té chvíle si sice myslím, že Tim je tak trochu anglický blázen, ale skvělý blázen. Takže doporučuji. Perfektní.

Anders se tady má za co stydět. Jeho Chybějící ingredience mne odrazovala od sledování tohoto filmu dál. Nakonec jsem se odhodlala pokračovat, i když dohromady podívaná za moc nestála. Rockwellův Neznámý muž byl místy naprosto zmatený a nesmyslný, ale rozhodně zajímavější než první povídka. Rodriguez byl nejlepší, jen dětičky byly kapku umělé. Tarantino mě lehce zklamal, čekala jsem něco víc, než slabý odvar známé sázky se zapalovačem. Už to nechci víckrát vidět, je to podprůměrný film.

Hodnocení: 3 z 5 (***)

Na Čtyři pokoje jsem se podíval s vidinou doplnit si filmografii Tarantina o další z jeho kousků. Z těch čtyřech povídek mě ale zaujala jediná, a to ta natočená Robertem Rodriguezem. První dvě, v režii Anderse a Rockwella, byly naprosto strašné a postrádaly všechno, co by dokázalo udržet moji pozornost. Rituál čarodějnic v čele s Madonnou a scénka se Siegfriedem a jeho manželkou bylo něco, co jsem absolutně nepobíral. Pak naštěstí přišla vypečená Rodriguezova povídka. Té exceloval především šarmantní Banderas a hodně zábavné zakončení. Sympatický byl i odkaz na režisérovu prvotinu Badhead, která se mihla v televizi, na níž se dívali oba nezbední sourozenci. Čtvrtá Tarantinova povídka mě dost zklamala svou průměrností. Krom fuckujících žvástů byla vlastně o ničem a tomu Hitchockovu příběhu o sázce se škrtáním zapalovačem, který jsem měl tu čest vidět, se vůbec nemůže rovnat. Přehrávající Tim Roth v roli hotelového pikolíka byl pro mně, až na třetí část, také lehkým zklamáním. Ve finále tak je to nezajímavý film, na který se nejspíš znovu jen tak nepodívám. Ta píseň, co hraje v úvodu a v závěru je ale šmrncovní!

Moc zkušeností s povídkovými filmy nemám, takže se šlo napravovat. U Čtyř pokojů mi bylo hned jasné, že budou situovány do komedie a náladu jsem měl, tak proč ne. Jedno bylo předem jasné, 4 režiséři = prolínání stylů + různá intenzita vtipu, byla by totiž náhoda, aby všechny čtyři povídky sršely povedenými vtípky… A jak jsem si myslel, tak se stalo. Povídka 1 zrovna nevytovřila nejvhodnější úvod. Nedisponovala ničím jiným než trapností a moc okatým sexuálním podtextem. Taktéž Tim Roth herecky přestřelil. Zato povídka 2 byla dle mého názoru ještě horší. Neuvěřitelně mě otravovala svými dialogy a asi jsem dostatečně nedocenil ten „nadhled“. Řeknu vám, měl jsem chuť poslat následující zbytek do háje a skoro ho dopředu zavrhl. Dvě ze čtyř povídek, a jediné, na co jsem se zatím zmohl, byl otrávený výraz. Ještě že Robert Rodriguez se svou geniální příhodou dokázal zvednout ze židle. Na plátno také přispěchal Antonio Banderas a bylo vymalováno. Kdyby film nasadil takovéhle tempo už od začátku, rázem by se zrodilo něco výjimečného. Rodriguezův cit pro filmařinu je neotřelý a klidně by si mohl zvolit jako svoje reprezentativní dílo právě povídku o těch malých dětech. Dokázal překvapit, rozesmát… a hlavně nenudil a nezdržoval nějakými nezáživnými blbostmi jako jeho předchůdci. No a mělo to vyvrcholit báječným finále v podání Quentina. Na to jsem se těšil nejvíce… Popravdě, celkem dobré, avšak Quentin se držel až moc při zemi. Ne, nechtěl jsem litry krve, ani legendární hlášky, pouze zakončení se vším všudy a dostalo se mi ho tak na půl. Výskyt Bruce Willise byl moc titěrný, a ačkoli se snažil strhávat na sebe valnou většinu pozornost, měl dostat více příležitostí. Jeho mám totiž rád a domnívám se, že by dokázal film pozvednout. Kdyby se Quentin tak agilně neúčastnil, věnoval se jenom režii a svojí roli přenechal právě Bruceovi, bylo by to ku prospěchu. Suma sumárum: Nic světoborného… za což mluví moje smíšené pocity, jenž jsou pro mě směrodatné, proto 60%. Čtyři známá jména v režisérském křesle opravdu hned nezaručují něco výjimečného.

