Creepshow

Včera večer se mi naskytla příležitost se kouknout na tento film. Horror z roku 1982 podle povídek Stephena Kinga, pod režii George A. Romera - nejslavnějšího tvůrce zombie horrorů. A prroč, že jsem se to díval na tenhle film? Čistě jenom ze zvědavosti. Kombinace George A. Romero a Stephen King je docela zajímavá a hlavně málo kdy viděná. Navíc kostra příběhu byla velice nápaditá a zajímavá. Skvěle vymyšlený úvod (a na konci závěr) a potom už jen povídka za povídkou. Čekalo mě pět povídek a v každé jiní herci. Sice jsem většinu neznal, ale herci jako Leslie Nielsen nebo Ed Harris (tehdy ještě vlasatý) mě potěšili. Byl jsem docela zvědavý, jak Romero tento film zvládne. Je specialistou přes zombíe horrory a ty mě většinou bavily, než lekaly. Takhle, věděl jsem, že tak starý horror mě rozhodně nevystraší při tom, co dokáže svět horrorů dnes, ale správná horrorová atmosféra byla v dobrém horroru vždy, bez ohledu na rok výroby. Problém je ten, že povídky nejsou vyvážené. Jedna je lepší, druhá je horší, třetí je lepší, než ta první a tak dále. Nikdy to prostě diváka nezasáhne úplně. Na tomhle si vylomilo zuby více takhle stavěných filmů, například "Čtyři pokoje". Ovšem, teď už k jednotlivým povídkám. První povídka byla nejkratší a já osobně jsem z ní byl v rozpacích. Ed Harris tu měl spíš takové cameo, než plnohodnotnou roli a jak rychle se objevil, tak rychle zmizel. Povídka měla rychlý spád, ale to je jediné, co jí mohu pochválit. Občas se zde objevily záblesky černého humoru, ale jelikož byli tak slabé, že semnou ani nepohly, skoro vůbec jsem je nebral na vědomí. Druhá povídka byla tady a s ní i samotný Stephen King. Druhá povídka byla nápaditější a i když tu King předváděl takovou "one man show", tak herecky se mi druhá líbila více, než ta první, takže poklona Kingovi. Stejně to ale taková sláva nebyla. Tu přeměnu hlavní postavy mohl Romero klidně ukázat drastičtěji. Působilo to, jakoby se bál přitlačit na pilu. Třetí povídka je podle mého nejlepší z celého filmu. Slizský Leslie Nielsen, který jako záporák hodně překvapí. Tady v téhle povídce se projevilo to pravé horrorové napětí. Věděli jste kdo je asi v bytě, stejně jako Nielsen, ale nikdo nevěděl, kde. Nejlepší povídka také co se týče masek. Tohle bych už opravdu nazval horrorová povídka, předchozí dvě povídky nikoli. Čtvrtá povídka mi přišla nejvíce černouhumorná, ale rozhodně ne strašidelná. Hal Holbrook je dobrej šílenec a Adrienne Barbeau baba na zabítí. Pointa je úsměvná, nikoli strašidelná. Poslední povídka je taky taková "one man show". E.G. Marshall dokonce předvádí lepší výkon, než King. Zápletka je spíše horrorově nechutná, než strašidelná. Nicméně mě však probrala. Další povídka v niž se Romero vyřádil. Tahle mě bavila. Jedním dechem: "Jestliže mě bavili se vším všudy jen dvě povídky z pěti, bohužel film nedosahuje ani průměru. Přesto ale nelituji, že jsem film viděl! Bylo zajímavé vidět, jak se dělaly horrory v roce 1982." Dvě pětiny ze sta je 40, takže dávám 40 %.