K filmu Čtyři pokoje jsem se dostal prakticky neúmyslným způsobem. Nebudu se tím příliš zabývat, když je to úplně nepodstatné, prostě jsem film sehnal, a přišlo mi blbé se na něj také nepodívat. Navíc jsem se poslední dobou nepodíval na žádný ryze komediální film a Čtyři pokoje měly pro mě dnes vhodnou délku. Moc Tarantinových filmů jsem neviděl, ale zatím jsem neměl to potěšení se podívat na nějakou jeho komedii. I když tento režisér tvoří hlavně horrory a akční, tento film se jim celkovým vzezřením velmi podobal. Vím, že se nepodílel na úplně celém filmu, ale každopádně všechny čtyři části měly velice depresivní atmosféru. Příběh, ač nepříliš souvislý ale měl v sobě pořád kus originality. Když už se využil námět o pikolíkovi z hotelu, jsem rád, že to dopadlo zrovna tímto způsobem. Těžko si představovat nějaký film z novější doby se stejný námětem, který by dopadl takto. Nicméně abych byl přesný, budu se vyjadřovat k jednotlivým částem. První, ta se mi líbila hlavně díky účasti půvabných dam, ale v této části ještě nenabral film tu komediální úroveň. Tim Roth, ztvárnitel hlavní postavy, je v tomto případě nejspíš nenahraditelný, ale jeho gesta, výrazy apod., mně nepřišly vtipné. Po skončení mi začalo vrtat hlavou, o čem film vlastně je… Druhá povídka se mi nelíbila vůbec. Depresivní byla ze všech nejvíce a kvalitní nápad také neměla. Vtip tedy už naskočil, ale pořád… ty dialogy, scény… celkově byla tato část nejvíce o ničem. Třetí část, ta nepůsobila dobrým dojmem na začátku. V tomto případě se mi účast A. Banderase nezamlouvala, ale jen co odešel, to bylo o trochu lepší. S dětmi, jako hlavními účastníky této části to nedopadlo zas tak zle, ba naopak, skončilo vážně k popukání hodným způsobem. No a čtvrtá část… tam Tarantino i hrál a jeho styl se potvrdil. Padlo spoustu dialogů, jako ostatně v celém filmu, které někdy začaly velmi nudit. Každopádně se mi tato část líbila asi nejvíce kvůli super konci a malé účasti B. Willise. 4 pokoje celkem ujdou, ale pokud přežijete prvních pár desítek minut menší nudy, dále se film rozjede více. Tak, že já tomu dám 60%.

První příběh absolutní nesmysl nudný...no prostě fuj nezaslouží si to ani 10% prostě nepochopitelné...
Druhý příběh trochu více akce, vtipné napínavé...docela dobré 30%
Třetí příběh naprosto skvělé zase Rodriguezovo obviklé s dětmi má to vtip nic tomu nechybí! 100%
Čtvrtý příběh není tak dobrý jako třetí ale taky vtip tam je a to jak skoro vůbec kamera nestříhala super! Tarantino zase jako vždy drsnej typan...90%
kdyby to točily celý Rodriguez a Tarantino bylo by to jiný kafe!

Tak to vidím já...

Čtyři pokoje jsou pro mě naprostá slátanina. Líbila se mi jediná povídka. Navíc neuvěřitelně špatný Tim Roth v hlavní roli tomu dodal korunu (ten záměr nechápu, i když je mi jasný, že to přehrávání je záměrné).
Chybějící ingredience - 10%. Neuvěřitelně trapné a nudné. Hlavně herecké výkony jsou příšerné.
Nesprávný muž - 30%. Taky silně zoufalá povídka s ještě horšími grimasami.
Zlobivé děti - 80%. Asi nejlepší část filmu. Docela zábavné. Hlavně je tu hlavní hrdina jen minimálně.
Muž z Hollywoodu - 40%. Co tu dělá Willis? Nechápu. Úchylný Tarantino by se před kameru stavět neměl.

Four Rooms

Film, který si vzali na starost čtyři režiséři? Film s velice zajímavým námětem, rozdělený na čtyři části? Quentin Tarantino nebo Robert Rodriguez jako dva ze čtyř režisérů tohoto filmu? Hvězdy jako: Tim Roth, Antonio Banderas, Bruce Willis, Madonna anebo Marisa Tomei? To musím vidět! Ano, film mě opravdu hodně moc upoutal, zvlášť když má ještě v dnešní době tak velké hodnocení kvality. Tešil jsem se na úplnou bombu. Ono i kdyby film nebyl zajímavý tím, že ho režírují čtyři umělci, byl by určitě zajímavý svým námětem. Co všechno může poskok v hotelu zažít za jednu noc? Z toho se dá vykoumat spoustu šíleností. A taky že je to šílený film. Zezačátku mě film trochu nemile překvapil. Po první povídce jsem si říkal, že Allison Anders to trefil hodně vedle. Ono je težké, když chcete natočit něco ujetého, dávat pozor i na to, ať to nevypadá zároveň trapně a neuskutečnitelně. Allisonu Andersovi se tohle nepodařilo. Ať už může být ve filmu jakkákoli velká hvězda typu Madonny, kvalitu příběhu to nezachránilo a já jsem si po prvním příběhu plácal na čelo. Přiznám se, že se mi vůbec nechtělo se koukat na druhý, ale špetka naděje ve mě ještě zbyla a tak jsem se kouknul i na příběh od Alexandreho Rockwella. Tento příběh se mi líbil o trochu víc. Působil tak nenáročně šíleně a hlavně byl trochu víc uvěřitelný. Ikdyž se tady někdy objevovali nudné a hluché části. To, co jsem však na tomto příběhu odceňoval byla kamera, která byla opravdu výborná. Zkončil druhý díl, začal třetí. Robert Rodriguez je na scéně a já jsem natěšený jako dítě. To, že tenhle příběh patří Rodriguezovi jsem poznal jen co se na scéně objevil Antonio Banderas, který na mě mimochodem udělal dojem i když byl na scéně jen krátkou chvíli. Když už byl tento třetí příběh tak v polovině, říkal jsem si, že tenhle příběh je úplně obyčejný a že Rodriguezovi něco ušlo. Zakončení tohoto príběhu mi však vyrazilo dech a posunulo tento příběh na nejlepší povídku ze všech čtyř. To zakončení příběhu mohl opravdu vymyslet jen Robert Rodriguez a v tu chvíli kašlete na to, jestli je to reálné nebo ne. V tu chvíli totiž žasnete nad tím, jak tohle mohlo někoho napadnout a na tváří se Vám zjevý malý úsměv. Kdybych ale mohl udělat nějakou změnu, dal bych spíš tenhle příběh jako poslední neboť mi příjde zakončení tohoto příběhu ideální i jako zakončení celého filmu. Teď už jsem jen čekal na to, jakou prasárnu vymyslí Quentin Tarantino a překvapilo mě, že tentokrát trochu brzdil. Tentokrát Tarantino věnoval větší pozornost námětu a scénáři (no prostě slovům než činům). Námět byl nápaditý, scénář byl klasicky Tarantinovský, takže se mi líbil. V příběhu nebylo moc krve, ale herecký výkon Tarantina a Willise mi přišel špičkový. Akorát pořád nemůžu přijít na to, proč se hlavní postava Ted, chovala celou dobu jako feťák, co je na detoxu a měla pohyby jako homosexuál. To ale už nebudu řešit a jenom podotknu, že Tim Roth tuhle postavu zahrál přesvědčivě a tím pádem velice dobře. Jedním dechem: "Určitě zajímavý film. Nechybí v něm úchylnost, ujetost a skvělé herecké výkony. Navíc Tarantino a Rodriguez jako režiséři nemůžou nikdy zklamat, ne?" :) Tomuto filmu dávám 60 %. 25 % strhávám za první příběh, který je celý zkažený a 15 % strhávám za nudné části a docela nedotažený námět ve druhém příběhu. Určitě se se mnou ovšem zhodnete na tom, že v dnešní době je tohle už jistý kult.

Four Rooms

Tohle je podle mýho názoru opravdu povedená komedie, kde každá kapitola je čím dál lepší a lepší. Pravda, první kapitola byla taková rádoby fantasy a za moc nestála. Nicméně sleduji, že spousta lidí ma výhrady k té druhé, což mě překvapuje, protože druhá kapitola, podle mého, už opravdu dokázala pobavit. Třetí byla samozřejmě nejlepší, a ta poslední-no celou dobu o ničem a strašná nuda, ale o to zde přece šlo ve spojitosti s tím koncem. Opravdu jsem se hodně nasmál, a film podle mého stojí rozhodně za shlédnutí.

Tarantino forever

Super filmík od zohozo super rejži taky mě tam pár scén neba ale jinak je to supr... Nejlepčí je ten díl s Banderasem a Willisem prostě bomba první mě nebavil vůůbec.... ale i tak se mi to líbilo,,,

Kdyby se daly první dvě povídky vystřihnout, s chutí bych to udělala. Přišli mi úplně o ničem a ta první byla ze všech nejhorší. Ale i tak jsem obě dvě přetrpěla, protože jsem se už nemohla dočkat, co vytvořili pánové Rodriguez a Tarantino a musím říct, že nezklamali. Tarantinova povídka se mi líbila nejvíc - byla úžasně natočená (ty dlouhé záběry byly vážně perfektní), samotný Tarantino to zahrál opravdu skvěle a příběh této povídky mě pobavil. Tim Roth byl ve všech povídkách úžasný, stačil jeden pohled na něj a musela jsem se smát.

nadpis číslo bumbala bů

tenhle snímek mě strašně překvapil. Vůbec jsem nevěděla o co jde. První povídka byla dost slabá, moc mě nebrala. Druhá mě nebavila už vůbec a místy sem ani moc nedávala pozor. Zato třetí a čtvrtá byli opravdu skvělé! Je pravda že mě pár věcí zaskočilo, ale jinak jsem moc ráda že sem ten film viděla.

Čtyři pokoje

Nevěděla jsem, co od tohoto filmu čekat. Příjemně mě překvapil. Snad možná první pokoj mě tak úplně nenadchnul, ale druhý lepší, u třetího jsem se začala bavit, a čtvrtý pokoj tomu nasadil korunu. Vtipný, dokonalý konec... Vřele doporučuju :-)

Tak se shodnu s mnoha názory přede mnou. První povídka mě neoslovila vůbec. Ještě že je nejkratší. Druhá byla o malinko lepší. Ale film jsem nevypnula, čekala jsem na Rodrigueze a Tarantina. A dočkala jsem se! Druhé dvě povídky jsou absolutně vynikající. Skvělé nápady, vtipné, trošku černé, bláznivé, dobře zahrané -Roth, Willis, Tarantino. A Banderasova rodinka je úžasná! V Tarantinově povídce se mi líbily scény natočené na jeden dlouhý záběr kamery. Kdybych hodnotila třetí a čtvrtou povídku, dala bych určitě aspoň devadesát. Včetně druhé povídky je to osmdesát a včetně první - když hodně přimhouřím všechny oči, co mám – tak bohužel za sedmdesát. A zajímavá je informace, že Bruce Willis zde hrál zadarmo, a proto není uveden v titulcích.

Zajímavý kousek, přijemně zpracovaný. Nejvíc se mi líbí ta povídka s Banderasem a "jeho" dětmi. Překvapujcí byl závěr čtvrté povídky...

QT + RR

Kdyby první dva pokoje byly podobné dalším dvěma, tak by to bylo vynikající. Škoda nicoty té první půlky. Tim Roth to zahrál roztomile...

Návrat k puzzlíkům

V mnohém bych souhlasil s Michalem. Ten první pokoj by byl fajn, kdyby se tam Quentin nepokoušel o ty vizuální efekty s kouzly. Naprosto vede příběh s Banderasem, ten fakt nemá chybu. Banderas má super přízvuk:oD

v hotelu

Moc fajnová záležitost, plno herců, byť jen takové malé štěky, ale o to víc si to užívali a zahráli to s bravurou sobě vlastní. Nejvíc se mi líbil z herců Banderas a celkově poslední "pokoj", ten byl bezkonkurenční :-)

Čtyřikrát jinak

Čtyři pokoje, čtyři režiséři, čtyři povídky, čtyři různé nápady, čtyři silvestrovské náměty. Na tento snímek moc ráda vzpomínám. Svádí mě hodnotit jednotlivé části zvlášť a nejspíš se tomu nevyhnu. Separovat, dělit a krájet. Kdyby režiséři chtěli, abychom s jiskrou řezníka rozcupovali všechno, co se jim podařilo stmelit, nenabízeli by nám své umění v podobě jednoho snímku. To si pamatujte. Nezapomínejte, že kdyby kdosi vhodil scénky do kotle náhod a vytáhl je v jiném pořadí, výsledný dojem by působil úplně jinak. Jsem takový malý řezník, proto si neodpustím poznámečku o tom, že Rodrigezova (třetí) povídka převálcovala všechny ostatní:-) A teď k tomu, co je to vlastně hotel. Hotel? Hotel je místo, kde se mísí lidé různým povahových rysů, zájmů, náboženského vyznání, lidé různých profesí. Cestují s rozlišnými úmysly, někdo sám, jiný ne zas tak úplně sám:) Hosté se zde přirozeně potkávají, ale také se mohou vyhnout všem ostatním návštěvníkům. Je to zkrátka kouzelné místo. Hledáte klid? Hledáte společnost? Přijeďte k nám do hotelu. V našem případě je hotel pojat spíše z jiného hlediska než vzájemných interakcí. Někdo nám chce naznačit, že na jednom místě se odehrává vždy několik naprosto odlišných věcí současně. To je právě to co se mi líbí a co se také od filmu se čtyřmi režiséry očekává:-) Ještě musím dodat něco k ústřední melodii - nevtíravá, hravá, melodická jako celý film....

Bruce Willis

Film je nejzajímavější hereckými osobnostmi, které v něm hrají. Bez nich by se o tomto filmu sotva vědělo. A i tak nijak zvlášť nenadchne. I když uplně mě nenudil.

No prostě ,,tarantinovský" film. Tohle je pro něj typický. Je to zábava. Tarantino se většinou rovná dobrý film.

První povídka...nic moc, duhá povídka...trochu lepší, třetí a čtvrtá...naprosto skvělé, vtipné a zajímavé. Už kvůli posledním dvěma povídkám stojí za to, to vidět. A herecký výkon Tima Rotha...excelentní.

No...

Je jasné, že nelze tento snímek hodnotit jako jeden. Ačkoli jsou čtyři příběhy spolu spojené, je naprosto zřetelné, že každou část točil odlišný režisér. Takže po částech: První je trapný a nevkusný, nemám potřebu ho chválit kvůli nahým ženským. Druhý příběh má své světlé momenty, ale jinak jsem asi moc nepochopil, jaký byl cíl scénáristy tohoto příběhu. Třetí příběh je dokonalý, zápletka se povedla, vtipné dialogy a brilantní výkony herců. Člověk se musí smát černému humoru, který na něj dopadá z každé scény. Ale čtvrtý příběh, ten je jednoznačně nejlepší. Quentin se opět ukázal jako nejschopnější režisér z těchto čtyř, protože se mu povedl unikátní snímek. Dokonale promyšlené dialogy (jako v Pulp fiction či Gaunerech), naprosto nepřekonatelné výkony herců a samozřejmě zakončeno nádhernou hudbou, která ukazuje, že film končí. Velice je zajímavá kamera, ve které Quentin používá dva osmiminutové záběry (!) a spoustu krátkých, které umocňují napětí.
Hodnocení filmu je následující: za první dva příběhy dávám dohromady 10% a za poslední dva 100%. Když to zprůměruju a přičtu nezdolatelný výkon Tima Rotha (pro kterého to byla životní role), tak mi vychází horších 70%. Takže tak.

Mám-li brát Čtyři pokoje jako kompaktní celek, což ovšem nejsou a hodnotit je nějak celkově, tak by to pro mě byl možná lepší průměr. Když se na to ale podívám blíž, zjistím, že celkové skóre kazí hlavně první dvě epizody. První "pokoj" byl naprosto nevhodný, nevkusný, kýčovitý, odporný, nechutný a kdo ví co všechno ještě, prostě se mi nelíbil. Z druhého pokoje jsem sice měl o něco lepší pocit, ale k nadšení to mělo daleko. Dveře do třetího pokoje ale znamenaly změnu. Výbuchy smíchu a konečně se dostavilo potěšení z toho, co jsem sledoval. Děti byly úžasné! Čtvrtý pokoj byla už jen taková decentní Tarantinovská třešnička na dortu, která ještě zlehka vylepšila celkový dojem. Škoda tedy první půlky.

Skvělý filmík, fakt. Tady vidíte, jak každý režisér točí, hezkým spojovacím článkem byly telefonáty na recepci:). Nejvíc se mi líbil třetí a čtvrtý pokoj, první dva nic moc, nevím, jestli to bylo režisérama, nebo vůbec tím scénářem, ale celkově se mi to líbilo. Tim Roth vynikající herecký výkon.

Pro Teda je tenhle Silvestr dost náročný :-) Miluju všechny jeho čtyři příhody, ale nejvíc mě dostává povídka Roberta Rodrigueze a to hlavně její konec, když Antonio otevře dveře pokoje a vidí: v pokoji hoří, dceru s láhví alkoholu, v televizi se ve spodním prádle vrtí Salma, Ted drží za nohu mrtvou prostitutku a v ruce svírá injekční stříkačku, jeho syn má v puse cigaretu, kterou vzápětí hodí za sebe a vzplane další část pokoje...následuje největší hláška filmu, když Banderas prohodí: "Nezlobili vás?" První povídka s čarodějkama je dobrá, druhá je podle mě nejslabší, ta čtvrtá od Tarantina je super a zase nejlepší je konec, kdy po nekonečně dlouhém přemlouvání vezme Ted do ruky sekáček a vmžiku ho použije, sebere peníze a kráčí pryč :-)

Tedy, první dvě povídky mi připadají takové nemastné neslané. Hlavně Madonna podala skvělý výkon…. Zbylé dvě už jsou mnohem lepší. Zvláště Tarantinova. Dialogy jsou docela vtipné, ale občas nezáživné. Povídky nespojuje vůbec nic, tedy, vlatně jenom Theodor. Když už jsme u něj, výkon Tima Rotha byl hrozně divný, pořád sebou trhal, kroutil se a prostě jsem nepochopila, proč to pořád dělá. Pro mě dost nepříjemná postava. Nebylo to špatné.

Čtyry cimry:)

Co jsem naposled viděla tehle film uběhla značná doba. Ale na tuhle jízdu se prostě nedá zapomenout. Vtipné zpracování a nevšední nápad. Proč ne...Tarantino se opět vyznamenal a už jen za jeho "cimru" dávám 70%

1-2-3+4+

Už jenom nad pisu co tím chtěl básník říci.1.pokoj - čarodějnice-pěkné, ale trapné a to se nehodí,2.pokoj - to už je trochu zběsilejší jízda, ale stále to není ono.Až teprve u pokojů Rodrigueze a Tarantina mě to naprosto dostalo.Myslím kdyby to vzali do svých rukou jen ti dva chlápci tak by to byla ,,komedie století" ale i tak jsem spokojen a okouzlen Timem Rothem a jeho pokoji,,,.....

Jojojo!=)

Tak tenhle film je absolutně bezvadnej!!! Je to dost originálně pojato, a to je na tom dobrý-není to film, jako každej druhej..prostě je to o něčem jiným..DOPORUČUJU!!=)

Supr

První půlka filmu je celkem nudná, ale v té další konečně nastoupí dvojka Rodriguez a Tarantino, takže na tu první část úplně zapomenete, což je vlastně dobře. První povídka je úplně mimo, druhá je už celkem dobrá, ale ty poslední dvě jsou prostě nezapomenutelné a skvěle film vyváží. Tim Roth je ve své roli perfektní, stejně tak Antonio Banderas a jeho hlášky.

Pěkné

Díky tady tomu filmečku sem začal sledovat nezávislou kinematografii moc dobře natočené skvělé obsazení a hustej humor nasmál sem se až běda .

...

tak musim říct, že i když všechny povídky jsou fakt dobrý (popravdě teda některá víc, některá míň:) ), tak povídka s hlídáním banderasových dětí zbylý tři hodně zastiňuje.. .a právem.. .černej humor se tu na vás valí takovym proudem, až vás bolí bránice jako nkdy předtim:)

Prostě sranda

Fakt hezky spracovaný. Černý humor, ale fakticky dobrej.Moc se mi to líbilo :). Asi bych se na to nepodíval víckrát, ale určitě stojí za to si to pučit a skouknout

4 poviedky

ale kvalita znacne nevyrovnana..prva este isla, druha bola vyslovene nudna..tretia uz bola daleko lepsia a stvrta bola bozska..asi za to mohol Rodriqez (tretia) a Tarantino (stvrta)...posledna poviedka bola zrejme natocena podla predlohu Roalda Dahla (teda od neho som cital rovnaku poviedku)...ale rehotal som sa este 15 minut po odchode z kina...tyicky Tarantino..kecy kecy kecy..a potom akcia po ktorej sa valate :)